|
VÝZVA K ČISTOTĚ, BDĚLOSTI A ODSTRANĚNÍ POVRCHNOSTI Z LITMANOVÉ[1]
Historie zjevení
Rok 1990
Zjevení začala 5. srpna 1990.
3 děti - Ivetka Korčáková (tehdy měla 11 let), Katka a Miťko (12 a 9 let) Češelkovi si hrály na hoře Zvir nedaleko (asi 3 km) Litmanové. Odpoledne se začaly dít podivné
věci - děti slyšely okolo v lese různé zvuky. I když
se schovaly do seníku, zvuky neustávaly. Vypadalo to, jako by někdo chodil okolo stavení. Děti se začaly bát. Zvuky postupně sílily. "Po čase se
ozvalo silnější bouchání, jako kdyby někdo spustil z velké skály mnoho dřeva." Děti se začaly modlit. "Najednou jsem měla takový pocit, že se máme
modlit: Maria, Matko naše, skryj nás pod svůj plášť
-3x"(Ivetka). Přitom tuto modlitbu
děti předtím vůbec
neznaly. Děti začaly
litovat svých hříchů a
náboženské vlažnosti, když v tom se objevila v místnosti záře. Děti ji nejdříve považovaly za záři ze slunce. Ale když se záře přesunula do místnosti, objevila se v ní Panna Maria. Sedla si na lavičku. Děti byly chvíli překvapené a nechápavé, až nakonec vyběhly ze seníku a šly domů do vesnice. Panna Maria je doprovázela až dolů do Litmanové. Tam se jim ztratila z očí. Doma se to hned
dozvěděli, ale samozřejmě nevěděli, co si o tom myslet. Maminka Katky měla sen, ve kterém viděla Nejsvětější Pannu. Ta ji ve snu řekla: "O ničem nepochybuj, jen věř."
Koncem srpna Pannu Marii děti viděly znovu (jen děvčata, Miťko již Pannu Marii neviděl). Děvčata začala mít na Zviru zjevení pravidelně. Někdy byla Panna Maria vidět málo - jakoby v mlze.
30. září 1990 - Ivetka prosila Pannu Marii o zdraví své matky. Maria odpověděla: "Neboj se, tvoji mámu vyléčí tvoje slzy."
1. srpna - Přišlo asi 20 lidí. Ivetka se ptala na jednu nemocnou. Maria řekla: "Každá nemoc je následek nějakého hříchu. Její rodiče se zajímali více o hmotu..."
2. srpna - Přišlo asi 20 děvčat. Královna nebe řekla, že celý srpen ji neuvidí, protože se bude modlit za obrácení hříšníků. Ivetka se ptala na jednoho hluchoněmého chlapce. Panna Maria řekla, že jeho otec uhodil svou matku, a to je, jako by napolo udeřil i svoji duchovní Matku. A že tato vina za tento hřích se mu neodpustí.
Po skončení růžence se děvčata vypravila zpět domů, ale bála se jít přes les. Nejednou Ivetka překvapena řekla, že vidí Pannu Marii u lesa. Začaly opakovat modlitbu "Maria, Matko naše, skryj nás pod svůj plášť." Po devátém opakování Maria roztáhla svůj plášť a sledovala děvčata cestou domů až ke kříži u cesty.
1. listopadu - bylo na zjevení asi 40 lidí. Maria byla smutná, protože Katka jí nezasvětila říjen. Pak
prosila, aby často chodili na Zvir.
4. listopadu - Na hoře již bylo mnoho lidí. Maria si přála na místě mši sv. a vysvětlila, že když ji vidí slabě (jakoby v mlze), je to proto, že mají srdce poskvrněné hříchem. Potom dětem přikázala, aby se obrátily k lidem. Děti uviděly, že všichni lidé mají špinavé tváře (taktéž důsledkem hříchu).
11. listopadu - Maria si přála, aby při přijímání poselství byli v místnosti jen kněží a vizionářky. V ten den dala toto poselství:
"Nemohu se dívat na hříchy Slovenska. Moje děti mají příliš mnoho všeho, a proto nectí mého Syna ani mě. Můj Syn sešle na Slovensko pohromu. Ale pokud se lidé obrátí a začnou se vroucně modlit, bude se pohroma oddalovat".
Panna Maria byla smutná a přála si, abychom toto poselství šířili po celém Slovensku a aby se celé Slovensko chodilo na toto místo modlit."
18. listopadu - Panna Maria si přála, aby chodilo více lidí na Zvir. Připomněla oběť, odpuštění a vytýkala materialismus.
21. listopadu - Maria řekla: "Moje děti mají tolik hmoty, že by se navzájem vybili." Ptaly se na jedno nemocné dítě. Panna Maria řekla, že mají vynést dítě na horu a neohlížet se při tom na řeči lidí. Doporučila umýt dítě ve studánce, a ať si vezmou vodu i s sebou a koupou v ní dítě.
25. listopadu - Panna Maria vzkázala, že největší moc má v izbičke (místnost zjevení) a u studánky - tam může vykonat nejvíce zázraků.
2. prosince - Pan farář požádal vizionářky, aby se ptaly. Na otázku: "Jak se jmenujete?" zjevení odpovědělo: "Já jsem Neposkvrněná Čistota." Další otázka: "Odkud jste přišla?", "Já přicházím z nebe." Při kladení otázek se Maria usmívala, doporučila všem svatý růženec.
8. prosince - Panna Maria vyslovila přání, aby na hod Boží byla sloužena mše sv. přímo na kopci.
9. prosince - Vizionářka se ptala, jestli by Panna Maria mohla udělat viditelný zázrak. Ona zvážněla a řekla, že zázrak přijde v pravý čas.
16.,23. prosince - další zjevení.
24. prosince - Panna Maria vzkázala, aby na narození Jejího Syna měli lidé čisté srdce, aby Ježíšek v nich mohl přebývat. Nejsvětější Panna seděla na lavičce a byla bosá.
25. prosince - Maria: "Mám rada všechny lidi, kteří se modlí růženec, ale i ty, kteří mě urážejí. Není podstatné, abyste měli plné stoly. Ne proto se Ježíšek narodil v chudé stáji, ale podstatné je to, abyste měli u Boha mnoho dobrých skutků."
26. prosince - další zjevení.
30. prosince - Panna Maria si přála, aby se daly razit medailky Neposkvrněné Čistoty a slíbila pomoc těm, kdo je budou s důvěrou nosit.
Rok 1991
1. ledna 1991 - "Moje drahé děti! Všechny vás žehnám a byla bych ráda, kdybyste v novém roce měli pevnou víru, čistá srdce a milovali Mě a mého Syna, protože můj Syn je ta pravá cesta."
6. ledna - další zjevení, na hoře bylo asi 5 tisíc lidí.
13. ledna - "…mým příchodem jsem požehnala celou horu."
20. ledna - Maria byla velmi smutná kvůli tomu, že Její děti se navzájem zabíjejí. Dále řekla, že tato válka (v Perském zálivu) není z Boží vůle, ale že je to moc satana, protože už několik let vládne nad světem. Znovu Matka upozornila na nebezpečí velké pohromy, která ohrožuje Slovensko.
"Když budete, děti moje, očekávat katastrofu, tak přijde. Ale když se tomu vzepřete, odhodláte se a úplně se oddáte do Božích rukou a budete se modlit "Staň se vůle Boží!", tak vás neštěstí obejde, protože Já přijdu v pravý čas."
27. ledna - další zjevení.
2. února - Katka viděla Pannu Marii velmi slabě a vůbec ji neslyšela.
3. února - "Prosím o to, aby hříšníci nikdy nepoznali, co je hřích, a ti, kteří mě nenávidí, aby neznali nenávist a nelásku."
17. února - Panna Maria byla oblečená v černých šatech a měla dřevěný kající růženec.
24. února - Na otázku, proč měla Maria při minulém zjevení černé šaty, odpověděla: "Protože tam, v Perském zálivu, kde je válka, skoro všechny duše jdou do zatracení a já slyším jejich strašné výkřiky bolesti."
3. března - "Proto se tu zjevuji, protože …já jsem vaše Matka a moje vlastní děti urážejí vlastního Otce a mého jednorozeného Syna."
Od této neděle pokračují zjevení pouze každou první neděli v měsíci (po prvním pátku). Maria to vysvětlila tak, že většina lidí se vyzpovídá na první pátek, a tak si budou moci její slova více uvědomit, přijmout do srdce a rozjímat je. Zároveň přislíbila, že bude na hoře stále přítomná.
7. dubna -Tuto neděli Panna Maria svěřila Ivetce tajemství, Neposkvrněná Čistota přitom byla velmi smutná.
5. května - "…tento měsíc je zasvěcený Mně. … Tento měsíc vás bude ďábel velmi pokoušet, protože mě nenávidí…"
9. června - Lidé stále žádají viditelné znamení. Na to Maria řekla: "Nechtějte, aby vám váš dobrý Otec ukázal, že On je Pánem nebe a země."
7. července - Maria doporučila modlitbu: "Neposkvrněná Čistoto, pomoz mi udržet čistotu srdce." Vysvětlila také špinavé skvrny na svém plášti - to jsou naše hříchy.
4. srpna - První výročí začátku zjevení. Přišlo více jak půl milionu lidí.
8. srpna -Biskupská komise, ustanovená k prozkoumání událostí v Litmanové, rozhodla, aby se nadále nezveřejňovalo poselství Panny Marie. Od tohoto data tedy vizionářky nepředaly žádné informace poutníkům. Zjevení pouze proběhlo, ale
lidé se nic nedozvěděli. Později bylo toto omezení odvoláno (v dubnu 1992).
8. září - "Boží návštěva je již blízko, a proto - hledejte lásku."
6. října - "Chci, abych žila ve vás a vy ve mně."
3. listopadu - "Naučte se děkovat…"
8. prosince - "Já jsem celý život dělala, co si Bůh přál."
Rok 1992
5. ledna 1992 - "tak málo lásky vkládáte do modlitby…"
9. února - "…modlete se za mládež, je to velmi důležité…"
8. března - "Buďte víc jednoduší…"
5. dubna - "Moje drahé děti, tak moc bych vás chtěla vést! Otevřete-li mi svá srdce, zažijete ten pravý pokoj a pravé štěstí. Děkujte za kříž..."
3. května - "velmi bych chtěla být přítomná ve vás"
7. června - "Jste takoví prázdní - a Já bych vás chtěla naplnit."
5. července - "Žijte tak, abyste žili věčně!"
8. srpna - "Choďte do domu našeho Otca a tam Ho oslavujte svým srdcem, neboť v tom je ukryté vaše štěstí."
6. září - "Staňte se malými, abyste jednou mohli být velkými."
4. října - "Jste na duši velmi nemocní…"
8. listopadu - "Prosím vás, modlete se... Máte tak málo času!"
6. prosince - "Jste tak srdcem prázdní, a vaše životy jsou nenaplněné."
Rok 1993
3. ledna 1993 - "Já vás naplním láskou svého Syna…"
7. února - "Ten, kdo má lásku, má všechno."
7. března - "Miluji vás…"
4. dubna - "Ó, děti, naučte se říkat toto: "Staň se Tvá Svatá Vůle všude a ve všem, neboť v Tobě je ukrytý věčný Pokoj.""
9. května - "Prosím…úplně se darujte Ježíšovi."
6. června - "Děkuji vám, že jste sem přišli. Já, vaše Matka."
4. července - "Ani nevíte, jak potřebuji vaše modlitby a posty pro obrácení zbloudilých! Prosím, pomozte mi!"
8. srpna - "Duše, nikdy neodmítej přízeň svého Pána, který tě tak šíleně miluje."
5. září - "Moji milovaní... chtěla bych v těchto dnešních časech být zvlášť u vás."
3. října - "Děkuji Vám, že jste sem přišli."
7. listopadu - "Víc uvažujte nad mými slovy. Nad slovy své Matky."
5. prosince - "…nechte, aby vás Ježíš učinil svobodnými. …Svobodná duše je duše dítěte."
Rok 1994
9. ledna 1994 - "Proč se stavíte slepými před tolikerou Boží láskou?"
6. února - "Pokud se cítíte slabými, všechny svoje slabosti vložte do mého Srdce, a tak se Bůh skrze vás může projevit ve své síle."
6. března - "Prosím vás o vaši lásku pro Boha a pro vaše bližní."
3. dubna - "Ptáte se, proč jsem přišla.- Přišla jsem proto, abych vám připomenula, že jste byli stvořeni pro lásku."
8. května - "Miluji vás a nesmírně mi záleží na čistotě vašeho srdce."
5. června - "Nebojte se, že jste slabí. Bůh vám dá silu."
3. července - "Moje drahé děti! Ježíš je ve vás! Bůh je ve vás!"
7. srpna - "Doba, ve které žijete, je velmi vážná. Miluji vás takové, jací jste. ...Miluji vás. Miluji vás...!"
4. září - "Přijměte do svého života Boha jako
dobrého Otce…"
9. října - "Buď šťastný, protože Bůh tě miluje a protože jsi pro Něj velmi důležitý."
6. listopadu - "Prosím Boha, aby moje vzkazy vás dovedly na místo, kdy pochopíte, že život bez Boha nemá smysl."
4. prosince - "Prosím, daruj mi svou důvěru."
Rok 1995
8. ledna 1995 - "Modlete se tuto modlitbu:
""Bože, odevzdávám Ti celou svoji minulost, vkládám do Tebe celou svoji budoucnost. Děkuji Ti za dnešek, který mi dáváš. A děkuji Ti proto, že jsi se mnou a mohu se radovat, protože vím, že Tys mě nikdy neopustil.""
5. února - "…jen láska dokáže dát plnost vašemu životu."
5. března - "Tento čas je zlodějem míru."
9. dubna - "Miluji vás, miluji vás, miluji vás. Prosím, čiňte to samé. Neztrácejte čas."
7. května - "Prosím, prosím, prosím, rozmýšlejte nad mými slovy."
4. června - "Moje drahé děti! Prožíváte věci velmi povrchně..."
9. července - "Když nyní pohlížím na vás, v každém jednom z vás vidím znak Boha. Vy všichni jste jeden velký obraz Boha."
6. srpna 1995 - Poslední zjevení Panny Marie v
Litmanové na hoře Zvir. Maria mimo jiné
vzkázala: "Pro tuto dobu potřebujete obrácení! Prosím, prosím! … potřebujete být víc jednoduší a ostražití... Přichází doba, která je už tu. Zůstaňte tedy jako děti. Úplně svobodní pro Boha."
Ivetka řekla: "Toto zjevení bylo pro mě velmi zvláštní, protože Panna Maria řekla: 'Dotkni se nohy, která rozšlápne hada.' Tak jsem Ji poslechla." (a políbila Panně Marii nohu)
Po skončení zjevení
I po skončení zjevení dál pokračují poutě na každou první neděli v měsíci (po prvním pátku). Hlavní pouť je na první neděli v srpnu (výročí začátku zjevení). Na pouť přichází vždy mnoho (tisíce) lidí. Mši sv. slouží vždy více kněží a na horu Zvir zavítají i někteří biskupové (Mons. Hnilica, biskup Hirka a jiní). Jsou zde dlouhé fronty na svátost smíření a úžasná atmosféra. Program je nabitý často i v noci. Na těchto poutích je vždy i Ivetka. Poutní místo je velmi živé, stále se tam něco děje a poutníci přicházejí téměř stále.
Vizionářka Ivetka Korčáková vstoupila do komunity "Rodina Marie Spoluvykupitelky" a přijala jméno Maria Goretti. Katka Češelková se vdala a má dvě děti.
Z Ivetčiných slov plyne veliký pokoj a moudrost.
Jsou známá svědectví mnoha lidí, jak jim pouť do Litmanové pomohla v jejich osobních těžkostech. Také o zázračné moci vody, která na hoře pramení. Tyto příběhy jsou uchvacující. Místo navštěvují také (a zejména) ti, pro které toto místo mnoho znamená, protože častokrát od základů změnili po jeho návštěvě celý svůj život.
Biskup Ján Hirka sestavil komisi pro zkoumání událostí v Litmanové. Ta má zjistit pravost zjevení. Komise se zatím nevyjádřila.
Dne 3. prosince 1995 pan biskup Hirka na hoře Zvir řekl: "Bratia a sestry! Prišiel jsem sem na litmanovskú horu ako miestny ordinár - biskup, aby jsem vás pozdravil a aby jsem vyhlásil: To, čo se tu doteraz stalo, nebolo nič závadné proti viere, ani proti mravom. Cirkev však musí byť opatrná, preto zatiaľ ani neschvaľuje, ani nezavrhuje to, čo se tu deje. Naša komisia bude vo veci Litmanovej naďalej pracovať podľa smerníc posvätnej Kongregácie pre učenie viery a o výsledkoch potom budeme informovať Svätú stolicu."
Fotogalerie z obce Litmanová
[2]
|
|
|
Vesnice Litmanová leží v malebném údolí mezi vysokými kopci "na konci světa". Na kopcích se pasou stáda dobytka. Ve znaku vesnice je sv. archanděl Michael.
|
Litmanovská farnost je řeckokatolická. Kostelík je malý a útulný. Na obrázku je možno vidět interiér kostela - ikonostas. V kostele překvapí množství dětí a také fronty na sv. smíření. Mše svatá sloužená v byzantském obřadu je pro římskokatolíka nevšední a hluboký zážitek. Tady si člověk uvědomí mnoho ze své národní historie...
|
|
|
|
Obrázek z roku 1999. V této dřevěné chatě se Královna nebe a země zjevovala 5 let. "Majdan" ještě nemá zvoničku. Otevřené dveře do "izbičky" (1999)
|
Pěkný pohled z boku. Za červeným sloupem s anténou a reproduktory je vlastní "majdan". Vše vlevo od majdanu bylo dodatečně přistavěno jako bohoslužebný prostor. Za příznivého počasí je z tohoto místa možné vidět vrcholky Vysokých Tater.
|
|
|
|
Detail dveří do izbičky. V levé části obrázku je oltář.
|
"Majdan" již má zvoničku (2001)
|
Obrázky z místnosti zjevení
[2]
|
|
|
Místo milosti a pokoje. Místo silné přítomnosti Boží. Zde je modlitba snadná jako dech...
|
Lavička, na které seděla Královna nebe a země.
|
|
|
|
Lavička podruhé...
Obrázek je z 5. srpna 2000, přesně o půlnoci. Maria, Matko naše, všechno nejlepší k narozeninám!
|
Tabulka hlásá:
"Tu na tomto mieste se od 5. augusta 1990 do 6. augusta 1995 zjavovala Panna Maria ako Nepoškvrnená Čistota sediac na tejto lavičke."
|
|
Tady je vlastně i odpověď na otázku: A dějí se v Litmanové na hoře Zvir nějaké zázraky?
Ano, jak čteme: uzdravení, obrácení, ztráta závislostí, záchrana životů…
"Votivní tabulky" (destičky), tak často u nás v Čechách vysmívané a přesto faráři schraňované, ukládané v zadních koutech sakristií spolu s berlemi, protézami, obrázky zázračných událostí, jsou tady
vystaveny
- jako svědectví pro druhé
- jako výraz vděčnosti Bohu a Panně Marii.
|
|
"Ďakujeme za záchranu životov..." "Matička, ďakujem Ti za vyslobodenie z otroctva alkoholu a drog..."
Protilehlá stěna je posetá děkovnými tabulkami.
|
|
|
|
Litmanovští poutníci
Poutnice Ivetka Korčáková, jinak také sestra Maria Goretti. Jedna ze dvou vizionářek, modlí se rozjímání křížové cesty na hoře Zvir.
|
|
|
|
Oslava výročí zjevení. Kopec je plný lidí. Poutníci se soustředí na mši sv. (04.08.2002)
|
Poutnice - babička. Při pohledu na tuto fotografii manželka řekla: "Tisíc takových babiček, a Slovensko je zachráněno!" Myslím, že by jich stačilo o mnoho méně...
|
|
|
|
Pokoj na Zviru...
|
Den oslav 11.výročí začátku zjevení. Celá hora byla doslova obsypána poutníky. Co na tom, že prší a je bouřka. Po celou dobu hlavní mše sv. vydatně pršelo. Mnozí promokli do morku kosti (i autor fotografií). Maria žádá oběti... svět je potřebuje! Kázání měl Otec biskup Hnilica (05.08.2001)
|
|
|
|
Zmoklí... Obrázek ze stejného dne. Tato fotka je trošičku nekvalitní. Omlouvá mě však to, že mi kolem uší lítaly kvalitní blesky a hrom burácel. Přesto lidé zůstali...
|
Ospalé ráno
|
|
|
|
Ospalé ráno.
Vlevo je vidět přístřešek s požehnaným pramenem vody.
|
Poutní dům na hoře Zvir. I když nenabízí pohodlí, na které jsou zvyklí "západní poutníci", je v něm vše, co člověk potřebuje. Sem si poutník musí vzít také odhodlání k oběti...
|
|
|
|
"Ďakujem vám, že ste sem prišli. Ja, vaša Mama."
|
Braši u ohně. Československá parta... Na Zviru jsme všichni bratři a sestry.
|
Obraz Panny Marie
|
|
|
Bohoslužebný prostor. Obrázek je z oslav 10.výročí začátku zjevení v srpnu 2000. Uprostřed oltář, vzadu obraz Panny Marie.
|
Mše sv. začíná. Prožívání liturgie je největší zážitek každého poutníka. Zvláště pro římskokatolíka je řeckokatolická mše něco úžasného.
|
Obraz Panny Marie
|
|
|
|
|
"JSEM NEPOSKVRNĚNÁ ČISTOTA"¨
[3]
Obec Litmanová je vzdálená 11 km od Starej Ľubovne. Necelé 3 km od obce na hoře Zvir se od 5. srpna 1990 do 6. srpna 1995 zjevovala Panna Maria dvěma děvčatům, Ivetce Korčákové a Katce Češelkové. Ivetka (nar. 1978) byla hlavní vizionářkou, které Panna Maria svěřovala svá poselství. Panna Maria s ní mluvila v myšlenkách - vnitřním duchovním hlasem. Katka (nar. 1977)
pochází z osmi dětí. Při zjeveních zastávala úlohu pasivního svědka, neboť Pannu Mariu jen viděla, ale nic neslyšela. Ke zjevením docházelo v seníku, v malé místnosti (2,8 x 4m). Před zjevením se obě děvčata nejprve modlila, potom se jim Svatá Panna zpravidla zjevila jakoby z mlhy a většinou si sedla na úplně úzkou dřevěnou lavičku u stěny. Během zjevení děvčata upadala do extáze. Okolí vůbec nevnímala a s něžným úsměvem upřeně hleděla na zjevení.
Jeden kněz jednou během zjevení vzal do rukou fotoaparát, přiložil ho těsně před Ivetčiny oči a stlačil fotoblesk. Ivetka na to nereagovala ani mrknutím očí a po zjevení o tomto zásahu nevěděla. Po zjevení obě vizionářky odděleně oznámily svoje zážitky členům komise, kteří jejich výpověď porovnávali, a potom Ivetka oznamovala poselstvo lidem.
Do 24. února 1991 se Panna Maria děvčatům zjevovala několikrát za měsíc, a to v neděli a v jiný den. Od 3. března 1991 se zjevovala vždy v neděli po prvním pátku v měsíci. Zjevení se na hoře zúčastňovalo několik tisíc poutníků.
Asi 100 m od seníku Svatá Panna požehnala pramen vody a sama doporučila tuto vodu k pití. Podle výpovědí očitých svědků i místního faráře - Otce Zavackého údajně už došlo k celé řadě zázračných uzdravení. Tyto případy jsou registrované a ověřuje je biskupská komise.
Na místě zjevení však dochází především k duchovním uzdravením.
Biskup Ján Hirka ustanovil osmičlennou komisi kněží (zástupců římskokatolického i řeckokatolického obřadu) a lékařů. Jejím předsedou je generální vikář. Děvčata vyšetřoval MUDr. Kvasnička, dětský psychiatr: "Závěr mého vyšetření byl takový, že děvčata - vizionářky jsou skutečně duševně zdravá. Během asi 8-minutové extáze byl puls u jedné asi 130 a u druhé 123. Byly v napjatém stavu, ruce měly silně sepjaté. Zkoušel jsem jim roztáhnout prsty, ale nepodařilo se mi to. Během zjevení měly oči otevřené. Obyčejně, když někoho štípnete, tak na mimice vidíte, že ho to bolí. Ony však absolutně nereagovaly ani mrknutím oka."
Poslední zjevení v Litmanové
V neděli 6. srpna 1995, na páté výročí zjevení Panny Marie v Litmanové, přišlo sem více než 100 tisíc poutníků.
Po zjevení se Katka Češelková obrátila na poutníky se slovy: "Panna Maria při dnešním setkání byla oblečená celá v bílém. Neměla ani růženec, ani korunu. Byla bosá. Byla velmi vážná. Chci vám říci, že Ona stále zůstává tady, na této hoře. A stále bude pomáhat každému jednomu z vás..."
Ivetka Korčáková tlumočila poslední poselství Panny Marie: "Sláva Isusu Christu! Panna Maria dnes řekla: 'Moje drahé děti! Toto moje zjevení tu je poslední. Miluji vás. A děkuji všem za to, co jste tu pro Mě udělali. Moje milované děti! Takto jsem to chtěla, aby vás to probudilo ze snu prázdnoty. Abyste pochopili, že potřebujete obrácení. Pro tuto dobu potřebujete obrácení! Prosím, prosím! Zůstávám na této hoře přítomná. Začněte nyní uvažovat nad mými poselstvími! Zůstaňte v mém srdci pro tuto dobu! Protože potřebuje být víc jednoduší a ostražití. Přichází doba, která je už tu. Zůstaňte tedy jako děti. Úplně svobodní pro Boha. Prosím, přemýšlejte nad tím, co říkám! Já vás miluji a čekám na vás v Nebi..."
Zvirem se ozval pláč. Nebe bylo nádherně blankytné.
Po chvíli slzavého ticha se ozvala Ivetka: "Chci vám ještě něco říci... Když jsem tu po ty první neděle stála a říkala poselství, tak jsem někdy měla pocit, že ta slova nás úplně obcházejí. A že nezasahují do našeho nitra. Tak jsem velmi prosila za obrácení. Nejprve pro sebe, abych se dokázala obrátit, a potom pro vás všechny. ... jsme se tady sice modlili, a to je pěkné, ale přišli jsme domů, a náš život zůstal stejný. Panně Marii šlo o to, abychom se obrátili. Šlo o to, abychom změnili svůj život. Protože, když sem tedy přišla, je to vážné. Bez toho, že by nás chtěla strašit... Když tu nebudeme hledět na nikoho a budeme Bohu říkat: 'Bože, obrať mě, protože chci, abych nežil já, ale Kristus ve mně, potom můžeme obrátit své okolí. Jen tehdy, když začneme u sebe. Nemůžeme žádat, aby se někdo obrátil, pokud nezačneme u sebe samých... Toto zjevení bylo pro mě velmi zvláštní, protože Panna Maria řekla: 'Dotkni se nohy, která rozšlápne hada.' Tak jsem Ji poslechla." (Ivetka na tuto výzvu Panně Marii nohu políbila.)
(Během modlitby sv. růžence nad Zvirem kroužil nad místem zjevení jestřáb, který v zobáku nesl uloveného hada.)
Katka vyjádřila své pocity slovy: "Mnoho jsem zažila při tomto zjevení, ale o tom nyní nechci mluvit, necítim se na to. Možná jednou přijde čas, kdy to povím."
Později se Ivetka ještě vícekrát vyjádřila k poselstvím: "Přijde něco, co svět ještě nezažil a ani nezažije nikdy potom, protože my potřebujeme očistu. Panna Maria přichází a zjevuje se a dává ta poselství, ale tebe to nezajímá. A potom přijde a pláče. Pláče krev, ale tebe se to netýká. Co myslíš, co jiného tě probere? Všechno to, co přijde, Bůh dopustí pouze z lásky, protože ty nejsi schopný se obrátit tehdy, když tě Bůh o to prosí...! A očištění znamená, že nebudou existovat vlažní. Buď jsem pro Boha, anebo proti Bohu. Neexistuje nic mezi tím. Buď - anebo. To je očištění. A v tomto období zemřou mnozí zlí a mnozí dobří. A neříkám to proto, aby ses se bál! Ale proto, abys, až ten čas přijde, zachoval klid. A Ona to říká jen proto, neboť vidí, co přichází.
Vím, že klam, který přijde na tento svět, bude tak velký, že otřese nejsilnějšími. Nejsilnějšími! Bude to klam, který tento svět ještě nezažil. Protože Církev se potřebuje očistit. Rozumíš? Ale když zůstaneš u své Maminky, tak tě ten klam nemůže strhnout. Budou mnozí ti, kteří ten klam budou následovat." (Ivetka k poutníkům, Litmanová 4. 11. 1995)
"My nemusíme toho mnoho slyšet o budoucnosti. Ale víme, že ty časy budou tak velmi těžké, že ti, kdo se nemodlili, nebudou už mít sílu se modlit. A když se nemodlím, tak nemám naději. A když jsem bez naděje, tak jsem zoufalý člověk." (projev Ivetky k poutníkům 6. 1. 1996 v Litmanové)
"Panna Maria nám říká: 'Doba, ve které žijete, je velmi vážná.' A myslím, že to každý z nás víceméně může ve svém nitru cítit. Může cítit takový vnitřní boj, a je možné v těch nejmenších situacích říkat ano anebo ne. Působení zla je skutečně silné! Ale Bůh na druhé straně nám, přirozeně, chce dát mnoho milostí. A tím, že se to tak velmi stupňuje, my skutečně žijeme na nějakém přelomu a v čase, který je velmi rozhodující." (Ivetka v Litmanové 7. června 1997)
"A prosím, modlete se za to, abychom se tu mohli slyšet budoucí měsíc, a také v těžkých časech. Děkuji vám!" (Ivetka, Litmanová 6. 1. 1995)
"My, lidé, máme strach z toho, co přijde... A přece, člověk i cítí, že něco takového musí přijít... Tato doba je velmi vážná. Skutečně vážná. Nepotřebuji říkat víc, aby vás to obrátilo. Když lidi kdysi neobrátilo to, že vstávali z mrtvých, že viděli rozmnožení chleba, uzdravení malomocných, tak vám nepomohu k obrácení, když začnu mluvit o tom, co všechno má přijít. Protože obrácení ze strachu trvá vždycky krátce. Člověk se skutečně obrátí, když se obrátí z lásky." (Ivetka pro M ROSU, 11/97)
"Vnitřní mír... To, co nám bere náš klid - je vždy hřích... že jsme dovolili, aby láska byla zraněná... nic na světě není hodné toho, aby ti vzalo mír... první plod pravé modlitby je vždy mír... Každý akt naší pokory Bůh odmění svým mírem. Já alespoň vždy potom, když jsem padla anebo když se stalo něco, co jsem nechtěla, aby se stalo, když jsem se znovu podívala na Boha, tak jsem musela vstát a jít dál. Potom jsem vždy cítila velmi hluboký mír... Pokoj je příliš vzácná věc na to, abychom ho napojovali na něco vnějšího. Mír není závislý na něčem. Ten se týká mé nejhlubší touhy... pokud mám touhu po Bohu... potom Bůh bude vést mé vnější kroky. Je to důvěrnost mezi mnou a Jím. Vidíme, že je mnoho zla ve světě. Ale cítíme, že ještě přece něco musí přijít. Přijde čas, kdy se bude muset každý rozhodnout, jestli půjdu s Bohem anebo proti Němu... A k tomuto bodu musí dojít v celém lidstvu. Když k něčemu takovému dojde, bude to i proto, že člověk bude nucen se rozhodnout. Ale bude to jen z čistého milosrdenství. Tehdy vybuchne všechno to, co možná doteď skrýváme. Nechci říkat, že to bude horší. Bude to takové, že si to neumím představit. Nebude to lehké, ale každý, kdo se bude modlit, kdo začne nyní, kdo se jako dítě skryje u Marie, ten přežije. Těch, kteří budou velmi blízko Marie, to jen znovu očistí. Víc a víc. Proto ta doba bude mít svaté, jací ještě nikdy nebyli." (Ivetka, Litmanová 6. prosince 1997)
Katka a Ivetka začaly navštěvovat Střední zdravotní školu v Prešově. Katka studium dokončila. Ivetka po posledním zjevení v r. 1995 odešla do řeholního společenství, které je zaměřené na přípravu a působení misionářů a misionářek hlavně pro Rusko.
Maria v Litmanové nabádá výhradně k lásce, pokoji, smíření a k vnitřnímu duchovnímu přerodu. Při osobním setkání zvlášť s vizionářkou Ivetkou mě přímo šokovalo, že toto děvče, fyzicky teprve dospívající, se ve věcech duchovního poslání člověka dokázalo vyjadřovat větami, které by těžko vyhledávala i inteligentní a vzdělaná dospělá žena.
Při zjeveních nebyl zjištěn žádný podvod.
Katka: "Panna Maria mi řekla, že můj život bude těžký a že budu přinášet velké oběti, ale že Ona mě nikdy neopustí a bude mi ve všem pomáhat. Tak to určil Bůh. A já Ji skutečně cítím."
Úkazy
Poutníci na Zviru viděli množství úkazů. Mgr. Olga Gromová, Bojnice: "Jsem učitelka slovenského jazyka a dějepisu. R. 1991, 6. září, jsem byla s celou rodinou v Litmanové. Když jsme scházeli z hory, všimli jsme si vícera lidí klečících a modlících se. Někteří nás upozorňovali na slunce. Já jsem ho viděla zelené. Koule se otáčela, přibližovala, jako by chtěla na nás spadnout, a znovu se vzdalovala. Uvnitř jsem uviděla jakési flíčky. Mně to připadalo, že mají tvar růží. Kolem zeleného slunce se mi jevil oranžový kruh. Starší syn viděl přes slunce i kříž. Mnozí lidé viděli kříž. Panně Marii jsem slíbila, že se budu denně modlit růženec."
Michal Semančík, Spišské Podhradie: "... mimořádnou událost, kterou jsem zažil spolu s manžely Gadušovými ze Spišského Podhradí a manžely Furmanovými z Domaňoviec na hoře Zvir v Litmanové. Bylo to v červnu 1992. Když jsem se blížil k lesu, ještě jsem se z dálky loučil s tímto vzácným místem. Najednou 4 ženy za mnou pohlédly do lahví, ve kterých měly nabranou vodu. Když jsem u první postřehl, že uprostřed lahve má svíci, která hoří, zmocnil se mě úžas. Další žena měla v láhvi zářící kříž, na kterém bylo i umučení. Tato žena láhev obrátila, ale kříž zůstal neporušený.
Třetí žena měla v láhvi bílou Hostii a čtvrtá zlatý kalich s uměleckými ozdobami. Moje sousedka vyndala z tašky svoje láhve s vodou a měla to stejně jako její známá, pani Furmanová. V jejích lahvích se objevily na slunci ty samé obrazy. Já jsem se rozhlížel po okolí, jestli neuvidím někoho s fotoaparátem, ale už jsem nikoho neviděl."
Etela Kolečanská, Spišská Nová Ves: "Bylo to 4. července 1992. Po růženci jsem v tichu čekala na poselství. Najednou se podívám nahoru... Kolem slunce se vytvořila rubínová záře, přecházející do bledofialova, a ze slunce se stala překrásná bílá Hostie.Kolem ní byl prstenec. Potom se Hostie rozdělila vedví a na slunci se vytvořil kříž, potom silueta Panny Marie, srdce a nakonec jesličky. Rubínová barva se změnila na zlatou a vytvořila monstranci bez podstavce. Když jsem se potom podívala na lidi, viděla jsem na jejich šatech žluté skvrny a na tvářích fialové a černé.
Řekla jsem: Matičko, já jsem sem přišla, neboť jsi nás volala. Nic jsem nechtěla vidět, ale děkuji, děkuji!"
Maria Igazová, Rybany: "Na třetím výročí zjevení v Litmanové jsem viděla úkaz - skvrny na tvářích okolostojících. Také jsem se o tom zmínila nahlas, třikrát, ale nikdo nereagoval."
Eleonóra Cibirová, Prievidza: "Na pouti v Litmanové 8. srpna 1993 jsme se sestrou a neteří byly svědky toho úkazu na slunci, které vypadalo jako Hostie a které kmitalo a okolo něho se střídaly různé barvy. Nakonec se ze slunce spustily tři široké zlaté paprsky, které sahaly až na zem. Jeden z nich padnul na lidi, kteří šli před námi a též měli zlaté šaty a vlasy."
Jolanta Trávniková z Trenčína a Zita Gašparíková ze Šaštína, nezávisle na sobě viděly v zamrzlé vodě z Litmanové kalich.
Peter Jedlovec z Trnavy uviděl v zamrzlé litmanovské vodě obraz srdéčka s plameny (jako na medailce z Litmanové) a obraz Panny Marie s Ježíškem v náručí.
Maria Funciková z Nitry viděla v zamrznuté vodě z Litmanové kalich, Božské Srdce a kalich s Božím Tělem.
Milena Pappová z Košic: "Předtím jsem žila bez Boha, lehkomyslným životem. Chodila jsem po diskotékách, můj život byl prázdný. Bojovala jsem proti tomu takto: Chodila jsem každý den na svatou liturgii, modlila jsem se. Eucharistie se stala mým lékem. Chodila jsem i k naší Nebeské Matce sem do Litmanové. Byla jsem tu i v listopadu 1994. Když bylo zjevení, klečela jsem a viděla bílé šaty, kolem modré jako plášť. Když potom Ivetka s Katkou říkaly, jak byla Panna Maria oblečená, bylo to tak, jak jsem to viděla."
Uzdravení
Provinciál řeholního řádu sv. Bazila Velkého - P. Marián Potaš se roku 1991 stal členem vyšetřovací komise:
"Naše biskupská komise také zaznamenává uzdravení a všechno dokumentuje. Je tu například případ jedné paní, která byla 14 roků na invalidním důchodě, na půl těla ochrnutá, a nemohla chodit. Jednou ji ženy vyvezly a přinesly na horu. Napila se vody z pramene, pomodlila se a na vlastních nohách sešla dolů. A hned také nastoupila do zaměstnání.
Jeden chlapec měl leukémii, dnes je vojákem. Dostal jsem posudek od vojenského lékaře, že je zdravý. Takovýchto případů je víc. Lékaři však těžko připouštějí nevysvětlitelná uzdravení.
Já vůbec nepodezírám ta děvčata ze lži. Tady, v Litmanové, se už obrátilo mnoho lidí. Tak tedy to, že Panna Maria si vyvolila tuto horu, to je bez debaty. Já v to věřím." (únor 1993, pro M ROSU)
Viktória Folvarčíková, Nová Ľubovňa: "Od roku 1981 jsem strašně trpěla bolestmi v páteři, kloubech, kolenou a stále jsem měla problémy s tlakem. Šestkrát jsem se léčila na různých místech naší bývalé republiky. Čím víc roků mi přibývalo, tím víc se moje bolesti stupňovaly. Ani jeden lékař mi nedával naději na vyléčení.
25. března 1992 jsem se vzbudila ve tři hodiny po půlnoci, když jsem uslyšela hlas: "Dnes by si měla jet do Litmanové!" Před půl šestou ráno jsem znovu slyšela ten samý hlas: "Dítě moje, dnes bys měla jet do Litmanové!" Vyskočila jsem z postele a hned jsem přišla na to, že ke mně mluví Panna Maria... Pan Rusnák z Litmanové nám otevřel "izbičku", kde se zjevuje Panna Maria. Pomodlili jsme se... Od uvedeného dne nemám zdravotní problémy."
Maria Majzelová, Soľ: "V roce 1968 jsem měla mozkovou příhodu, která mi způsobila problémy. Když jsem sem poprvé přišla, dotkla jsem se lavičky. V té chvíli jsem pocítila velkou úlevu. A když jsem utíkala dolů z kopce, slyšela jsem hlas, který mi řekl, že se mám veřejně přiznat, že jsem byla uzdravená."
Polští kněží poskytli vyšetřovací komisi podklady - včetně lékařských zpráv - o nevysvětlitelném uzdravení Stanislavy Faronovej, poutnice ze Starého Saczu. Stanislava trpěla rakovinou prsu. Nosila si vodu z pramene na hoře Zvir, kterou se umývala a modlila se k Neposkvrněné Čistotě. Po třech měsících lékař konstatoval její úplné uzdravení. (Otec Marián Potaš toto uzdravení označil za velkou milost.)
Táňa Markovičová, Prešov: "Zdál se mi sen, ve kterém seděla moje matka (zesnulá) za stolem a řekla mi: 'Táňo, jeď do Litmanové, někdo na tebe čeká.'
Věděla jsem, že lidé jezdí do Litmanové, ale nevěděla jsem, proč. Nějaká zvláštní síla mě tam táhla. Tak jsem se přihlásila. Jely jsme s přítelkyní na horu Zvir. Nevěděla jsem, co mám říkat, jak prosit, co povědět. Náhle mě pronikl zvláštní pocit a dotyk. Vím, že jsem řekla, jako kdybych to ani neřekla já: 'Ach, Ježíši, Ty tak trpíš za naše hříchy!'"
Dne 23. července 1996 se stal zázrak:
"Moje 13-letá dcerka spadla z 5. poschodí na hlavu. Ležela v nemocnici v bezvědomí na "áru". Třetí den začala sama dýchat. Všechno jsem odevzdala do Božích rukou. Nosila jsem jí litmanovskou vodu, celou jsem ji s ní umývala a stříkačkou jsem jí ji stříkala do úst. Na Proměnění Páně mě poprvé poznala. Neměla zlomenou ani kostičku. Nyní chodí zpívat do souboru Prešovčatá. Dnes je živá a zdravá, díky Bohu a Marii. Vím, že to byla Mariina zásluha, neboť jsem Ji prosila, aby se stala mou Matkou a aby se o nás postarala. Musím ještě dodat, že člověk musí projít peklem, aby ochutnal slast Nebe."
|
INDEX
______________________________________________________
stopa
6-11 / Poselství z Litmanové
_________
