PODIVUHODNÝ FENOMÉN VE SVATYNI V BRA[1]
Ve vesnici Bra v turínské diecézi se nachází svatyně Matky Boží. Od samého počátku její existence je zde možné pozorovat neobvyklý fenomén: kvetení divokých trnek na konci prosince. I když je tu v tom
čase sníh a mráz, toto kvetení uprostřed zimy se opakuje každý rok už více než 680 let a staví společenské vědy před nevysvětlitelnou záhadu.
Dřeviny "prunus spinosa" (trnka) s trnitými větvemi, které rostou v tamním okolí, kvetou jednou ročně na jaře. Při mírnějším počasí v březnu, při nepříznivějším počasí v dubnu. Podivuhodný jev se týká pouze skupiny několika keřů toho samého druhu, které rostou u Svatyně.
Místo jevu je přísně vědecky zkoumáno vědci z univerzity v Turíně. Se zkoumáním bylo započato už v 16. století, ale do dnešního dne jev zůstává záhadou. Bylo zjištěno, že keře "prunus spinosa" od Svatyně jsou botanicky ideálně shodné s těmi, které rostou v té samé obci i v jejím okolí. Vědci potvrzují, že zde neexistuje žádná geofyzikální příčina nebo nějaké elektromagnetické proudy, jejichž vlivu by bylo možné přičíst neobvyklé zimní kvetení. Trnky rostou v té samé půdě a navíc na severní straně, kam se teplo a sluneční působení dostávají jen v ohraničených
expozicích. Nejde o žádnou záležitost mikroklimatu, které by přispívalo k zajištění této přírodní anomálie.
Pro věřící je zjevné a čitelné znamení, které potvrzuje autentičnost zjevení se Matky Boží na tomto místě 29. prosince 1336. Toho dne navečer mladičká paní Egidia Mathisová, která byla v pokročilém
těhotenství a která bydlela na okraji obce Bra (provincie Cuneo v turínské diecézi), šla domů. Když přecházela kolem kapličky Panny Marie stojící u cesty, uviděla, jak se na ni řítí dva mladí žoldnéři se záměrem ji znásilnit. Egidia se jako záchrany chytila sošky Matky Boží a vzývala ji o pomoc. V té, zdálo by se, beznadějné situaci náhle vytrysknul ze sošky proud nezvykle silného světla, který násilníky jak
oslepil, tak i postrašil, že ve velké panice utekli z místa činu. Teprve potom se objevila Matka Boží, která Egidii těšila a uklidňovala, že nebezpečí už minulo. Zjevení trvalo několik minut. Následkem hrozného zážitku Egidia hned po skončení zjevení porodila před kapličkou dítě. Ovinula ho šálou a s
obtížemi se dotáhla do nejbližšího stavení. Zvěst o tom, co se stalo, se roznesla rychlostí blesku. Přes pozdní hodinu se zástupy lidí sešly na místě zjevení k modlitbám. Rostly tam keře divokých trnek, které se
v jediném okamžiku pokryly bílými květy, i když to bylo 29. prosince a navíc uprostřed mrazivé zimy.
Od té doby to místo zjevení opakuje každoročně v ten samý den - 29. prosince.
Po mnoha letech byla na místě zjevení vybudována svatyně. V jejích kronikách zůstala uchována zarážející fakta. Čteme v nich, že 29. prosince 1877 větve keřů nerozkvetly. První květy se objevily až 20. února 1878 a potom v den zvolení nástupce papeže Pia IX., Vincenza Gioachima Pecchi, který přijal jméno Lev XIII.
Je také třeba uvážit osobitý vztah popisovaného zjevení k Turínskému plátnu, přechovávanému v téže diecézi v turínské katedrále. "Zázračné" keře u svatyně v Bra kvetou od 29. prosince po dobu deseti dnů. Namísto toho v roce 1898 kvetení, které začalo jako vždy 29. prosince, se prodloužilo a trvalo přes tři měsíce, po celou dobu veřejného výstavu Turínského plátna. Vlastně teprve tehdy fotograf Secondo Pia udělal jeho první fotografie a zjistil, že otisk Kristova těla je fotografickým negativem.
Rovněž 23. listopadu 1973, když bylo Plátno poprvé prezentováno v televizi, keře v Bra rozkvetly v tento den a ne jako vždy až 29. prosince, a měly květy přes celou zimu až do jara. Podobná situace se opakovala v roce 1978, když bylo Plátno veřejně vystaveno a uprostřed miliónů poutníků byl také krakovský arcibiskup Karol Wojtyła.
Kvetoucí keře svatyně v Bra jsou znamením vyzývajícím k obrácení, ale také symbolem ukazujícím na Marii, o které již prorok Izaiáš napsal slova: "Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek
vypučí z jeho kořenů" (Iz 11,1). Ve středověké ikonografii, kterou je možné nalézt na katedrálních portálech, jako např. u Notre-Dame v Paříži nebo v Chartres, je "výhonek Jesse" pokrytý květy. Jde o věc hlubokého symbolu, který znamená květy z Marie. V zimě kvetoucí větve svatyně v Bra jsou čitelným znakem všeobecnosti a lásky Matky Boží, která - jak píše sv. Grignon z Montfortu - "je pozemským rájem Nového Adama (Krista), který se tam vtělil mocí Ducha Svatého, aby v něm konal nekonečné divy. Maria je oním velkým a podivuhodným Božím světem, plným nevyjádřitelné krásy a zázraků; je spanilostí, ve které Nejvyšší ukryl - jakoby ve vlastním lůně - Syna Svého Jediného, a v Něm všechno, co je nejdokonalejší a nejpříjemnější."
Naše Matka Maria se stará o věčný úděl všech lidí a chce dovést každého člověka ke svému Synu Ježíši Kristu. Také proto nám dává různá znamení své starostlivosti a lásky, která jsou nepřetržitým pozváním k návratu čili k plné víře v Boha. Na různých místech na zeměkouli nás Maria volá: "Navraťte se, dokud je ještě čas! Neopovrhujte Bohem a vírou, neboť největší nebezpečí pro lidství se rodí z bezbožectví."
|
INDEX
______________________________________________________
stopa 4-2 / Květy z Bra
_________
