Život v Duchu
Seminář k prohloubení vztahu s Bohem a modlitby skrze Písmo svaté.
Obecně k modlitbě | 1. týden | 2. týden | 3. týden
Svatá Terezie z Avily nám dává ve svém životopise velice jednoduchou, ale současně hlubokou definici vnitřní modlitby: „Podle mého mínění to není nic jiného než prodlévání u přítele, s nímž se setkáváme často a rádi sami, prodléváme u něho, poněvadž víme, že nás má rád.“
Při modlitbě nejde tedy o velká slova nebo hluboké myšlenky, ale o prodlévání u přítele, který mě přijímá, který mě miluje. Ježíš říká také mně, co řekl svým apoštolům při poslední večeři: „Už vás nenazývám služebníky … Nazval jsem vás přáteli“ (Jan 15,15). Současně zve i mne: „Zůstaň v mé lásce“ (srov. Jan 15,9).
Kroky k hlubší modlitbě
Ve svém bytě si vyhledej tiché místo, kde by ses mohl modlit nerušeně aspoň 15 minut.
Zvol si dobu, nejlépe vždy stejnou, která je vhodná pro tichou modlitbu.
Snaž se zcela uvolnit jak tělesně, tak duševně. Odlož starosti všedního dne, nebo jestliže tě sužují, odevzdej je Pánu, aby se on sám o ně postaral a tys byl od nich oproštěn.
Snaž se koncentrovat zcela na to, že jsi nyní v přítomnosti Otce, v přítomnosti svatého Ducha. Přitom ti může pomoci to, že zavřeš oči a představíš si např. oheň, který viděl Mojžíš v hořícím keři. Nebo se pokus představit si Ježíše (např. při uzdravování nemocných nebo na kříži, na své pouti nebo na loďce). Nebo niterně prožívej, jak je nad tebou Duch svatý. Podstatné je ztišit se a uvědomit si: „Nyní jsem v Boží přítomnosti.“
Když jsi naplněn vědomím Boží přítomnosti, začni Boha chválit, vzdávat mu díky a prosit. Nech do sebe proudit Boží lásku a daruj mu svou lásku jako nepatrnou protihodnotu. Pak čti slova z Písma svatého, která jsou určena pro dnešní den. Čti je dokonce několikrát tak, aby slova do tebe pronikla a zapustila kořeny ve tvém srdci. Chápej slova tak, jako by je k tobě nyní zcela osobně mluvil Bůh. Rozvažuj tato slova ve svém srdci jako Maria (Lk 2,19). Jestliže daný text je vzat z evangelia, představ si scénu, která je tam líčena, vstup do této scény a „zažij“ sám na sobě, co tam Ježíš říká a koná. Nenech se přitom odvést k přílišnému vzletu ducha – myšlení tu není rozhodující. Nech ve svém srdci působit Pána. Nalezneš tam pokoj a sílu, které vyvěrají z jeho přítomnosti.
Modlitba může prostě končit v rozhovoru s Ježíšem (nebo s Otcem). Snad by bylo i dobré připojit několik přímluv za svou rodinu, za své kolegy, za církev, za kněze, za členy modlitebního společenství atd.
Na závěr připoj prostou modlitbu „Otče náš“ nebo „Sláva Otci“ nebo prostě kříž.
V průběhu dne si připomínej slova Písma, o nichž si posledně rozjímal a čerpej z nich sílu a radost.
Někomu pomáhá to, že si vede jakýsi duchovní deník, v němž si krátce zaznamenává, jaké měl při rozjímání prožitky.
Bůh ti chce darovat nový naplněný život. Neboj se otevřít své srdce zázraku Boží lásky.
Bůh, který je otcem (ale i matkou),
tě miluje zcela osobně.
„Neboj se, já jsem tě vykoupil,
povolal jsem tě tvým jménem, jsi můj …
Protože jsi v očích mých tak drahý a vzácný, …
a protože jsem si tě zamiloval.“
Iz 43,1–4
V tomto týdnu ti chce Bůh nechat zakusit v plné hloubce znova svoji něžnou lásku. Musíš zakusit zcela osobně jeho milující péči bez ohledu na to, jak se cítíš malý a slabý. Při křtu ses stal božím milovaným dítětem, to ti říká víra. Proto smíš mít absolutní důvěru, že tě Bůh miluje takového, jaký jsi – s tvými dary, ale i s tvými slabostmi.
Bůh, který tě miluje, má pro tvůj život plán. Především tě chce přeměnit do podoby svého milovaného Syna. Jsi-li opravdově připraven podobat se Ježíšovi, pak mluv nyní k Bohu a řekni mu těmito nebo podobnými slovy:
„Nebeský Otče, mám hlubokou touhu dosáhnout nového vztahu k tobě. Pane, toužím po novém životě, který mi slibuješ. Prosím tě, změň můj život a dej mi sílu, abych se stal aspoň trochu podobnější Ježíšovi, tvému milovanému Synu. Abych ti ukázal, že to míním vážně, slibuji ti, že udělám vše pro to, abych se s tebou denně setkával v modlitbě (alespoň 15 minut) a účastnil se tak intenzivně, jak jen mohu, tohoto semináře. Nebeský Otče, jsem přesvědčen o tom, že mi chystáš mnoho milostí. Děkuji ti a velebím tě za lásku, kterou mi dáváš!“
Bůh lásky, Bůh Starého zákona je tentýž, kterého nám Ježíš ukázal jako „Abba“, jako „tatínka“. K tomuto Bohu se modlíme „Otče náš“. Na konci tohoto týdne má naše srdce přetékat radostí, neboť „Bůh svět – a mne – tak velice miloval“ (Jan 3, 16).
Texty pro jednotlivé dny:
1. den
Máš-li před někým strach, pak nemůžeš toho člověka milovat. V Jan 4,18 čteme: „Láska nezná strach, dokonalá láska strach zahání.“ Totéž platí pro náš vztah k Bohu. Dokud máš před ním strach, nemůže tě jeho láska zcela zasáhnout. A on by tě chtěl přesto tak milovat. Znovu dosaď své jméno na místo „Jákob“ a „Izrael“ a poslouchej, co Bůh říká tobě osobně:
Iz 43,1–5
2. den
Pravděpodobně byly v tvém životě chvíle, kdy jsi byl Bohu nevěrný. Ale on je věrný vždy. „Věčnou láskou jsem tě miloval, proto jsem ti tak dlouho zachovával věrnost,“ říká ti Bůh dnes a dále: „Proto bije srdce mé pro tebe.“ Opět jsi považován za „Izraele“ a „Efraima“.
Jer 31,1–14.20–22
3. den
Nejjednodušší způsob, jak získat Boží lásku, je vzdávání chvály. Pokus se schválit Boha, který se o tebe otcovsky i mateřsky stará v následujícím žalmu:
Ž 103,1–22
4. den
Bůh tě miluje takového, jaký jsi, nikoliv proto, že jsi ctnostný nebo dobrý, nebo že chodíš každou neděli do kostela. Miluje tě ve tvé slabosti, s tvými bolestmi, obtížemi a utrpením. Miluje tě také s tvými schopnostmi a talentem, s tvými radostmi a úspěchem. Bůh tě miluje jako matka své dítě, jen ještě mnohem, mnohem více:
Iz 49,8–16
5. den
Bůh – matka? Proroci to nemohli lépe vyjádřit, že nás Bůh miluje a stará se o nás. „Vzal jsem tě do svého náručí – vyzdvihl na svou tvář,“ to ti říká Bůh. Představ si, jak nyní Bůh klade kolem tebe své paže a v lásce tě k sobě přitahuje.
Iz 11,1–9
6. den
Bůh není někdo, kdo žije daleko od tebe. Je zcela nablízku. Je v tobě. Vědomí této Boží přítomnosti může být zcela uchvacující. Daniel to zakusil. Dnes smíš být „Danielem“ a slyšet stejná slova, která slyšel on: „Neboj se, muži (ženo) milovaný (milovaná) Bohem.“
Dan 10,4–19
7. den
Bůh tě ve své lásce promění a tvůj život obnoví. Raduj se z Boha, jako on se raduje z tebe a jeho láska k tobě znovu vzplane.
Sof 3,14–20
Ježíš tě spasí a osvobodí
„Byl proklán pro naši nevěrnost,
byl umučen pro naši nepravost,
trestání snášel pro náš pokoj,
jeho jizvami jsme uzdraveni.“
Iz 53,5
Rozumem pravděpodobně už po mnoho let chápeš, že Ježíš Kristus je Boží Syn, který pro tebe zemřel na kříži. On za svého pozemského života uzdravil mnoho nemocných. V tomto týdnu můžeš v modlitbě ZAKUSIT, jak Ježíš v tobě působí jako lékař a spasitel. Můžeš se dotknout Ježíše stejně jako žena trpící krvotokem (srov. Mk 5,25–34), vždyť on žije i dnes, je tady i síla, která z něho vycházela tenkrát, prýští z něho i dnes a může si každý ve své křehkosti sáhnout.
Pokus se představit si v duchu Ježíše v daném úryvku Písma a současně ve své fantazii sebe jako „ženu s krvotokem“, „ochrnulého“, „Zachea“, …
Proto se v průběhu tohoto týdne snaž uvědomovat si, kde máš zapotřebí být uzdraven. Současně pamatuj i na Ježíšova slova: „Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno a budete to mít. A kdykoliv povstáváte k modlitbě, odpouštějte co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení“ (Mk 11,24–25).
Klíčem pro uzdravující působení Ježíšovo je velmi často naše ochota ze srdce odpustit svým rodičům, učitelům, sourozencům, přátelům nebo představeným, kteří nás v minulosti urazili.
Texty pro jednotlivé dny:
1. den
Zmrtvýchvstalému Pánu Ježíši záleží na tvém zdravotním stavu. Chce, abys byl zdráv. Když se budeš snažit s vírou dotýkat Ježíše, on na to bude reagovat s láskou. Nemusíš mít žádný strach.
Mk 5, 25–34
2. den
Snad je ti zapotřebí něco jiného než tělesné zdraví. Možná, že tvůj život tíží hříchy nebo pocity hříšnosti. Snaž se hluboce uvěřit, že Ježíš má plnou moc odpouštět zde na zemi hříchy, ba dokonce, že už za každý tvůj poklesek zaplatil svou smrtí na kříži. Tak můžeš povstat ze svého ochrnutí a být volným.
Mk 2,1–12
3. den
Je možné, že tvůj život ničí touha po majetku nebo různé jiné formy žádostivosti. I zde tě chce Ježíš osvobodit, a proto neváhá vstoupit do tvého „soukromí“ a být tam čestným hostem. „Dnes“ může i tobě být dána spása a tím radost a pokoj.
Lk 10,1–10
4. den
Ježíš nikoho neodmítá, ani toho nejhoršího hříšníka. Žádný poklesek není příliš veliký pro jeho lásku a jeho odpuštění. „Jdi v pokoji“ jsou ta slova, která chce Ježíš říci také tobě.
Lk 7,36–50
5. den
Je možné, že máš dojem, jakoby v tvém životě působily síly temnoty, síly, které tě přemáhají, kterých se nemůžeš zdánlivě zbavit a které tě od Boha odvracejí. Ježíš je však silnější. Může tě také od takových sil a mocností temnoty osvobodit.
Mk 9,14–29
6. den
Ježíš je také zachráncem před největším nepřítelem člověka – smrtí. Musíš jen věřit v Ježíše, pak budeš žít, i když zemřeš. Ježíš je pánem života, který ti chce dát plnost věčného života.
Jan 11,17–27
7. den
Několik století před tím, než Kristus přišel na tento svět, předpověděl prorok Izaiáš vykupitelské dílo Ježíšovo: lidstvo bude vykoupeno utrpením „božího služebníka“. Až budeš číst toto místo v Izaiášovi, postav se v duchu pod kříž a snaž se „vidět“, jak Ježíš pro tebe krvácí, trpí, umírá. „Jeho ranami jsme uzdraveni.“
Iz 52,13–15.53,12
Ježíš je Pánem tvého života
„ … aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno na nebi,
na zemi a pod zemí – a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával:
Ježíš Kristus je Pán.“
Flp 2,10–11
V minulém týdnu jsi poznal Ježíše jako lékaře a Spasitele. V tomto týdnu smíš naslouchat osvobozujícímu poselství a hluboce prožívat, že tentýž Ježíš je Pán, Pán všech národů a Pán světových dějin, Pán všech věcí a také Pán tvého života se všemi jeho vzlety i pády.
Můžeš se stále pokoušet brát svůj život do vlastních rukou nezávisle na Ježíšovi a prorážet zeď hlavou. Můžeš však také nechat Pána být skutečným Pánem. Můžeš mu nabídnout svůj život a nechat ho dělat s tebou, co chce sám – jako to udělala Maria. Pak se stanou v tvém životě „velké věci“.
V tomto týdnu se obvykle koná kající bohoslužba, při níž přijetím svátosti smíření můžeš zaměřit svůj život na Ježíše, Pána svého života. Ve svátosti se smíš setkat s Ježíšem zcela osobně a jejím působením nechat uvést do pořádku svůj celý minulý život. Ano, Ježíš tě chce znovu učinit tak posvěceným, svatým, jakým jsi byl v okamžiku svého křtu. Těš se na tento okamžik milosti.
Texty pro jednotlivé dny:
1. den
Je to tak snadné nazývat Ježíše „Pánem“, odříkávat přesně modlitební formule a zpívat krásné písně, které oslavují Ježíše jako Pána. Dnes jsi však pozván, abys postavil dům svého života na skále, to znamená, na vládě Ježíšově.
Lk 6,43–49
2. den
Ježíš je také „Pánem nad sobotou“. Je Pánem nad vším časem, nad časem tvého zrození a časem tvé smrti a nad všemi hodinami a minutami, které jsou mezi těmito dvěmi událostmi. Nemusíš mít strach. On ví, co dělá a pod jeho vedením ti všechno napomáhá k dobrému (srv. Řím 8,28).
Mk 2,23–27
3. den
Ježíš je Pánem světa, jemuž byla dána veškerá moc. Nikdy však nejedná autoritativně, diktátorsky nebo s násilím. Nenutí tě, ale jen tě zve, abys následoval příklad jeho ochoty sloužit. Snaž se dát sebe k dispozici jemu, Mistru – Pánu a nechat ho na sebe působit.
Jan 13,6–17
4. den
Ježíš, Pán nebe a země, ti dal příklad, jak sám uznával svého Otce jako Pána. Ačkoliv to bylo nesmírně bolestné, podřídil se zcela vůli Otce. Často máš sklon ptát se: „Proč, Pane? Proč právě teď?“ A přece i ty jsi povolán uznávat Ježíše jako Pána svého života, neboť i on uznával Otce jako svého Pána.
Mk 14,32–42
5. den
V tomto týdnu tě Ježíš zve, abys ho uznal jako Pána svého života. Jsi-li však čestný, musíš připustit, že jsou v tvém životě i „jiní páni“, kterým ses podřídil: hříchy, hříšné žádosti a přání. Svatý Pavel ti pomáhá k tomu, aby sis byl vědom toho, kdo má v tvém životě slovo a kdo by ho mít měl.
Řím 6,5–14
6. den
Ve svém dopisu k Efezským ti Pavel ukazuje řadu příkladů, jak má vypadat život, který je zaměřený na Pána. Takový život je podřízen jeho vůli a je naplněn chválami a díky. Naslouchej zde tomu, co ti Ježíš chce říci o tvém životě.
Ef 5,1–20
7. den
Na konci tohoto týdne jsi pozván, abys „viděl“ Ježíše tak, jak ho viděl Jan na ostrově Patmos. Je to absolutní Pán nad životem a smrtí. Je alfa i omega, první i poslední. Ať chceš nebo ne, k němu směřuje celý tvůj život. Ježíš je Pán!
Zj 1,10–18