PLÁČ ČIRÝCH SLZ, SLZ KRVE A POCENÍ OLEJE
U SOCH A OBRAZŮ

   Nejčastějším plačícím zobrazením je socha Panny Marie, Mystické Růže. Pláčí ale i její jiné sochy, plastové, keramické, skleněné, obrazy na plátně i korunové reprodukce, a také sochy a obrazy světců, např. P. Pia z Pietrelciny.
   Tyto slzy jsou pro nás slzami milosti, které jsou prolévány namísto námi, a jsou náhradou nutnou pro naši spásu. Pohled na plačící sochu nebo obraz nás má odvrátit od cesty zla. Ale plačící osoby, jež sochy nebo obrazy představují, za nás Bohu skutečně obětují své obyčejné slzy nebo dokonce slzy krve jako skutečnou oběť.
   Vypocovaný vonný olej nás má utvrdit ve víře v existenci Nejvyššího a v neviditelnou přítomnost Panny Marie či světce. Prostý senzorický důkaz nadpřirozena, stejně jako u slz. Od všeho je možné získat vzorek a provádět laboratorní testy. Výsledek je vždy tentýž: látky jsou autentické. A podvodná technika vstřikování kapalin, tajné hadičky, trysky, mikrokompresůrky? Prostě nejsou. Bůh je nepotřebuje. A lidé - pokud chtějí v Boha věřit a pokud se mu vědomě nechtějí vzpírat - také ne.

DOVOLUJI SVÝM OBRAZŮM PLAKAT [1] "Dovoluji Svým obrazům plakat, abych ve vás probudil výčitky a bolest, ale slyším jen krátký vzdech, který mi přinese maličké ulehčení, ale tak rychle necháváte svá srdce unášet starostmi světa; vaše srdce utíká pryč místo, aby Mě utěšovalo a stalo se těšitelem Těšitele - Mě, který by vás mohl proměnit, který by mohl vzkřísit vaši duši, který by mohl vaši duši zbožštit... Ostatní, když vidí proudy slz z Mých Očí, zůstávají nedotčení, protože nedůvěřují; ztratili vědomí Mých zázraků, nechápou a horečně pronásledují Má znamení; jejich rozumováni udusilo jejich srdce a od té doby jejich srdce těká kolem světských záležitostí, neuvědomuje si, jak zlý vede jejich duši na scestí. Kdo může pochopit Můj hluboký žal? Proč dávají šanci Mému Nepříteli, aby se nad nimi tajně radoval? Kdo z vás Mi ulehčí? Kdo z vás Mi dopřeje odpočinek? Každou hodinu, kolik jich má den, každou minutu, která existuje, jsem blízko vás a volám k vám: "Vraťte se ke Mně, vraťte se k Lásce". Oh, ale tolik z vás se stalo krutými... vidíte Mě, prosáklého vlastní Krví, a přesto dopřáváte odpočinku svým očím. Oh... jak dlouho ještě budete hluší k bědování svého Boha?"		Stát	Popis Místo, vlastník nebo ten, kdo podá informace, (období), (poznámka)
		Argentina	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Bovril (4/1982); Haedo Bs. As., Blanca Rosa Steciuk (PM) (3/1990); Neuquen, P. Mario Alberto Serafini (12/1991), (čiré slzy i slzy krve); La Plata, Sr. Leomitis (7/1988); Rosario, Pfarrei Santo Domingo Savio, P. G. Plasenzotti (7/1981); Villa Constitución, Pater Ramón Carrizo (8/1984) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Haedo Bs. As., Blanca Rosa Steciuk (HM) (8/1988); S. Francisco Solano, E. Rodriguez (7/1988)
		Austrálie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Brisbane, Angela Waters (1/1991); Quensl. Woodridge, Percy Chapman (9/1987); socha Panny Marie Rockingham (3/2002) (roní slzy vonící po růžích)
		Belgie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Maasmechelen, M. Linden-Schröder (8/1983); Montenaken, F. Lemache Ivens (1/1984); Postel, Br. Damian (10/1976) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Limburg (9/1985)
		Brazílie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Campnas, Joel de Almeida (10/1991); Campos dos Goitacazes, Marilza Henriques Gomes (10/1992); Itatiba, Bernadete Magnusson (10/1990); Jambeiro S.P., P. José Sazami Kumagawa (10/1984); obrázky z Jambeira viz konec stránky Juiz de Fora, Dulce Peppa Ferreira (2/1992); I.M.Zaghetta (5/1987); Terezintha de Farima de Oliveira (5/1991); Juiz de Fora MG., Terezintha de Fatima (5/1989) (čiré slzy i slzy krve); Louveira, Mons. Antonio Spoladori (7/1992); Louveira S.P., Mons. P. Antonio Spoladori, St. Sebastian Church (2/1990) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Santo Antonio, P. José Sazami Kumagawa (8/1987) Olej: socha Panny Marie Rosa Mystica Rio de Janeiro, Alex de Sousa Caetano (1/1993 Zvláštní fenomény: socha Panny Marie Rosa Mystica Itatiba: Rosa Mystica ukazuje přes kostel Sao Bento opakovaně od 4/1989; Oliveira Fortes, P. Kumagawa14 stromů pláče u Mariina vchodu ve třech barvách (bílá, růžová, červená) Růže Mystické (7/1987)
		Burundi	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Giheta, Cath. Mission, Pfr. E. Tomé (1/1985)
		Dominikánská republika	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Santo Domingo, Sigwine Sanchez (11/1984)
		Egypt	Olej: socha Panny Marie Rosa Mystica Káhira, S. Wasset (1977)
		Ekvádor	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Olón/Manglaralto, P. Othmar Stäheli (11/1990); Quito, Maria Kilian (3/1990)
		Filipíny	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Manila, Daisy R. de Vera (8/1993), Immaculate Conceptión Ladies Hall (9/1991) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Simillian, Sr. Luz Lugay (5/1994) Olej: socha Panny Marie Rosa Mystica Matatalaib, Frater Bernard (5/1994)
		Francie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Albi, Jan Taillefer (12/1988); Eckbolsheim, Mme. J. Brand (8/1987); Fortheim/Elsaß, Maria Fuchs (7/1991); La Loupe, Chevalier de Notre-Dame (10/1986) socha Panny Marie Paříž, Rue du Bac (5/1977)
		Chile	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Algarobito, Justina Torres (2/1985)
		Indonésie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Bajawa-Flores, Sr. Maria od sv. Leo (8/1988) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Surabaya, Thomas Aquino (1/1993) (3 sochy)
		Irsko	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Abbeyfeall, Christine Sweezey (10/1991); Cork, D. Schiffer (8/1984); Dublin, S. de Roisde (5/1987); Killarneyv, Christine Sweezey (10/1991); Skibbereenv, N. L´Donavan (8/1986) Fairhill, Cork City, I. Hewitt (10/1987)
		Itálie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Assisi (10/1984) Firenze (10/1984) Lorettov (5/1982) Montichiari-Fontanelle (5/1982, 11/1985, 12/1985) Roma (5/1982) obraz Panny Marie Siracusa(Sicílie) (1953) socha P. Pia Castel di Ludica (8/2002) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Terme, prov. Brescia, R. Baisini (9/1982)
		Japonsko	Slzy krve: socha Panny Marie Akita (církevně schváleno)
		Jihoafrická republika	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Natal, Sr. Raphael CPS (4/1985)
		Jižní Korea	Čiré slzy: socha Panny Marie Naju (6/1985) Slzy krve: socha Panny Marie Naju (6/1988) Olej: socha Panny Marie Naju (11/1992)
		Kanada	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Petit Rocher, Albert Arseeau (1/1991); Saint John, Br. Bernhard (7/1986); Windsor, Henryk Mazurek (4/1990) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Montreal, M. Girouard (12/1985)
		Kolumbie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Bogotá, Cali, P. L. Baquero Velandia/ P. Querubin de Monreal (1/1981); Calarcá, Casavianca, P. L. Baquero Velandia/ P. Querubin de Monreal (1/1981); Cali, Barbarita de Castro (3/1983); Cartagena, Sr. Jacinta (6/1984); Manizales, Fatimská kaple (5/1982); Medellin, V. de Castillo (5/1980); Pereira-Riseralda, Luz Maria M. Ocampo (3/1983); Yumbo, P. L. Baquero Velandia/ P. Querubin de Monreal (1/1981) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Los Charcos, Evelio Arango Cuervo (9/1984)
		Maďarsko	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Homokkomárom, Versöhnungskirche, P. Crövek (4/1988); Miháld, P. J. Buczko (9/1988); Nagykanisza, J. Czászár Antalné (4/1988); Nemeshetés, fara, P. Crövek (5/1988); Szeged, E. Thirring (11/1979)
		Malajsie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Kuala Lumpur, John A. Tan (10/1990); Muar Johor, John A. Tan (1/1989); Singapore, Anna Woon (2/1990)
		Německo	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Brilon-Bontkirchen, Pfarrei St. Vitus, H.O. Deimel (8/1984); Fulda, W. Dechant (9/1991) Hemsbach, A. Seidl (4/1983) Neuenkirchen, Kapelle J. Stottrop (7/1987); Olsberg, W. Knüttel (2/1989) St. Ingbert, Sr. M. Cedislawa (11/1993) (obraz Rosa mystica) Zimmersrode, Pferrei St. Peter, Pfr. R. Lambert (10/1984)
		Nigérie	Olej: socha Panny Marie Rosa Mystica Ibadan, Emilie Issa (8/1990)
		Paraguay	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Barrio Herrera, Gladys Turban de Lopez (10/1988)
		Peru	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Tumbes (4/1984)
		Polsko	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Blomie c/Warszawy, Eugenie Charczemko (10/1985); Piekary, Ks. Marian Wlodarczyk, M. Dmowska (10/1988) Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Chotyniec, Joanna Zienterska (9/1990)
		Singapur	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Singapore, Catherine Cheng (7/1989)
		Slovensko	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Kojsor, Veronika Huraylova (9/1989)
		Španělsko	Slzy krve: socha Panny Marie Rosa Mystica Sotogrande, Esperanza R. de Stilianopoulos (7/1994) (obrázek v knize)
		Tanzánie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Mwanza, Sr. Mary of Christ the King (2/1988)
		USA	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Brooklyn (N.Y.), kaple Rev. J. M. Starace (5/1984); Russo Todd (10/1984); Grentfield, Rev. Fr. Charles Cotter (9/1985); Chicago, St. John of God Church, Rev. R. Jasinski (5/1984); Louisiana, Sr. Maria Veronica Micelli, OP (2/1991); Louisiana-N. Orleans, H. Lombardi (3/1985) (7 soch pláče); North Holywood Ca., Queen of Martyrs Church (8/1985)
		Velká Británie	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Birmingham, Margaret Gardner (7/1993)
		Venezuela	Čiré slzy: socha Panny Marie Rosa Mystica Puerto La Cruz, Fam. Nottaro-Caraballo (9/1992)

OHROMUJÍCÍ FENOMÉN
Renzo Allegri

   Každou chvíli čteme o tom, že někde na světě pláče obraz nebo socha Panny Marie. Někdy tvoří tyto slzy krev a zpráva o tom vyvolává hluboký dojem. Skeptici se usmívají, církevní úřady vyšetřují, a to zcela správně a s největší možnou obezřetností, aby se vyvarovaly nesprávného hodnocení, věda se zpravidla nezapojuje. Po nějaké době událost zapadne a lidé na ni zapomenou. Jen ve výjimečných případech nabude případ na významu, obdrží církevní schválení a uznání, které potvrzuje jeho nadpřirozený původ, jak tomu bylo s "Plačící Madonou v Syrakusách".
   Chci vás informovat o dosud neznámé podobné události z nedávné doby, která však nabývá velkého ohlasu, protože první, kdo o ní vydal posudek, je věda na té nejvyšší úrovni. To je úsudek, který otevírá dveře ohromujícím hypotézám.
   Událost se týká dvou obrazů, které ronily krev v rozdílném čase. Oba obrazy náležejí P. Petrovi Marii Chiarattimu, kterému je 59 let, je knězem od roku 1990, je zakladatelem nevelké kongregace "Misionářů Panny Marie della Cava" a žije v chudém domě v Alberobello v Puglii. P. Petr vypráví: "3. května 2003 kolem šesté hodiny večer jsem šel do jednoho pokoje, abych si vzal léky, a tu jsem viděl, že Panna Maria s Dítětem na obraze, který mám nad klekátkem, má na své tváři dvě skvrny. Protože jsem špatně viděl, dotkl jsem se obrazu a pocítil jsem, že je mokrý. Zavolal jsem spolubratry a konstatovali jsme, že obraz roní krvavé slzy."
   Fenomén trval asi třicet minut, vidělo ho několik jiných osob a byl zaznamenán na videokameru. P. Petr setřel krev kapesníkem a poslal ho do laboratoře na vyšetření.
   Za rok nato 27. května 2004 se fenomén opakoval na jiném obraze, který představuje Kristovu tvář, tak jak se jeví na Turínském plátně. Tentokrát se spíše než o slzy jednalo o krvavý pot. Ježíšova tvář byla pokryta sedmi potůčky krve, které pramenily na čele, stékaly po tvářích na bradu a vycházely přímo z obrazu. P. Petr se polekal, svolal všechny osoby, které byly v domě, policii a místního faráře. Fenomén trval asi půl hodiny a vidělo ho na padesát osob.
   Řeholník také tentokrát sebral krev do tamponu a poslal do vědecké laboratoře, kam poslal již předtím krev z obrazu Panny Marie. A právě v laboratoři se prokázala mimořádnost celé události.
   Je třeba říci, že se jedná o jednu z nejprestižnějších vědeckých laboratoří v Evropě. Je to laboratoř forenzní genetiky na univerzitě v Bologni, kde pracují lékaři a univerzitní vědečtí pracovníci. Je zde personál i vybavení vynikající úrovně. Laboratoř se specializuje na vyšetřování DNA. Spolupracuje s tajnými službami celého světa a má kontakty s podobnými laboratořemi na světě. Je tou nejlepší z nejlepšího a výrok takové laboratoře má nespornou hodnotu.

   Po provedení všech analýz poslali výzkumníci této laboratoře P. Petrovi úřední certifikát, podle kterého zkoumaná tekutina je lidská krev skupiny B, mužská, a je identická na obou vzorcích, tzn. jak na tom, který vytékal z obrazu Panny Marie, tak z obrazu božské tváře. Až potud by to nebylo ještě nic tak mimořádného. Dokument však pokračuje v hodnocení, které je opravdu neuvěřitelné. "Genetická konfigurace chromozomu typu Y neodpovídá žádné konfiguraci, která se zatím nachází ve světové bance dat, v níž je shromážděno 22 000 vzorků mužské krve pocházejících ze 187 různých populací," praví se v dokumentu. A dále čteme: "Tato krev je tak jedinečná, že je nutno ji pokládat takřka za neopakovatelnou. Zvláštním matematickým výpočtem statistické pravděpodobnosti je možno zjistit, že se jedná o pravděpodobnost 1 ku 200 miliardám všech možných pozorovaných případů."
   Co to znamená? Především tato data vylučují více než absolutním způsobem, že by se mohlo jednat o podvod. Nikdo na světě by nebyl schopen vyprodukovat krev s podobnými charakteristikami. Znamená to, že se jedná o krev "jedinečnou", která se nevyskytuje u žádné lidské osoby v dějinách lidstva. Je to krev člověka, který neměl předky ani potomky. Je pochopitelné, že se myšlenky obracejí k tomu, co evangelium píše o Ježíši Kristu, jediném člověku s těmito charakteristikami. Je pozoruhodné, že krev s těmito charakteristikami se vyskytla jak na obraze Panny Marie, tak na obrazu božské tváře. Je možno říct, že jsme obdrželi DNA fyzické osoby Ježíše Krista, vtěleného Boha, které zůstane "jedinečné"?
   Je samozřejmě předčasné dělat nějaké konkrétní závěry. Odpověď vědy je veřejná, přesná a neodvolatelná. Vědci, kteří krev zkoumali, vyslovili chladný posudek, matematický, ale naprosto jasný. Jednoznačně potvrdili, že máme co do činění s jedinečným případem. Stačí pomyslet na skutečnosti: Je zde pravděpodobnost 1:200 miliardám, že bychom mohli v průběhu tisíciletí najít u někoho podobnou krev. To je vše, co zatím můžeme říct. A že jsou to vědci, kteří nám s naprostou vědeckou chladnokrevností předkládají tyto výsledky. Jeden z vědců napsal P. Petrovi soukromý dopis, ve kterém říká: "To jsou data, nad kterými musí úžasem ztuhnout i socha." "Tváří v tvář této analýze, pro mne naprosto neslýchané, jsem nebyl schopen ukrýt své slzy." Jiný z vědců řekl: "Je to lidská krev, ale zdá se mi, že pochází přímo z jiného světa."
   Církevní autority provádějí své hodnocení. Jejich obezřetnost je oprávněně veliká a je správné, že je tomu tak. Ale vědecké výsledky již naznačují, že máme co do činění s "nadpřirozeným znamením" výjimečného významu.

"Ohromující fenomén"; Světlo 2/2005
Z Medjugorje Torino 120/11/2004 přeložil -lš-

MUNICÍPIO DE JAMBEIRO - Brazílie
Município de Jambeiro - Brazílie Svatyně Naší Paní Mystické Růže (Santuário Nossa Senhora Rosa Mystica) mezinárodní mariánské centrum (107 km od Sao Oaolo) http://www.rosamystica.com.br/obra.htm

   Níže je několik podrobnějších údajů o plačící Madoně v Austrálii, v japonské Akitě, italských Syrakusách a brazilském centru pro celou Latinskou Ameriku, v Jambeiru

Austrálie - Experti nemohou vyvrátit, že socha pláče [2] 13. září 2002 (AFP)

   "Testy selhaly při hledání zdroje slz pramenících z očí sochy Panny Marie, která je nyní vystavena v katolickém kostele v australském městě Perth," řekli dva experti v pátek.
   Laminátová Madona byla atrakcí poutníků, kteří přišli v tisících k Panně Marii Lurdské do kostela na perthském předměstí Rockingham, od té doby, co její majitelka zjistila její pláč voňavých slz.
   Zbožná katolička Petty Powellová (47), která zaplatila A$150 (US$82) za sochu v Bangkoku před osmi lety, nedávno objevila, že Její oči začaly kapat růžemi navoněnou olejovitou substanci.
   "Poprvé začal pláč v březnu na slavnost sv. Josefa, potom znovu o Velikonocích, a to začal pláč nepřetržitý, trvající po celý minulý měsíc," jak řekla. Od té doby se stal pláč zdrojem mystéria, zázraků a neurčitých nadějí, ale i podezírání a zvědavosti jiných, kteří si myslí, že to může být padělek, a kteří by chtěli najít odpověď.

Vědecké testy selhaly při dokazování, že jde o padělek

   Proto si farář Finbarr Walsch vyžádal na dvou vědcích z místních univerzit testy; ty ale selhaly při dokazování, že socha je padělek, a on je nyní v sevření stále větší frontou lidí.
   Rob Hart z Curtinovy univerzity rentgenoval sochu, ale nemohl najít žádnou dutinu nebo náznak tekutiny uvnitř sochy, ačkoli nejprve hlásil stopy nějaké blíže neurčené hmoty v soše. Chemik Doug Clarke z Murdochovy univerzity, který testoval Mariin po růžích vonící olej slz, řekl reportérům, že si myslel, že někdo byl "velmi důkladný", aby nemohl najít důkaz, že socha doopravdy nepláče.

Madoniny slzy jsou rostlinným olejem

   Clarke řekl, že slzy byly rostlinným olejem, pravděpodobně olivovým, parfémovaným a smíšeným s růžovým olejem, ale rentgen ukázal definitivně, že tam olej uvnitř nebyl. Dále řekl, že nemocnice byly také tento týden aktivní a že dovolily zkoušky. "Vůně byla příjemná a domácká, jako kdyby to byla místní vůně, ale žádný z nás nemohl říci, odkud to pochází," řekl.
   Otec Walsh řekl, že další zkouškou je, že dal sochu vystavit, aby lidem bylo dovoleno v jeho kostele se po delší dobu přesvědčovat o Mariiných olejových po růžích vonících slzách. Minulý týden to bylo přes 3000 lidí, většinou nemocných nebo zvědavých, spousta, která se přišla do Rockinghamu podívat na sochu.

Zdroj slz pravděpodobně zůstane záhadou

Walsh řekl, že zdroj slz zůstává nadále záhadou, i když Powellová ještě sochu podrobí dalším testům. "Je spokojená s výsledky testů sochy, které ukázaly, že není padělkem," dodal. Řekl, že socha přináší velkou útěchu nemocným včetně umírajícího kněz, který byl pomazán oleji slz ve středu. "O dvě hodiny později se vzpřímil v posteli, šťastný a jako by celý vyměněný," řekl.    Hlava perthské katolické církve arcibiskup Barry			"Plačící socha Panny Marie" vyvolává nadšení Australanů Perth, 10. 9. 2002 - Zprávy o plačící soše Panny Marie přitahují zástupy lidí k domu jedné australské ženy katolického vyznání. Socha Panny Marie Lurdské, zakoupená v Thajsku, umístěná 8 let v domě jedné rockhamptonské ženy, začala ronit slzy. Jev byl prvně pozorován v den svátku sv. Josefa, 19. března. V srpnu, kdy začala ze sochy vystupovat i pronikavá vůně růží, se majitelka svěřila svému faráři. Během několika dnů, přes veškerou snahu majitelky o utajení totožnosti se zpráva o plačící soše rozšířila po celé oblasti. Skupiny věřících katolíků se začaly shromažďovat, aby se mohly pomodlit před plačící sochou. Novináři ji navštěvovali a potvrzovali, že záhadná olejovitá tekutina a silná vůně růží volně vystupují ze sochy. Arcibiskup Barry Hickey z Perthu, který místo navštívil, označil jev na soše jako "skutečně pozoruhodný". Prohlásil: "Jestli je to přirozeného nebo nadpřirozeného původu, já nemohu určit, protože nebyly provedeny žádné oficiální výzkumy Přesto však shlédnutí sochy Panny Marie plačící slzy již má mocný duchovní vliv, protože již způsobilo, že se řada lidí obrátila k Bohu."    www.verite.cz
Hickey, který sochu také viděl, přiznává, že je to i pro něj záhada, ale říká, že vidí, že Mariiny slzy měly již mocný duchovní efekt při volání lidí zpět k Bohu. - Madona byla vystavena po tři hodiny v pátek a bude vystavena v kostele znovu po čtyři hodiny v sobotu a znovu v neděli, aby se vyšlo vstříc očekávaným zástupům, které nyní přicházejí z daleka, jako např. ze Sydney na australském východním pobřeží. Dodatek:    Australské sdělovací prostředky informují o několika nevysvětlitelných uzdraveních v souvislosti s fenoménem plačící Madony.    V australském městě Perth, kde od určité doby socha Panny Marie pláče, došlo k novému vývoji. Farář Henry Walsh podal zprávu o nejméně jednom zcela nevysvětlitelném uzdravení. 82letá Thien Hyunh Tie trpěla rakovinou žaludku a v září navštívila plačící Madonu. Podle údajů jejího syna už nebyla schopná pohybu a lékaři jí nedávali naději na více než dva měsíce života. Po návratu do Sydney ji lékaři znovu vyšetřili a zjistili neočekávaný obrat v jejím zdravotním stavu a její vyhlídky na další život silně stouply. Žena je buddhistka a dívala se celé tři hodiny na zázračnou sochu Matky Boží v Perthu.

	JAPONSKÁ AKITA [3] V horské samotě Yuzawadai, patřící k městu Akita u západního pobřeží japonského ostrova Honšú, žije sestra Agnes Katsuko
Sasagawa. Když jí bylo devatenáct roků, po špatně vykonané operaci slepého střeva jí ochrnul nervový systém. Šestnáct roků byla odsouzena k nehybnosti, převáželi ji z nemocnice do nemocnice, podstoupila mnoho operací. Na jedné klinice se seznámila s ošetřující sestrou, dobrou katoličkou, která jí dala základy víry. Díky této sestře se její zdravotní stav postupně zlepšil.    Potom se začlenila do společenství Sester Panny Marie v Nagasaki. Po čtyřech měsících však opět upadla do kritického stavu a 10 dní ležela v bezvědomí. Její stav považovali za beznadějný. Přesto se však uzdravila, a to po působení vody z Lurd, kterou jí posílaly sestry z Nagasaki.    V r. 1969 se rozhodla vstoupit do řádu Služebnic Eucharistie.    V r. 1973 úplně ohluchla. Odešla za sestrami na samotu Yuzawadai. Naučila se číst podle pohybu úst.    V neděli 24. června 1973 při adoraci viděla ze Svátosti oltářní vytrysknout světlo a kolem oltáře se vznášel opar. V něm se objevilo mnoho bytostí podobajících se andělům. Tyto bytosti obklopily oltář a klaněly se před Hostií. Biskup Johannes S. Ito    V klášteře byl právě přítomný biskup Johannes S. Ito, a tak se mu sestra se vším svěřila. Následující den měla to stejné vidění. Potom se po její pravici objevil anděl a modlil se s ní.    Dne 5. července 1973 večer při modlitbě v kapli její rukou najednou prošla nesnesitelně ostrá bolest. Když otevřela dlaň, měla na ní ránu, ze které vytékala krev.    Druhý den ráno byla sestra Agnes znovu v kapli. Byla tam instalovaná socha Panny Marie, vysoká jeden metr. Sochu před 10 roky vyřezal místní mistr ze dřeva stromu přivezeného z Izraele. Akita - slzící soška Panny Marie - Spoluvykupitelky    Sestra Agnes: "Najednou jsem pocítila, jak dřevěná socha ožívá a všimla jsem si, že je zaplavená oslňujícím světlem. Instinktivně jsem se sklonila hluboko k zemi a v té samé chvíli v mých hluchých uších zazněl hlas: "Moje dcero, moje novicko, uposlechla jsi mě, všechno jsi opustila, abys mě následovala. Trpíš svojí hluchotou? Tvoje uši budou uzdraveny, buď si tím jistá. Buď trpělivá... Modlíš se z celého srdce modlitbu Služebnic Eucharistie? Jestli chceš, pomodlíme se ji společně...""    Po skončení modlitby se hlas opět ozval: "Modli se hodně za papeže, biskupy a kněze."    Potom socha opět nabyla svůj obvyklý vzhled, ale ještě toho samého dne se na její pravé ruce objevila stejná rána jako na dlani sestry Agnes - a tato rána také krvácela. Dřevěná socha Královny z Akity během pláče    Agnes si brzy uvědomila, že k úkazu dochází pravidelně ve čtvrtek a v pátek.    Dne 26. července 1973 si rány prohlédl i biskup Ito. V ten den slyšela Agnes ve svém srdci andělův hlas: "Tvoje bolesti se dnes skončí."    V sobotu na svátek Michaela archanděla si jedna sestra všimla, že se socha leskne jakoby potem. Sestry utíraly pot společně, ale celé tělo jím bylo přes osušování neustále smáčené. Potom si uvědomily, že vata, kterou sochu utíraly, vydává rajskou vůni. Vůně v kapli zůstala po celých 14 dní.    Sestra Agnes: "V sobotu 13. října 1973, ve výroční den posledního zjevení ve Fatimě, socha začala znovu vydávat onu nebeskou vůni. Klekla jsem si, vzala růženec a přežehnala se. Vzápětí od sochy dolehl k mým hluchým uším nevýslovně krásný hlas. "Moje drahá dcero, poslouchej dobře to, co ti chci říci. Uvědomíš o tom svého představeného. Jak jsem ti už řekla, když se lidé nebudou kát a nepolepší se, Otec nechá dopadnout na celé lidstvo velký trest... Jedinou zbraní, která nám zůstane, bude růženec a znamení, ponechané Synem."

(Někteří lidé namítají, že poselství některých zjevení vytvářejí v lidech úzkost a strach. To pramení z nesprávného pochopení zjevení. Panna Maria nás nestraší, ale varuje. Prosí, ale nenařizuje. Nevyhrožuje, ale dává nám poznat cestu. Dělá to s ohledem na naši svobodnou vůli. V jednom ze svých poselství Panna Maria řekla: "Cožpak bych vám toto všechno říkala, kdyby stále ještě nebyla možnost to všechno odvrátit?") Slzy sochy Panny Marie Spoluvykupitelky    Dne 4. února 1974 se socha rozplakala třikrát lidskými slzami. Tento pláč vidělo 20 osob, i přivolaný biskup Ito. Očité svědky nejvíc zaráželo, že socha měla vzhled živé plačící bytosti. Vědecké analýzy odebrané tekutiny potvrdily, že jde o skutečné lidské slzy.    Sestře Agnes se znovu zjevil anděl a řekl jí: "Nebuďte přece překvapení, když vidíte svatou Pannu plakat. Pláče, protože si přeje obrácení co největšího počtu lidí."    Je zajímavé, že socha během doby změnila výraz tváře. Zjistil to sám výtvarník, který si svůj výtvor přišel prohlédnout.    Biskup Johannes Shoojiroo Ito z Niigaty sám ochutnal slzy ze sochy a ucítil jejich slanou chuť. Zařídil medicínský výzkum na Lékařské fakultě Univerzity v Akitě. Při rozboru krvavých slz z roku 1973 zjistili krevní skupinu - 0 RH-faktor pozitivní.    Na základě vyšetřování dvou komisí biskup Ito roku 1984 nadpřirozenost jevů a poselství v Akitě oficiálně uznal. Také nenašel nic, co by odporovalo víře anebo mravům.    V červnu 1988 kardinál Ratzinger, prefekt vatikánské Kongregace pro nauku víry, prohlásil události a poselství Panny Marie v Akitě za "důvěryhodná a zasluhující si víry".    Dne 30. května 1982 se sestře Agnes definitivně vrátil sluch. A nebylo to jediné uzdravení, ke kterému v Akitě došlo. Kdysi zapadlá horská samota Yuzawadai je dnes slavné poutní místo.    V letech 1975-1976 socha Panny Marie plakala desetkrát. Její pláč se obnovil 26. června 1978 a v nepravidelných intervalech k němu docházelo až do 15.9.1981. Celkově socha plakala 101-krát.    V průběhu let přicházelo stále víc poutníků. Z nich asi 2.000 pláč vidělo. Mezi nimi bylo i několik novinářů, dokonce i pracovníci japonskej televize, kteří pláč nafilmovali a odvysílali do celého Japonska. (Film se později dostal na videokazetě do celého světa.)        CÍRKEV SCHVÁLILA POSELSTVÍ PLAČÍCÍ SOCHY JAKO NADPŘIROZENÉ [4]    Duben 1984 - arcibiskup Johannes Shoojiroo Ito, biskup z Niigaty, Japonsko, po letech rozsáhlého vyšetřování, vyhlásil veřejně, že události z Akity v Japonsku jsou nadpřirozeného původu, a schválil pro celou diecézi úctu k Panně Marii z Akity.    Dne 22. dubna 1984, po osmi letech šetření a po konzultaci se Svatým Stolcem byly zprávy Panny Marie z Akity schváleny diecézním biskupem. V japonské obci Akita socha Madony podle svědectví více než 500 křesťanů i nekřesťanů včetně buddhistického starosty města prolévala krev, pot a slzy.    Řádová sestra, Agnes Katsuko Sasagawa, přijala stigmata a obdržela poselství od Panny Marie.

      SYRAKUSY ^[5]   

   V Syrakusách na Sicílii, v chudém dělnickém domku, žili novomanželé Jannusovi - Angelo a Antonia. Byli komunisticky orientovaní a vlažní ve víře. Jako svatební dar dostali reliéfový obraz Neposkvrněného Srdce Panny Marie - odlitek z vypálené hlíny. Podle starého zvyku si ho zavěsili nad postele. Paní Antonii brzy po svatbě postihla vážná nemoc, spojená se záchvaty křečí.
   Dne 29. srpna 1953 paní Antonia uviděla Madonu plakat. Slzy tekly po polštáři. Zachvátil ji velký strach, vyskočila z postele a utíkala do vedlejší místnosti přivolat švagrovou. Ta byla prvním svědkem. Švagrová se pokusila Panně Marii osušit oči, ale nepodařilo se jí to. Čím víc se o to snažila, tím víc slz přibývalo, stékaly po stěně až na postel a promáčely polštář i prostěradlo.
   Zpráva o tomto zázraku se okamžitě roznesla po celém městě, a tak se za chvíli před domem začal tísnit zástup lidí. Lidé vstupovali, uviděli na vlastní oči zázrak, uvěřili mu, padali na kolena, modlili se a plakali spolu s Madonou. Přicházeli i zvědavci a lidé nevěřící, ale i oni se rychle přesvědčili o pravdivosti úkazu a obraceli se. Soused Jannusových, profesor kreslení Victorio Lucca, se nejprve lidem, kteří o plačící Madoně mluvili, vysmál. Přesto se však šel sám přesvědčit:
   "Šel jsem se svou sestrou do domu Jannusových, a tak oba můžeme potvrdit onen úkaz, zcela nevídaný. Úplně zřetelně jsme viděli, jak z očí vytékaly slzy. Nebyl to pot. Odlitek plakal tak, jako pláče dítě, žena, stařec."
   Podobně nechtěl události uvěřit ani profesor Aldo Carratore, dopisovatel místního deníku La Sicilia. Uveřejnil v něm článek: "Už téměř čtyři dny se v Zahradní ulici odehrává zázrak... Je zcela zřejmé, že nemůže jít o čirý úkaz sugesce. Ve skutečnosti o události mluvily i osoby, které v důsledku tvrdošíjných předsudků přistoupily k zázračnému obrazu výhradně ze zvědavosti... Ale jakmile se dostaly do blízkosti těchto zázračných slz, občas vytékajících z očí Madony, nevěra, a to i ta nejrozhodnější, byla nucená přiznat těžkou porážku... Mnozí lidé měli při odchodu oči zalité slzami a hlas se jim chvěl."
   Obraz s kratšími či delšími přestávkami plakal i ve třech následujících dnech. Zpráva o této události se velmi rychle rozšířila prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize, a to po celém světě. Například newyorské rozhlasové stanice informovaly o událostech celých 14 dní. Ohlas byl obrovský a Syrakusy se staly cílem velkého množství poutníků z celé Itálie i ze zahraničí, takže ministerstvo vnitra bylo nuceno zařadit do provozu zvláštní vlaky. Obraz umístnili na fasádě protilehlého domu a celé místo ozdobili květinami. Čestnou stráž tvořili místní policajti, kteří měli za úkol utírat Madoně slzy. Používali k tomu vatu, kterou jim podávali poutníci a kterou si potom lidé odnášeli domů jako drahocenný poklad. Poutníků však stále přibývalo a do úzké uličky se nevešli. Proto místní arcibiskup Baranzini rozhodl, že obraz Panny Marie přemístí na Euripidovo náměstí. Tam narychlo postavili oltář. Arcibiskup doprovázený starostou, policejním ředitelem a obrovským množstvím poutníků přenesl potom obraz Svaté Panny na náměstí. Desetitisíce lidí byly svědky ronění slz Panny Marie.
   Plačící Madona uzdravila velké množství nemocných. Už v polovině listopadu lékařská komise vybrala 300 případů uzdravení, které považovala za mimořádné a podrobila je důkladnému přezkoumání.
   K jednomu z nejpozoruhodnějších uzdravení došlo u pani Marianniny Gaudiosové, která podle znaleckých posudků nejlepších italských specialistů trpěla nevyléčitelným nádorovým onemocněním a při návštěvě Syrakus byla okamžitě a úplně uzdravena. I paní Jannusové zmizela nemoc v okamžiku, když obraz začal v jejím pokoji slzet. Přitom se nesmí zapomínat na to, že procedura uznání zázračného uzdravení Církví je velmi složitá. Nejprve "Lékařský ověřovací úřad" musí získat všechnu dokumentaci o nemoci před uzdravením a po něm. Přítomní lékaři, někdy jich je až dvacet, podepisují protokol s předepsanými otázkami a nejméně tři čtvrtiny z nich musí souhlasit, že jde o lékařsky nevysvětlitelné uzdravení. Potom se případ odevzdá k uznání "Mezinárodní lékařské komisi", která se skládá z popředních odborníků z různých států, i nekřesťanů. Ta zasedá jednou ročně. Až potom, když komise souhlasí, odevzdá se případ příslušnému biskupovi uzdraveného. Ten sestaví církevní komisi z teologů a přizvaných odborníků. Obvykle se čeká několik roků, jestli se choroba znovu neobjeví. Až potom, na doporučení, může biskup prohlásit, že se stal zázrak, přičemž připojuje, že se podrobuje konečnému rozhodnutí Svatého Otce. Církev nepředepisuje věřit v tyto zázraky.
   Manželé Jannusovi dostali nový domek a jejich původní byl přeměněn na kapli, kde je zavěšena kopie obrazu.
   Arcibiskup Baranzini okamžitě ustanovil vyšetřovací komisi, která na místě odborně prohlédla odlitek Madony a zároveň odebrala asi 3 cm3 tekutiny na laboratorní vyšetření. Chemická analýza ukázala, že skutečně jde o pravé lidské slzy, pocházející ze živého oka.
   Na základě těchto expertních vyšetření a výslechů velkého množství očitých svědků sicilský episkopát ústy kardinála Ruftiho vyhlásil tento úkaz za nadpřirozený.
   Postavili důstojný svatostánek a zázračný obraz v něm umístili roku 1968.
   V r. 1994 Svatý Otec Jan Pavel II. posvětil svatyni plačící Madony. V kázání řekl: "Panna Maria, učitelka modlitby, která zanechala tomuto městu dar svých slz, nabádá všechny, aby hledali v Bohu pevný základ lidské existence... Matčiny slzy, výraz bolesti a láskyplné účasti, ať stékají jako balzám na zraněná srdce, na rozjitřené mysli..."
   Bylo vytvořeno mnoho napodobenin obrazu ze Syrakus. U některých z nich se ukázaly ty samé fenomény. Už v tom samém roce v Calabro di Mileto a v Porto Empedroles (tady od 21. listopadu pláče obraz v domě Titti Castiglione. Dne 5. února 1954 se ukázala krev na srdci obrazu, 17. února krev na čele).