Bratři a sestry, protože mám přezdívku Mystik, vybral jsem si jako téma dnešního kázání výstup na horu. Náš život je totiž takovému výstupu podobný. Nejprve si zkusme představit, že stojíme někde pod horou a rádi bychom ji zdolali. Musíme nejprve překonat svoji pohodlnost, než zahájíme výstup, ale pak už vystupujeme. Jdeme, jdeme, a najednou narazíme na skluzavku. Hmm, to je lákavé, sklouznout se dolů. Sedneme si nebo pojedeme po nohách a už jsme dole. Jenže ouha. Nahoru už to nejde tak rychle jako dolů. A tak znovu podstupujeme námahu výstupu. Když míjíme skluzavku, zase nás to láká sklouznout se dolů. Jenže už jsme chytřejší a víme, že by to byl sice chvilkový zážitek, ale po něm by následovala námaha výstupu. Tak jdeme dál. Po cestě míjíme ještě několik skluzavek a když dojdeme asi do půlky, neodoláme. Teď už to dolů pojede jistě víc než na začátku, to bude sešup. A bez dlouhého rozmýšlení jedeme dolů. Kvůli chvilkové radosti ze sešupu jsme obětovali všechnu námahu, kterou jsme doposavad vynaložili. A tak opět šlapeme na horu, s tím, že tam snad přeci jen někdy dorazíme.
Podobně je to v našem životě. Kolik takových skluzavek nás denně
potkává. Vydali jsme se na namáhavou cestu duchovního života, abychom
dosáhli spojení s Bohem. Jenže denně na nás přichází spousta pokušení a
ne vždy jim odoláme. Kvůli chvilkové radosti z hříchu se vzdalujeme od
cíle ke kterému máme namířeno. A pak znovu následuje namáhavý výstup.
Bohudíky za to, že nás v tom nenechává samotné a neopouští nás a pozvedá
nás i z našich pádů. A tak se při večerním zpytování svědomí můžeme
ptát: Kolik bylo dnes skluzavek? Kéž je jich co nejméně. Takže, POZOR NA SKLUZAVKY! Amen.
|