Praktický význam Desatera
Krom toho, že je Desatero úzce spjato s přirozeným zákonem v člověku, může se stát viditelnou pomůckou v boji proti hříchu, v poznávání svého vnitřního stavu při zpytování svědomí. Nejdříve tedy otázka, co je to hřích? Děti před prvním svatým přijímáním se učí jasnou a výstižnou definici (1): „Hřích je vědomé a dobrovolné přestoupení Božího zákona.“ Přestoupení jakoby předurčovalo nápravu. Trochu jiných důsledků dosáhneme, když si uvědomíme, že (2) „hřích je zničením nebo narušením synovského vztahu, který Bůh sám ustanovil mezi sebou a člověkem.“ Zde je nutné uvědomit si, že jsme si hříchu vědomi o to více, čím hlubší je náš dialog s Bohem (např. zkušenost světců). Ještě jeden pohled nám nabízí sv. Basil Veliký (3): „Podstatu neřesti tvoří, když toho, co nám Bůh dal ke konání dobra, užíváme v rozporu s jeho přikázáními k něčemu zlému.“ Hledat tento hřích pro následné smíření s Bohem pak můžeme pomocí (1) Desatera, (2) přikázání lásky (zkoumáním vztahu k Bohu, k bližním a k sobě) nebo (3) např. smyslů (kam byl zaměřen můj zrak, sluch, chuť, hmat, …). Toto zkoumání má vést k prohloubení vztahu s Bohem, ke smíření s ním. Využijme této přímé souvislosti a zadívejme se chvíli na tuto svátost.
|