Modlitby

Modlitba Matky Terezy

Dej, Pane, abychom byli hodni sloužit našim bratřím na celém světě, kteří žijí a umírají v chudobě a v hladu. Dej jim dnes, za pomoci našich rukou, jejich každodenní chléb, a skrze naši chápající lásku jim daruj pokoj a radost.

Modlitba františkánská

Ó Pane, učiň nás nástrojem Tvého pokoje; abychom rozsévali lásku tam, kde vládne nenávist; odpuštění tam, kde vládne křivda; jednotu tam, kde vládne pochybnost; naději tam, kde vládne zoufalství; světlo tam, kde vládne temnota; radost tam, kde vládne smutek.

Učiň, abychom byli schopni útěchu dávat, a ne ji hledat: abychom se snažili porozumět, a nehledali porozumění; abychom milovali, a nehledali lásku. Neboť když dáváme, dostáváme; když odpouštíme, dostáváme odpuštění; a když umíráme, rodíme se pro věčný život; skrze Ježíše Krista, našeho Pána.

Modlitba kardinála Newmanna

Drahý Ježíši. Pomoz nám rozsévat Tvou vůni všude, kam kráčíme. Zaplav naše duše svým duchem a životem. Pronikni a ovládej naše bytosti tak úplně, aby celý náš život jen Tebe vyzařoval. Sviť skrze nás a buď v nás tak, aby každá duše, se kterou se potkáme, mohla v nás vnímat Tvou přítomnost. Dej, aby už neviděla nás, ale pouze Tebe, Ježíši. Zůstaň v nás, tehdy počneme zářit Tvým světlem; a dej nám tak zářit, abychom byli světlem svému okolí. Toto světlo bude, Ježíši, celé od Tebe, nic nebude v něm z nás, to Ty sám budeš skrze nás zářit. Kéž Tě oslavujeme tak, jak se Tobě líbí, svítíce všem kolem sebe. Dej, abychom zvěstovali Tebe bez mluvení, ne slovy, ale příkladem, přitahující silou přívětivého konání, které vyjevuje plnost lásky, jež naplňuje naše srdce pro Tebe. Amen.

Mluví Matka Tereza

Jestliže naši chudí museli umírat hlady, neznamená to, že Bůh se o ně nestará. Znamená to však, že ty a já jsme jim nic nedali, nestali jsme se nástrojem lásky v Božích rukou. Znamená to také, že jsme nepoznali Krista, když znovu přišel v bídném převlečení jako člověk hladový a samotný, jako dítě bez domova, jako někdo, kdo hledá útočiště.

Dnes je Kristus v lidech nechtěných, nezaměstnaných, zbavených péče, nahých a bez domova. Zdá se, že tito lidé jsou neužiteční pro stát a společnost – nikdo pro ně nemá čas. Právě ta a já – jako křesťané hodni Kristovy lásky v takové míře, v jaké je naše láska pravdivá – jsme těmi, kteří je musí najít a jim pomoci. Oni existují, abychom je našli …

Když se dotýkáme ubožáka, dotýkáme se ve skutečnosti Krista. V ubohém je hladový Kristus, kterému dáváme najíst, v něm je Kristus bez přístřeší, kterému poskytujeme domov. Ve svatém přijímání přijímáme Krista pod způsobou chleba. Ve své práci ho objevujeme pod způsobou těla a krve. Je to tentýž Kristus.

Nespokojujte se s dáváním peněz – peníze nejsou všechno, protože je možné je získat. Chudí potřebují naše ruce, aby jim sloužily, naše srdce, aby je milovala. Kristovo náboženství je rozsévání lásky.

Pomáhejme chudým umírat s Bohem. Pomáháme jim prosit o opuštění. To je věc, která se týká jen jich a Boha samého. Jinak už nikoho.. Nikdo nemá právo postavit se mezi. My jen pomáháme, aby se smířili s Bohem, protože je nejpotřebnější zemřít v pokoji, zemřít s Bohem. Žijeme proto, aby mohli umřít, aby mohli jit domů, jak je jim to určeno,ať už to jsou hinduisté, muslimové, budhisté, křesťané, anebo mají jakoukoli jinou víru. V Nimal Hriday, domově pro umírající bez domova, nikdo nezemřel zoufalý, opuštěný, bez péče nebo lásky. Snažíme se jim dát všechno, o co prosí, a po čem touží jejich víra. Někteří prosí o vodu z Gangy, jiní o svěcenou vodu, o slovo anebo o modlitbu. Snažíme se jim dát všechno, co si přejí. Někteří prosí jen o jablko, kus chleba anebo o cigaretu. Jiní chtějí jen, aby někdo u nich seděl.

A oni, chudí, naši bratři a sestry, jsou nadějí spásy pro lidstvo, protože v hodině naší smrti půjdeme před soud a budeme souzeni podle toho, co jsme jim dali. Jestli jsme měli čisté oči, abychom uviděli Ježíše ve smutném převlečení za chudáka.

Mluví sv. František

Všichni bratři ať se radují, když se stýkají s obyčejnými lidmi, kterými ostatní pohrdají, s chudými a slabými, s nemocnými, malomocnými i s žebráky na cestách. Bude-li třeba, ať jdou po almužně. A ať se nestydí, ale spíše ať si vzpomenou, že náš Pán Ježíš Kristus, Syn živého Boha všemohoucího, nastavil svou tvář tvrdou jako křemen a neostýchal se stát pro nás chudým, přijmout nezajištěný život, který žil z almužny sám i blahoslavená Panna a rovněž i jeho učedníci. A kdyby je lidé uráželi a nechtěli jim dát almužny, ať za to děkují Bohu, neboť za ty urážky se jim dostane velké pocty před soudem našeho Pána Ježíše Krista. Vězte, že urážky nebudou připočteny těm, kteří je snesou, ale těm, kdo se jich dopustí.

Almužna je dědictvím a spravedlivým podílem, který patří chudým a který nám získal náš Pán Ježíš Kristus. Bratři, kteří si berou na starost sbírání almužny, dostanou za to velkou odměnu; také dárcům dávají příležitost, aby si získali zásluhy, neboť všechno, co lidé na tomto světě zanechají, zanikne, avšak za lásku a za almužnu, které udělili, dostanou odměnu od Pána.

STARÝ ZÁKON

5 M 15,7 Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří, v některé z tvých bran v tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před tvým potřebným bratrem.

5 M 15,10-11  Dávej mu štědře a nebuď skoupý, když mu máš něco dát, neboť kvůli tomu ti Hospodin, tvůj Bůh, požehná ve všem, co děláš, ve všem, k čemu přiložíš svou ruku. Potřebný ze země nevymizí. Proto ti přikazuji: ve své zemi ochotně otvírej ruku svému utištěnému a potřebnému bratru.

Tob 4,7-11 Všem, kdo činí spravedlnost, prokazuj milosrdenství z toho, co máš.A když prokazuješ milosrdenství, ať tvé oko nezávidí. Neodvracej svou tvář od žádného chudáka, aby se neodvrátila Boží tvář od tebe. Prokazuj milosrdenství podle toho, jak hodně máš; máš-li málo, neboj se prokazovat milosrdenství i z mála. Dobrý poklad si tak uděláš pro den nouze. Milosrdenství totiž vysvobozuje ze smrti a nenechá tě, abys vešel do temnoty.Milosrdenství je výborným darem pro všechny, kdo je prokazují před tváří Nejvyššího.

Tób 4,16-18  Ze svého chleba dávej hladovému a ze svých oděvů nahým. Vším, čeho máš přebytek, prokazuj milosrdenství, a ať tvé oko nezávidí, když prokazuješ milosrdenství. Rozdávej štědře své chleby nad hrobem spravedlivých, ale nedávej hříšníkům. Vyžádej si radu u každého rozumného člověka a žádnou užitečnou radou nepohrdej.

Tób 12,7-9 …Konejte dobro, a zlo vás nepostihne. Dobrá je modlitba v pravdě a milosrdenství se spravedlností je lepší než bohatství s bezprávím. Je lépe prokazovat milosrdenství, než shromažďovat zlato. Milosrdenství vytrhuje ze smrti a očišťuje od každého hříchu. Ti, kdo prokazují milosrdenství, budou nasyceni životem.

Ž 41,2–4  Blaze tomu, kdo má pochopení pro nuzného, Hospodin ho ve zlý den zachrání. Hospodin ho bude ochraňovat, zachová mu život, bude mu na zemi blaze.

Zvůli nepřátel ho nevydávej! Hospodin ho podepře na loži v jeho mdlobách. V nemoci mu změníš celé lůžko!

Ž 82,3–4  Dopomozte nuznému a sirotkovi k právu, poníženému a chudému zjednejte spravedlnost, pomozte vyváznout nuznému ubožáku, svévolným ho vytrhněte z rukou!

Př 11,25  Duše štědrá bude nasycena tukem, a kdo občerstvuje, bude též občerstven.

Př 14,21-22  Kdo pohrdá svým druhem, hřeší, kdežto blaze tomu, kdo se slitovává nad utištěným. Což nebloudí ti, kdo osnují zlé věci? Kdežto milosrdenství a věrnost provází ty, kdo chystají dobro.

Př  14,31  Kdo utiskuje nuzného, tupí toho, kdo jej učinil,kdežto ctí ho ten, kdo se nad ubožákem slitovává.

Př 17,5  Kdo se posmívá chudému, tupí toho, kdo jej učinil, kdo má radost z běd, ten bez trestu nezůstane.

Př 19,17  Hospodinu půjčuje, kdo se nad nuzným smilovává, on mu odplatí jeho dobročinnost.

Př 21,13  Kdo před křikem nuzného si zacpe uši, bude také volat, a odpověď nedostane.

Př 22,9  Kdo hledí vlídným okem, bude požehnán, neboť dal ze svého chleba nuznému.

Sir 3,30-31 Voda uhasí planoucí oheň a milosrdenství usmíří hříchy. Kdo oplácí dobrodiní, myslí na budoucnost, když padne, nalezne oporu.

Sir 7,32-35  Měj otevřenou dlaň k chudému, aby se naplnila tvá blaženost. Dar je projev přízně vůči každému, kdo žije, ale neodpírej projev přízně ani tomu, kdo je mrtev. Neodvracej se od plačících a s těmi, kdo naříkají, i ty naříkej. Neváhej navštěvovat nemocné.

Sir 18,15-18  Synu, neposkvrňuj své dobré skutky a své dary neprovázej ponižujícími slovy. Což rosa nemírní

sluneční žár? Tak slovo může znamenat víc než obdarování. Nevidíš, že vlídné slovo je dar nad dary? Obojího

se dostává ušlechtilému člověku. Hlupák místo vděčnosti uráží a neochotný dar oči nerozjasní.

Sir 29,8-13  K ponižovanému buď velkodušný a nepomíjej ho, když činíš milosrdenství. Podle přikázání se ujmi chudého a v jeho nouzi ho neodháněj s prázdnou. Nelituj peněz pro bratra a přítele, nenech je ničit rzí v úkrytu pod kamenem. Svůj poklad si ulož tak, jak přikazuje Nejvyšší, a prospěje ti víc než zlato. Do svých pokladnic si uzavírej milosrdenství, to tě vytáhne z každého neštěstí. Bude za tebe bojovat proti nepříteli lépe než silný štít a těžké kopí.

Iz 1,17  Učiňte se činit dobro. Hledejte právo, zakročte proti násilníku, dopomozte k právu sirotkovi, ujímejte se při vdovy.

Iz 58,6-10  Zdalipak půst, který já si přeji, není toto: Rozevřít okovy svévole, rozvázat jha, dát ujařmenému volnost, každé jho rozbít? Cožpak nemáš lámat chléb hladovému, přijímat do domu utištěné, kdo jsou bez přístřeší? Vidíš-li nahého, obléknout ho, nebýt netečný k vlastní krvi? Tehdy vyrazí jak jitřenka tvé světlo a rychle se zhojí tvá rána. Před tebou půjde tvá spravedlnost, za tebou se bude ubírat Hospodinova sláva. Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: „Tu jsem!“ Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova, budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne.

Ez 18,7-9 … nikdo neutiskuje, dlužníkovi vrací jeho zástavu, nikoho neodírá, hladovému dává chléb a nahého přikrývá rouchem, nepůjčuje lichvářsky a nebere úrok, odvrací se od bezpráví, vykonává pravdivý soud mezi mužem a mužem, řídí se mými nařízeními, zachovává mé řády a jedná věrně, takový spravedlivý jistě bude žít, je výrok Panovníka Hospodina.        

NOVÝ ZÁKON

Mk 12,41-44  Sedl si naproti chrámové pokladnice a díval se, jak do ní lidé vhazují peníze. A mnozí dávali mnoho. Přišla také jedna chudá vdova a vhodila dvě drobné mince, dohromady čtyrák. Zavolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří dávali do pokladnice. Všichni totiž dali ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala, co měla, všechno, z čeho měla být živa.“

Lk 3,10–11  Zástupy se Jana ptaly: Co jen máme dělat?“ On jim odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k jídlu, udělej také tak.“

Lk 9,12–13  Schylovalo se k večeru. Tu k němu přistoupilo dvanáct učedníků a řekli: „Propusť zástup, ať jdou do okolních vesnic a dvorů opatřit si nocleh a něco k jídlu, protože jsme zde na pustém místě“. On jim řekl: „Dejte jim jíst vy!“  Řekli mu: „ Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby; nebo snad máme jít a nakoupit pokrm pro všechen tento lid?“

Lk 10,27-37  On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí a miluj svého bližního jako sám sebe.“ Ježíš mu řekl: „Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“ Zákoník se však chtěl ospravedlnit, a proto Ježíšovi řekl: „A kdo je můj bližní?“ Ježíš mu odpověděl: „Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu. A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho. Ale když jeden Samaritán na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl pohnut soucitem; přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a obvázal, mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: ,Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.‘ Kdo z těch tří, myslíš, byl bližnímu tomu, který upadl mezi lupiče?“  Zákoník odpověděl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“

Lk 14,12-1  Tomu, kdo jej pozval, Ježíš řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani své bratry ani příbuzné a bohaté sousedy, poněvadž oni by tě také pozvali a tak by se ti dostalo odplaty. Ale dáváš-li hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé a slepé. Blaze tobě, neboť ti bude odplaceno při vzkříšení spravedlivých.“

Lk 16,19-31Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval. U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů, a toužil se nasytit alespoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy. I umřel ten a andělé chudáka přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben. A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara. Tu zvolal: ‘Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí alespoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.’ Abraham řekl: ‘Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se tu raduje, a ty trpíš. A nad to vše jest mezi námi a vámi velká propast, takže nikdo – i kdyby chtěl, nemůže přejít odtud k vám ani překročit od vás k nám.’  Řekl: ‘Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu, neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.’ Ale Abrahám mu odpověděl: ‘Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!’ On řekl: ‘Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.’ Řekl mu: ‘Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.’ “ 

Lk 18,22  Když to Ježíš uslyšel, řekl mu: „Jedno ti ještě schází. Prodej všechno co máš, rozděl chudým a budeš mít poklad v nebi; pak přijď a následuj mne!“ On se velmi zarmoutil, když to slyšel, neboť byl velmi bohatý.

Řím 12,8  Kdo dovede povzbuzovat, nechť povzbuzuje. Kdo rozdává, ať dává upřímně. Kdo stojí v čele, ať je horlivý. Kdo se stará o trpící, ať pomáhá s radostí.

Řím 12,15  Sdílejte se s bratřími v jejich nouzi, ochotně poskytujte pohostinství.

2 Kor 8,9-15  Znáte přece štědrost našeho Pána Ježíše Krista: byl bohatý, ale pro nás se stal chudým, abyste vy jeho chudobou zbohatli. Řeknu vám, co si myslím: Sluší se, abyste nyní dokončili dílo, které jste už loni nejen začali, nýbrž také k němu dali podnět. Odkud vyšla ochota k pomoci, tam ať se pomoc také uskuteční. Každý ať dá podle toho, co má; vždyť je-li zde ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá. Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně: váš přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zase jindy jejich přebytek přišel k dobru vám ve vašem nedostatku; tak nastane vyrovnání, jak je psáno: ‘Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebývalo, a kdo málo, neměl nedostatek.‘

2 Kor 9,5–14 Proto jsem pokládal za nutné vyzvat tyto bratry, aby k vám šli napřed a připravili váš dávno slíbený dar, tak aby byl pohotově a byla to opravdu štědrost a ne lakota. Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť ,radostného dárce miluje Bůh´. Bůh má moc zahrnouti vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě aby vám přebývalo pro každé dobré dílo, jak je psáno: ,Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky´. Ten, který dává semeno k setbě i chléb k jídlu, dá vzrůst vaší setbě a rozmnoží plody vaší spravedlnosti. Vaším způsobem bude obohacování, abyste mohli být velkoryse štědří; tak povzbudíme mnohé, aby vzdávali díky Bohu. Neboť služba této oběti nejen doplňuje, v čem mají bratři nedostatek, nýbrž také rozhojňuje díkuvzdání Bohu: Přesvědčeni touto vaší službou budou slavit Boha za to, jak jste se podřídili Kristovu evangeliu a jak štědře se projevuje vaše společenství s nimi i se všemi. Budou se za vás modlit a po vás toužit pro nesmírnou milost, kterou vám Bůh dal. Bohu budiž vzdán dík za jeho nevystižitelný dar!

Ga 6,10  … a tak, dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.

Žid 13,16  Nezapomínejte také na dobročinnost a štědrost, takové oběti se Bohu líbí.

Jk 1,27  Pravá a čistá zbožnost před Bohem a Otcem znamená pamatovat na vdovy a sirotky v jejich soužení a chránit je před poskvrnou světa.

Jk 2,5-7  Poslyšte, moji milovaní bratři: Cožpak Bůh nevyvolil chudáky tohoto světa, aby byli bohatí ve víře a stali se dědici království, jež zaslíbil těm, kdo ho milují? Vy jste však ponížili chudého. Cožpak Vás bohatí neutiskují? Nevláčejí vás před soudy? Nemluví právě oni s pohrdáním o slavném jménu, které bylo nad vámi vysloveno? 

Jk 4,17 … Kdo ví, co je činit dobré, a nečiní, má hřích.

Jk 2,8  Jestliže tedy zachováváte královský zákon, jak je napsán v Písmu: „Milovati budeš bližního svého jako sám sebe, dobře činíte.

Jk 2,13-17  Na Božím soudu není milosrdenství pro toho, kdo neprokáže milosrdenství. Ale milosrdenství vítězí nad soudem. Co je platné, moji bratři, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na celý den, a někdo z vás by ji řekl: “Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad“, ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by jim to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojená se skutky, je sama o sobě mrtvá.

Jk 2,20-22  Neuznáš, ty nechápavý člověče, že víra bez skutků není k ničemu?Což nebyl náš otec Abraham ospravedlněn ze skutků, když položil na oltář svého syna Izáka? Nevidíš, že víra působila spolu s jeho skutky a že ve skutcích došla víra dokonalosti?

Jk 2,24-26  Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlněn, a ne pouze z víry!Což nebyla i nevěstka Rachab podobně ospravedlněna ze skutků, když přijala posly a propustila je jinou cestou.? - Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

1 P 2,12 …a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vaše dobré činy vzdali chválu Bohu v den navštívení.

1 J 3,17-20  Má-li někdo dostatek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, a bez soucitu se od něj odvrátí – jak v něm může zůstávat Boží láska? Dítky nemilujte pouhým slovem, ale opravdovým činem. V tom poznáme, že jsme z pravdy, a tak před ním upokojíme své srdce.

1P 2,11-12  Milovaní, v tomto světě jste cizinci bez domovského práva. Prosím vás proto, zdržujte se sobeckých vášní, které vedou boj proti duši, a žijte vzorně mezi pohany; tak aby ti, kdo vás osočují jako zločince, prohlédli a za vše dobré činy vzdali chválu Bohu ´v den navštívení ´.