Mudrc

Jeden mudrc chtěl najít smysl života. Řekl si: „Když poznám pravdu o světě, naleznu i smysl svého bytí.“ Přišel za Bohem, aby mu v tom pomohl. Bůh se ho zeptal: „Skutečně chceš znát pravdu o světě, vidět věci jaké ve skutečnosti jsou?“ „Ano, chci.“ „Tak ať se stane, jak si přeješ.“ Bůh udělil mudrci ducha pravdy a poslal ho do světa.

Mudrc potkal prvního člověka. Ten ho pěkně pozdravil a uctivě se mu poklonil. V duchu si však myslel: „Á, pan učený, nic nedělá, jen rozumuje, ještě že na světě není takových víc.“ Další člověk, který mudrci pochválil pěkné šaty, si v duchu říkal: „No ty zas dneska vypadáš!“ Jak procházel mudrc světem, poznával, že lidé mají několik tváří. Den ze dne v něm narůstalo zklamání. Nakonec se vrátil k Bohu. „Tak co, jaká je pravda o světě?“ zeptal se Bůh. „Svět je zkažený a lidé jsou zlí,“ odvětil mudrc. „Přišel jsem, abych ti pravdu vrátil.“ „Když jednou přijmeš pravdu, musíš ji nést,“ odvětil na to Bůh. „Mohu ti k ní ale přidat lásku, možná ti to pomůže.“ Mudrc tedy přijal lásku a vyrazil zpět do světa.

Po nějaké době se opět potkal s Bohem. „Tak co, jak vidíš svět teď?“ zeptal se Bůh. „Díky lásce vidím, že svět není zkažený, ale nemocný, a člověk není zlý, ale nešťastný,“ pravil na to mudrc. „A také jsem pochopil, že smysl života není poznání, ale uzdravování.“

Uzdravení spočívá v navrácení původní dokonalosti, kterou do člověka vložil jeho Tvůrce. Být zdravý znamená mít jen jednu tvář. A to je tvář, se kterou nás na zem poslal Bůh. Hledejme u Boha pravdu o sobě, ptejme se: „Pane, jaký vlastně jsem a jakým mám být?“ Dovolme Bohu, aby nás svou láskou uzdravoval.