|
(mapku neuvádíme; paní Rydén zajíždí i do České republiky)
[1]Vassula Rydén se narodila v Egyptě 18. ledna 1942 v rodině hlásící se k řecké ortodoxní církvi, která už po čtyři generace žila v Egyptě. Už jako dítě měla Vassula dva sny, které pro ni dnes mají prorocký význam. Nejprve ji Panna Maria připravila na duchovní sňatek s Ježíšem, a pak se objevil On sám a povolal ji k sobě. Vassula však na tyto sny později zapomněla. Stala se vznešenou ženou z nejvyšších společenských vrstev, nadanou malířkou s úspěšným společenským postavením a vztahy, vynikající tenistkou a modelkou působící v hlavním městě Bangladéše. Jako většina lidí dnes ani ona se příliš nestarala o Boha a duchovní život. Nikdy by ji nebylo napadlo, že se jí jednoho dne nečekaně zjeví Bůh. Stalo se to v roce 1985. To ještě žila v Bangladéši se svým švédským manželem a dvěma syny. Boha jí poprvé zjevil její strážný anděl Daniel. Někdo by se mohl ptát, proč si Bůh vybral někoho tak omezeného, někoho, kdo se nezajímal o církevní záležitosti a nic o nich nevěděl, kdo se nikdy nesnažil poznat Boha, aby mupřipomněl Své Slovo? Vassula sama se ptala Boha na totéž, a Bůh jí odpověděl takto: Vybral jsem si tě pro tvou zkaženost. Skrze tvou zkaženost ukážu Svou milost, skrze tvou nicotnost ukážu Svou moc a sílu a to, že Já Jsem, proto zůstaň nicotná...
Na počátku Božího vstupu do jejího života byla úplně zmatená a bála se, že byla oklamána. Tato nejistota byl její největší kříž, protože nikdy předtím neslyšela o tom, že by se Bůh mohl i dnes ještě někomu zjevit. Proto se bála a snažila se tuto svou zkušenost potlačit, ale místo aby přítomnost Boha v jejím životě slábla, stávala se stále intenzivnější. Jak pokračovala její komunikace s Ním, Vassula se výrazně měnila, její víra sílila, a spolu s ní i její znalosti o Bohu a láska k Němu. Její potřeba ujišťování slábla a ona se začala ve své nové neobvyklé roli cítit stále lépe, což na druhé straně umožňovalo jejímu Nebeskému Hostu plněji se vyjádřit.
Vassulino svědectví a obsah jejích knih nutí k zamyšlení, povznášení a povzbuzují. Je snadné pochopit, proč tato poselství způsobila tolik konverzí. Hlavním motivem neustále se opakujícím v každém jejím spise je Ježíšova láska vyjádřená slovy manželky - partnerky v tomto mystickém vztahu protkaném září a přílivem neutuchající Ježíšovy lásky. Skutečnost, že Vassula, která nikdy nedostala katechetické školení nemluvě o teologickém vzdělání je schopna hovořit o tak hlubokých duchovních záležitostech bez upadání do omylů, je sama o sobě přesvědčivým potvrzením autentičnosti jejích poselství.
Od roku 1988 byla Vassula pozvána do 60 zemí světa, aby tam přednášela. Kamkoliv je pozvána, ať už je to v Asii, Severní nebo Jižní Americe, Africe, Evropě či Austrálii, všude ji vítají zástupy lidí všeho věku a všech společenských skupin a původů, jak křesťané, tak nekřesťané. Mezi těmi, kdo přicházejí naslouchat jejímu svědectví, nejsou jen laici, ale také jejich duchovní vůdci, kněží, kazatelé, mniši, jeptišky, biskupové, arcibiskupové, kardinálové, apoštolští nunciové, metropolité a archimandriti. Čtyři patriarcháty už dostaly její dílo. Zvou ji i zástupci jiných náboženství, jako například izraelští Židové, buddhističtí mniši z Hirošimy a jiní. Na její shromáždění už přišlo až 150 000 lidí najednou a mezi nimi v některých zemích byli i muslimové, hinduisté, buddhisté a židé.
V roce 1994 byla Vassula oficiálně pozvána metropolitou Danielem z Rumunska, aby se spolu se členy Světového koncilu církví zúčastnila programu nazvaného Jednota a obnova, konzultace a křesťanská spiritualita pro dnešní dobu. V roce 1998 a 2001 sekce Spojených národů v New Yorku s názvem Mír na zemi, která usiluje o mír mezi Židy a Palestinci, pozvala Vassulu, aby oslovila tyto znepřátelené skupiny a zopakovala jim, co Pán říká světu ve Svých poselstvích o míru ve světě. V roce 2001 byla pozvána spolu s dalšími Mezinárodním bridgettinským střediskem v italské Farfě, aby promluvila o ekumenismu a spiritualitě. Jejími ústy Bůh sděluje světu v zásadě Své poselství o smíření, jednotě a pokání, které je aktuální pro každého z nás.
Ve svých více než 700 veřejných vystoupeních Vassula hovoří stále stejná slova, která jí do úst vložil Bůh Otec. Nejvíce je z nich patrno, že Stvořitel velmi osobním způsobem nabízí světu Své zjevení, dalo by se téměř říci něco jako Svůj Autoportrét. To je dnes velmi cenné. Také Ježíš a Duch Svatý nabízejí Svá zjevení. Ignorovat to, co bylo dáno jako dar vyvolené Bohem, aby to v dnešní době předala nám všem, znamená připravit se o mocnou, osvěcující dimenzi Ježíše Krista. Znamená to také uzavřít Jeho tajemství na kazatelny velkých světových náboženství, ačkoliv toto tajemství vyzývá nás všechny, abychom Mu otevírali dveře svou sympatií a porozuměním. Vassula za svá vystoupení nedostává absolutně žádný světský honorář.
V jejích svědectvích se Panna Maria ukazuje jako naše Matka. Svými radami se připojuje k radám Svého Syna. Popisuje se jako Žena oděná sluncem (Apokalypsa 12), která pokoří Satana bojujícího proti nám a proti Ní. Ze zjevení, kterých se Vassule dostalo , je jasné, že Ježíš si Své Matky velmi váží. Vassule a nám všem prozrazuje Její Moc, připomínající Jeho bohaté, živé dědictví. Existuje řada dojemných pasáží, ve kterých Ježíš vyjadřuje Svou božskou lásku k Matce.
Vassulino poslání doprovázejí jevy jako duchovní uzdravování a řada dalších nadpřirozených jevů. Zjevení Ježíšova obličeje místo obrazu Vassuly bylo pozorováno už nesčetněkrát. Většina těch, kdo přicházejí na setkání s Vassulou, odchází hluboce dojata a pevně přesvědčena o neviditelné, avšak hmatatelné Boží přítomnosti.
Pozorná četba knih Opravdový Život v Bohu, které zatím dobrovolníci přeložili už do 40 jazyků, potvrzuje univerzální charakter jejích poselství. Jsou napsána jasným a srozumitelným jazykem, kterému porozumí každý, kdo se naučil číst, ať je jakéhokoliv věku. Současně je však jejich obsah tak bohatý a hluboký, že řada vynikajících teologů byla inspirována k napsání knih o duchovnosti jejích poselství.
Sám Bůh nazval tato božská poselství: Opravdový Život v Bohu.
KDO JE TO VASSULA?[2]
U Vassuly nás fascinuje ne odpověď tvora, ale otázka Tvůrce. Texty "Opravdového života v Bohu" nejsou "dějinami duše", ale dějinami láskyplné iniciativy vycházející od Boha. Objevujeme v nich učení, poselství, ba ještě více: vyznání a očekávání, skoro bych chtěl říci, že Bůh úpěnlivě prosí svého tvora. Toto volání není nové. Rozléhá se po všechna staletí a nachází odezvu u pozorných a otevřených duší. Jeho tón a způsob je však úplně nový.
Jedná se o ženu, která se po 30 let o Boha nestarala. Najednou je oslovena Bohem, když ještě plně užívá svého pozemského štěstí. Tři měsíce ji anděl připravuje na přímý Boží zásah a ona zapisuje poselství. Je to doba vizí a skoro stálých nadpřirozených jevů.
V mysli se nám vynoří mnoho podobných případů - jako sv. Františka Římská v 15. století, Anna-Maria Taigi v 19. století, Maria Conceptión de Armida, Gabriele Bossis a Maria Sevray ve 20. století. Ve všech těchto případech jde vesměs o vdané ženy, žijící ne u vytržení, ale zřejmě v těsném duchovním spojení s Kristem, Marií a anděly. Ne všechny mají vidění, ale všechny jsou vyzvány, aby zapsaly poselství, která jim Bůh svěřil. To z nich dělá privilegované svědky, řekněme vyvolené proroky duchovního, vnitřního života - a to uprostřed každodenních povinností a starostí.
U Vassuly se Boží zásah týká i každodenních maličkostí, přesně jako u sv. Františky Římské. Přitom jsou dávána poučení o osudu světa, doprovázená úžasnými vizemi nebe, očistce a pekla.
Zakoušíme téměř hmatatelně a neočekávaně nepřetržitý sled toho, co je božské a lidské u Mluvčího, který sděluje své jméno a poselství, ale přitom nezmenšuje svobodu toho, koho si vyvolil. Vassula není dispensována věřit tím, že tak zblízka a intenzívně vidí a prožívá Boží přítomnost. Vidíme scény ze všedního život, které se nepochopitelnou a přesto konkrétní Boží přítomností stávají ohromným zážitkem. Vassula je Bohem přijímána tak, jak je, matka rodiny trochu "sportovního" ražení. A právě v tomto rámci normálu je světu zprostředkováno prorocké poselství.
|
14.2.1998 - Setkání se Svatým Otcem
Jmenuji se Niels Christian Hvidt. Spolu se dvěma přáteli, Anu a Abhay George, pocházejícími z Kerala /Indie/, nyní žijícími v Dánsku, jsem měl příležitost zúčastnit se mše sv. v papežově soukromé kapli. Bylo to 10.2.1998.
Spolu se Svatým Otcem koncelebrovalo 10 kněží, laiků bylo celkem 23. Po mši svaté, skromné, ale krásné, nás Svatý Otec přijal v audienčním sále, rozdal nám růžence a každému z nás požehnal. Pět osob přineslo dary.
Měl jsem s sebou 10. dodatek francouzského vydání "Opravdového Života v Bohu". Před několika měsíci se Vassula rozhodla věnovat jej Svatému Otci a svěřila mi tuto knihu. Na první stranu napsala:
"Svatému Otci, Janu Pavlu II.
Ať Vám Bůh žehná a chrání Vaši Svatost,
Vassula."
Když ke mně přišel, držel jsem tu knihu v ruce. Po přijetí růžence a políbení papežovy ruky jsem řekl německy: "Přivezl jsem vám velmi zajímavou knihu. Je to kniha od Vassuly." Svatý Otec se zájmem odpověděl: "Ach! Vassula!" Mons. Stanisław Dziwisz, osobní sekretář Svatého Otce (jmenovaný biskupem tři dny před audiencí), také ze zájmem řekl: "Vassula!". Bylo očividné, že oba její jméno znají.
Dodal jsem: "Ona napsala v této knize Svatému Otci věnování." Papež pohlédl s upřímným a vroucím zájmem na knihu, otevřel ji a německy mi řekl: "Gott segne sie" "Nechť jí Bůh žehná!" Nad knihou udělal znak Kříže. Poté ji převzal J. E. Mietec, který přebírá dary věnované při audiencích Papeži.
Předtím, než se obrátil k dalším členům skupiny, jsem mu řekl: "Hodně se modlíme za Svatého Otce!" Odpověděl mi: "Děkuji!"
Niels Christian Hvidt, Accademia di Danimarca, Via Omero 18, I-00197 Roma
end of text ________ DODĚLAT
|
Každá duše je vyzvána k tomuto vroucímu spojení a svět je vyzván k obrácení, aby se mohlo uskutečnit Boží království.
Kristus nám dal v evangeliu měřítko pro rozlišování duchů: strom se pozná podle ovoce. Čtení poselství způsobilo už mnohá obrácení, a to právě u těch, kteří se zdáli být nejméně schopni přijmout Ježíše normálním způsobem. I věřící z tohoto volání čerpají novou sílu.
Toto poselství lze chápat jen z postoje víry, která nás vede k poznání, že láska je vynalézavější, než si umíme představit. Skeptiky by nepřesvědčila ani sebepromyšlenější argumentace a při čtení textu by byla spíše překážkou.
Dovolme si zde ještě osobní svědectví. Čtení textu se nedá srovnat se setkáním s osobou, která ho psala. Přesvědčili jsme se, že milost neruší přirozenost, jestliže uděluje úkol, který tak zřetelně přesahuje její možnosti. Vassula zůstává ženou dnešní doby a každý se s ní může bavit a učit se od ní, že Boží láska se obrací ke všem a že jsme Jím milováni víc, než si můžeme představit.
Patrick de Laubier,
profesor univerzity v Ženevě a ve Freiburgu
(Švýcarsko)
VYŠETŘOVÁNÍ VASSULY P. LAURENTINEM[3]
Při náhodných setkáních mi víc lidí vyprávělo o Vassule, ortodoxní paní se silným sklonem k mystice, která žije ve Švýcarsku. Je vdaná a matka dvou dětí. Kontakt s ní a čtení jejích poselství změnilo život lidí. Tyto výsledky na mne zapůsobily.
Vyprávěl jsem o tom Patrickovi de Laubier. Žije ve Švýcarsku, v Ženevě. Vyhledal ji. Pak si vzal týden dovolené, aby pročetl její záznamy. Přesvědčen touto četbou ji pak krátce nato vzal s sebou do Evry. To bylo 26.8.1989: dlouho jsem se s ní bavil. Odpovídala mi způsobem přiměřeným a rozumným, který mě plně uspokojil.
Úzká cesta rozlišování duchů
Nejsem zmocněn posuzovat její vztah k Bohu. Pokoušel jsem se jen klást jí správné otázky a poctivě přijímat její odpovědi. Úsudek přenechávám každému jednotlivci.
Dělal jsem už mnoho takových zkoumání. Žasnu, jsem překvapen, ba ohromen touto rozmanitostí zjevení, vztahů k bohu a mimořádných charismat. Ještě před sedmi lety jsem neznal žádného vizionáře či proroka, jehož charisma bych mohl "zažít". Dnes jich znám tucet. Velice vážně se ptám: co znamená tato hojnost? Je to klam nebo překypující milost? Církevní postoj je zde spíše kritický, negativní. Ale správné poznání může vycházet jen ze skutečností. Ty často k našemu překvapení nasvědčují nadpřirozenému zásahu.
Je třeba se varovat obojího: na jedné straně uzavírání se milosti, což by zhasilo Ducha; na druhé straně falešné víry v osvícení shůry, což by byla karikatura Ducha. Musíme se tedy vyhnout i strnulému sekularizmu (duchu světa) i zálibě v pietizmu (pobožnůstkářství), obojí je špatné. Důležitá je schopnost rozlišovat, to se často podceňuje. Mělo by to být denním chlebem každého vizionáře či proroka, zvláště pro ty, kdo se cítí povoláni sdělit své charisma ostatním.
Kdo je Vassula?
Vassula Rydén, kterou mám před sebou, se narodila 18.1.1942 v Egyptě řeckým rodičům. V r. 1966 se provdala za studenta, který se o dva roky později stal úředníkem FAO. Od té doby kvůli zaměstnání manžela cestovala ze země do země. Nejdříve byla dlouhá léta v různých zemích Afriky (Sierra Leone, Etiopie, Súdán, Mosambik, Lesotho). Pak, od března1984, žili několik let v Bangladéši (Asie). Nové povolání manžela ji, jako Boží prozřetelností, přivedlo v srpnu 1987 do Švýcarska, kde měla lepší možnosti šířit své poselství.
Jako blondýnku severského vzezření bychom ji spíše považovali za Švédku, stejně tak i jejího manžela. Ale její otec byl Řek, i když blonďák. Oba rodiče byli řeckého původu, ač už po dvě generace žili v Egyptě. Vyzařuje z ní vyrovnanost, pramenící z jejího hlubokého míru. Je skromná, ale bez úzkostlivosti. Její umírněné chování odpovídá její velké vnitřní jistotě. poselství dostává v angličtině: v řeči, kterou ovládá nejlépe. Mluví také řecky, francouzsky, švédsky atd.
Dlouho byla uznávána ve vyšších vrstvách společnosti. Jako manekýnka v hlavním městě Bangladéše i jako nadaná malířka měla ve světě úspěch. To všechno je už pryč. Zachovala si jistě své imponující chování, ale s velkou skromností, která je jí teď vlastní. Během 30 let (1955-1985) nebyla nikdy v kostele kromě společenských povinností jako jsou svatby a pohřby. - Přesto měla v dětství dva sny, které ji velmi ovlivnily: v deseti letech se jí ve snu zjevil Kristus, který ji neodolatelně přitahoval. O rok později, v jedenácti, viděla ve snu svůj duchovní sňatek s Ježíšem. Panna Maria, která ji očekávala s otevřenou náručí, jí připravila vlastní šaty a ozdobu hlavy. Vassula tím byla zasažena a vyprávěla o tom své matce. Ale ani tento sen nezměnil její život.
Dnes je tento polozapomenutý sen před jejíma očima znovu živý a naléhavý jako splněný slib. Vzpomíná si, že při tomto duchovním sňatku byla přítomná i Marie Magdaléna: tehdy to byl jen sen, který kolem ní přešel jako stín. Zůstala bez jakéhokoliv praktikování náboženství jako mnoho katolíků po koncilu. Od dětství byla v kostele nanejvýš desetkrát.
Její skromné oblečení a světlé vlasy, rámující obličej jako některé klasické malby Ježíšovy, jsou dobrým znamením. I její dům je vždycky v nejlepším pořádku, jak jsem to viděl i u jiných vizionářek, které moudře spojují modlitbu s praktickým životem, lásku k Bohu s láskou ke členům rodiny. Všichni, kdo navštívili její dům, to mohou plně potvrdit.
L. (Laurentin): Ale váš muž, jak přijal váš nový život modlitby?
V: (Vassula): Akceptuje ho, aniž by se ale na něm podílel. Můj mladší syn však spolupracuje. (Má dvě děti: Jana a Fabiána, 18 a 13 let.) Mladší mě podporuje a hájí, když se dostanu do potíží.
L: Když jste přišla do Bangladéše, neměla jste ještě žádné takové nadpřirozené vztahy, nechodila jste do kostela?
V: Nešla jsem ani o Vánocích na půlnoční
Anděl tříbení
L: A kdy začal tento vztah ke Kristu?
V: Začalo to poslední týden v listopadu 1985, ale ještě ne s Kristem.
L: Co se toho dne stalo?
V: Pocítila jsem ve svém těle jakési nadpřirozené napětí (nebo chvění), vycházelo to z mých rukou. Právě jsem dopsala objednávku, má ruka se chvěla, ale tužka byla silnější než já. Začala psát duchovní poselství. - Byl to můj anděl strážný.
L: Jak jste mohla vědět, že je to anděl strážný?
V: Protože (mou rukou) napsal: "Jsem tvůj anděl strážný". Jmenuje se Daniel. Nakreslil svůj obrázek.
L: Ale, když píšete, jsou to vaše svaly, které se pohybují.
V: Ano, samozřejmě, ale když kladu odpor, nepřestane to. A tak je tomu i s Ježíšem. Jednou jsem začala pochybovat. Říkala jsem si: "To přece není možné, aby se mně něco takového stalo." Chtěla jsem položit tužku, ale Ježíš, jako by mě chtěl povzbudit, se tužky zmocnil úplně: psal rychleji, jako by mi chtěl říci, že nemám pochybovat.
L: Ale teď jsme u anděla.
V: Anděl měl za úkol mě připravit. Bylo to jako tříbení. Ukázal mi mé viny, jak je lze poznat v očistci. Malé hříchy, které pro mě nic neznamenaly, jsem viděla jakoby jinýma očima: závažné a takové povahy, že jsem samu sebe nenáviděla. Jak jsem mohla souhlasit s takovými hříchy?
Podle Ježíšova diktátu
L: Jak dlouho to trvalo? - Dva roky?
V: Ne, andělu připadly jen tři měsíce.
L: A po třech měsících, kdo se objevil? Panna Maria? - Kristus?
V: Ježíš přišel a zeptal se: "Který dům je důležitější: tvůj dům nebo Můj?"
L: Viděla jste ho v té chvíli?"
V: Ano, vnitřně! Mohu ho popsat, takže jsem Mu mohla říci: "Jsi často smutný" - na to mi odpověděl: "Ne, nejsem smutný, když jsem s pokornými dušemi, s dušemi, které se obětují a milují Mne."
L: Ale jeví se vždycky smutný?
V: Má tak trochu vrásky ve tváři, když se usmívá.
L: V těchto poselstvích je jedna věc, která je na pováženou. Kristus vícekrát řekl, že trpí. Ale vždyť už je vzkříšený. Trpí přesto?
V: I můj duchovní vůdce měl tuto námitku. "Jak může trpět, když je oslavený?" Ježíš mi odpověděl: "Trpím, protože jsem s vámi těsně spojen a cítím, když se někdo proti Mně bouří."
L: Po třech měsících přípravy anděla přišlo poznání Ježíše, tedy v únoru 1986. Jak se to odehrálo?
V: Do té doby jsem měla z Ježíše strach. Ale toho dne, když Ježíš přišel sám místo anděla, a to aniž bych to zpozorovala, mi na konci poselství řekl: "Vidíš, taková máš být, těsně spojená se Mnou." - Naléhá na tuto vroucí důvěrnost!
L: Prosím, vysvětlete to podrobněji.
Transcendentní a přitom důvěrný
V: Jednoho dne, když mi Ježíš diktoval - bylo to na začátku poselství v Bangladéši - mě najednou napadlo: zatopila jsem v kamnech? Říkám jenom: "Oh!" Ježíš se hned ptá: "Co se děje?" - "Doufám, že mi v kamnech hoří." - "Tak jdeme hned dolů." - A přitom zjevuje Svou svatost. Důvěrnost a svatost!
L: Svatost - co pro vás znamená?
V: Vzývat Boha!
L: Ano! Svatost v biblickém smyslu slova znamená povznesenost (transcendenci). Jste během tohoto diktátu u vytržení? Jste vzdálena okolnímu světu jako vizionáři v Medjugorje? Zdá se, že tomu tak není.
V: Ne, vidím, co se kolem mne děje, ale Ježíš a jeho poselství mě plně zaměstnává, asi tak, jako když sedíte za stolem a píšete: nemyslíte na své okolí, ale ono tu je a okrajově je vnímáte.
L: Ale vy jste velmi závislá! U vizionářů v Medjugorje zjevení dělají víc dojem svobody.
V: Žádal mě, abych nepodnikla nic dřív, než se ho zeptám.
L: Nestala jste se do jisté míry robotem? Už to nejsou vaše kroky, ale kroky někoho jiného. I když je to váš rukopis, grafolog nemohl potvrdit, že je to táž osoba (viz obrázek).
V: Ano, Ježíš mi řekl a jasně mi to ukázal, že toto písmo není nějak automatické, jak si mnozí lidé myslí. Jednou mi řekl: "Dnes budeš zapisovat Mé poselství svým vlastním písmem, aby to mohli poznat i ti, kteří ještě nepochopili milost, kterou v tobě působím. Dal jsem ti také milost slyšet Můj hlas. Dnes ti chci jen diktovat. Naslouchej mi a piš."
Tady mi Vassula ukazuje svůj sešit, kde je vidět střídání písma. Její malé, něžné písmo začíná slovy: "Vassulo, dni už jsou sečteny." A toto dvoustránkové poselství končí slovy (je to Vassulino vlastní písmo): "To je určeno těm, kdo si myslí, že vedu tvou ruku, aniž bys slyšela a chápala, k čemu tě Já, Pán, inspiruji. Teď ale pokračujeme obvyklým způsobem, má Vassulo." Hned pak se objevuje "vedené" velké písmo: "Přijmi Můj pokoj, buď klidná".
Ne, Vassula není mechanicky závislá jako robot. Je inspirovaná, nikoliv manipulovaná. Vyjadřuje se úplně spontánně. Cítí se volná, klidná a šťastná. Není to ani tak závislost, jako schopnost přijmout. Nevidíme tu žádný nátlak, je to spíše přijetí v lásce. Nechávám si to vysvětlit trochu podrobněji.
L: Tato poselství jsou psána vaší rukou nebo vnímána vaším sluchem?
V: Jsou diktována prostřednictvím sluchu.
L: Ale říkala jste přece, že vaše ruka byla do jisté míry vedena.
V: Ano, to se děje zároveň. Na začátku vedl mou ruku, aniž by diktoval. Jednoho dne mi řekl: "Rád bych, aby ses naučila naslouchat Mému hlasu: vnitřnímu hlasu." Tak jsem se během šesti týdnů naučila naslouchat Jeho hlasu. Je to diktát, slovo za slovem. Někdy jsou tam slova, kterým nerozumím. Musím je hledat ve slovníku.
L: I anglická slova vám působí těžkosti?
V: Ano, existují slova, kterým nerozumím. Mnohdy mi diktuje celý oddíl najednou, to si musím pospíšit, abych to zapsala dříve, než to zapomenu. Ale když něco zapomenu, upozorní mě na slovo, které jsem přeskočila. Jednoho dne mě prosil, abych se zpovídala, ale já jsem nechtěla. Chtěla jsem škrtnout načatou větu, ale zadržel mi ruku. Bylo to, jako by tužka zapadla do díry. Chtěla jsem si pomoci druhou rukou, která byla volná. Ale tužka se mi v ruce otočila a vyklouzla a má ruka byla vržena zpět.
Rozdíl v písmu je zřejmý. Když píše Vassula podle diktátu, je to velké písmo s vysokými písmeny. Když píše sama nějaké vysvětlení či komentář, je to její vlastní malé, drobné a ozdobné písmo. Vassula ostatně píše dvakrát: nejdříve všechno rychle zachytí, pak to opíše znovu, tentokrát pečlivěji a všechno soukromé vynechá.
V: Když to píši podruhé, koriguje mě - připojuje na vysvětlenou.
L: Mezi slova malujete často srdíčka, mnoho srdcí.
V: Je to Ježíšovo Srdce.
L: I k tomu kreslení je vaše ruka vedena?
V: Ano, dám se prostě vést. - Někdy je to i ryba (symbol Krista).
L: Říkala jste předtím, že je transcendentní (vyvýšený) a zároveň blízko, hodný vzývání a velmi důvěrný. Jak spojujete tuto důvěrnost a vzývání?
V: Ze začátku jsem při psaní seděla za stolem. Teď píši vkleče u malého stolku ve svém pokoji, kde jsou i některé ikony. Napřed jsem neklekala. Ale když jsem začala skutečně chápat poselství, pochopila jsem i Ježíšovu velikost. Řekl mi: "Vassulo, nezasloužím si víc než to?" - Od té doby si vždycky kleknu, když píši.
L: A to trvá jak dlouho?
V: Čtyři, pět, mnohdy šest hodin: čtyři dopoledne a dvě odpoledne.
L: To znamená, že nejen píšete, ale také se modlíte a prosíte?
V: Ano, vztahuji všechno k Němu. Vždyť mi řekl, že nemám udělat ani krok, aniž bych se ho zeptala: "Přijď ke Mně, zeptej se Mne na radu a já ti odpovím."
L: Ptala jste se ho, zda sem máme jít?
V: Ano, ptala jsem se ho a odpověděl: "Měj důvěru, spolehni se na Mne."
Pokušení
L: Jednoho dne se vám zjevil i ďábel?
V: Ano, musela jsem snést mnoho jeho útoků. Dokonce se mu podařilo napsat čtyři správné řádky, tedy takové jako tyto.
L: A vaše ruka psala?
V: Ano, ale Ježíš mi ukázal, jak ho (ďábla) mohu poznat. Není-li to Ježíš sám, nechává mě to úplně chladnou. Jakmile ďábla poznám, také hned zmizí. Jednou měl tu drzost, že přišel, když mi Ježíš diktoval. Tu se k němu Ježíš obrátil a řekl: "Mlč!" A on mlčel.
L: Tedy jakmile ďábla poznáte, hned od vás odejde?
V: Ano, hned, ale vynadá mi, než mě opustí.
L: Co například říká?
V: Nadávky, jako "bitch" (fena) a podobná slova. Ale to bylo hlavně minulý rok.
L: Jedná se tedy jen o nadávky, nikoliv útoky nebo ubližování?
V: Útoky? Ano, jednou dokonce fyzicky citelné. Jednou večer přišel v podobě dravce, orla, a uchopil mě tak kolem pasu, že jsem se málem udusila. Nemohla jsem už dýchat. Ale hlasitě jsem vykřikla Ježíšovo jméno, načež mě ta obluda pustila.
Proč zveřejňovat?
L: Proč chcete tyto sešity uveřejnit?
V: Tři roky po začátku (zápisů) mě Ježíš žádal, abych poselství uveřejnila. V listopadu 1988 naléhavě žádal, aby se jednou za měsíc konalo modlitební shromáždění.
L: A předtím? Všechno to bylo úplně soukromé?
V: Ano, s ním a se mnou tu bylo nanejvýš čtyři nebo pět osob.
V rodině
L: Váš manžel zůstává mimo toto dění?
V: Ano, je luterán.
L: A vaše děti?
V: Věří v poselství a obhajují mě, zvláště náš malý, ten si počíná jako mladý lev. Mám-li nějakou trochu hlasitější diskusi, poslouchá ve svém pokoji, pak hned přijde, aby se mě zastal a ptá se: "Copak se to děje?" Jednou mi Ježíš řekl: "Maria je Matka Boží." Pro mě to bylo něco nového. Když jsem o tom ten večer přemýšlela ve svém pokoji, přišel za mnou syn, bylo to asi ve 21,30 hod. Měl v ruce časopis "Astérix" a ptal se mě anglicky: "Mary is the Mother of God, isn´t she?" (Maria je Matkou Boží, že?)
L: Ale jak na to přišel?
V: To nevím. Velice jsem nad tím užasla. Když jsem ho příští den vedla do školy, připomenula jsem mu to: "Přišel jsi včera večer do mého pokoje, ptal ses mě na to." Už se nepamatoval, co řekl.
L: Už tedy nevěděl, co to znamená?
V: Ne.
L: Pak je jeho vnitřní spojení s vámi velmi silné.
V: Ano, toho dne skrze něj mluvil Ježíš.
L: A co žádá Ježíš od vás?
V: Abych se stala svatou. To mi nahnalo strach. Myslela jsem si, že tím chce říci: "Jdi do kláštera, opusť svou rodinu." Vyhýbala jsem se mu. Později jsem se k němu vrátila a oslovila ho: "Smím být k Tobě úplně upřímná?" Řekl mi: "Ano." Nato jsem Mu řekla: "Nesmím Tě milovat taková, jaká jsem?" - "Jistě! Právě to od tebe chci, protože důležité je jen srdce. Zůstaň, jaká jsi." Pak k tomu připojil: "Jestliže sůl zvětrá, k čemu se hodí? Nezáleží na vnějšku, ale na srdci."
Uctívání Boha a kříž
L: V čem spočívá svatost, kterou od vás vyžaduje?
V: Všechno s Ním sdílet, nést s Ním jeho kříž, řídit se Jeho zákonem.
L: Dal vám nějaký úkol?
V: Zajisté.
L: V čem spočívá?
V: Řekl mi: "Musíš psát, milovat Mne a šířit Má poselství. O všechno ostatní se postarám."
L: A jak dlouho budete tak psát?
V: Řekl: "Až do konce tvého života. Až do konce." Řekla jsem Mu: "Pospěš si."
L: Máte naspěch opustit tento svět, abyste se setkala s Pánem?
V: Oh! Jistě!
L: Nemáte tedy strach ze smrti?
Vůbec ne?
|
|
V: Ne, vůbec ne. Dává mi už teď zakusit něco z ráje. Co si můžeme víc přát?
L: Ale to vás nechrání před občasnou únavou a ztrátou odvahy?
V: Jistěže ne. po třetím roce jsem Mu řekla: "Můj Bože, to je krásné, vnímat Tvé slovo, ale jednotlivec to všechno může jen těžko unést." Byla jsem velice skleslá. Ale téhož večera jsem uviděla dlouhý žebřík, který sahal až k nebi, a přede mnou stáli Padre Pio a František z Assisi.
L: Stigmatizovaní!
V: To nevím.
L: Neviděla jste jejich rány?
V: Ne. Padre Pio se mnou mluvil italsky. Nerozuměla jsem mu dobře, ale dal mi na srozuměnou, že se nemám vzdávat, ale pokračovat. Aby mi dodal odvahy, ukázal mi sv. František žebřík, na němž jsem úplně nahoře jako stíny viděla všechny svaté. Dávali mi rukou znamení, jako by říkali: "Vystup nahoru, vystup nahoru!"
L: Co chtěli říci?
V: Že se nemám vzdávat, ale dále pracovat, neztrácet odvahu.
L: Jednou jste prosila Pána, abyste směla opustit tuto cestu a vrátit se k normálnímu životu.
V: Ano, prosila jsem ho úpěnlivě. Říkala jsem Mu: "Nemohu v tom pokračovat. Nech mě. Budu Tě dále milovat tak jako druzí, ale tak žít, to už nemohu."
L: A přes to všechno nemáte strach ze smrti. Je tedy toto poslání tak těžké?
V: Ano, ale pak mi otevřel své Srdce. Viděla jsem ho, byl k smrti zraněný. Ukázal mi všechny své rány a začal mi diktovat otřesné poselství: "Každý den jsem bičován…" Řekla jsem si: "Ne, nesmím ho opustit." Bylo to 24. srpna, ve čtvrtek. Pozdě večer. Právě jsem psala dopis jednomu knězi do Kanady, který chtěl mít všechny kazety. Ptala jsem se Ježíše, co mám ještě připojit. Odpověděl: "Řekni mu, že mu žehnám." Udělala jsem to. Pak jsem řekla Ježíši (anglicky): "Můžeme se teď uložit ke spánku, Pane?" Řekl mi: "Dobrá, půjdeme spát, ale pod podmínkou, že zůstanu ve tvém srdci a v Mém Nejsvětějším Srdci."
První šíření poselství
L: Šířila jste poselství už v Řecku?
V: Ano, na Rhodu je přijala pravoslavná charismatická obnova. Přivedla jsem je k modlitbě růžence. Přijali růženec a zavěsili si jej kolem krku.
L: To se stalo ve farnosti nebo v klášteře?
V: Ne, ve velice otevřené skupině charismatické obnovy. Mnozí z nich mluví anglicky a čtou poselství.
L: Vaším posláním pro církev je jednota. Ve svých poselstvích má Ježíš často na zřeteli i papeže Jana Pavla II., Petrova nástupce. Co tomu říká pravoslavná církev?
V: Předala jsem svá poselství pravoslavnému metropolitovi Damaskinovi. Vzal je na vědomí a zkoumá je. Je docela možné, že mu poselství o papeži dělají problémy, protože poselství potvrzují jeho primát.
L: Primát nebo jurisdikci? Primát ortodoxní uznávají. Oproti tomu s jurisdikcí jsou potíže. Vassula se v této terminologii nevyzná. Řekla mi:
V: Papež je základem církve. Je Petrovým nástupcem. Ježíš říká: "Já jsem si ho vybral, je třeba ho uznávat." Někteří lidé prosili i katolického biskupa ve Freiburgu (Švýcarsko), Msgre. Mamie, aby dal k dispozici kostel, kde bych mohla lidem sdělovat svá poselství. Neměl sice námitek, ale ani nezaujal žádné stanovisko.
Vzkříšení Ruska
V: Ježíš se mnou mluví i o Rusku. Poprvé, 4.1.1988, mi řekl: "Tvá sestra je mrtvá." Viděla jsem ženu, jak leží na zemi, vyčerpaná a na kost vyhublá. Bylo to Rusko. 1. února mi ji ukázal opět: "Vzbudím ji jako Lazara. Položil jsem ruku na její studené srdce." Potřetí, 11. března 1988, mi řekl: "Rusko Mě bude oslavovat."
K tomu přistupuje nové poselství, diktované 24.12.1989: "Ukáži Svou nádheru a Svou slávu všem národům, žijícím na zemi, a to prostřednictvím vaší sestry Ruska. Ozdobím ji Svou krásou a Svou neporušeností. Ukáži ji vašim bratrům, abyste skrze ni a v ní viděli Mou krásu a neporušenost. Svatba obrácení vaší sestry se bude konat brzy. Jsem váš Vykupitel, který vás zachrání před rudým drakem. Mé holubice, jsem váš Ježíš, který roztříští vaše klece a daruje vám svobodu… Mé světlo znovu probdí Rusko a všechny národy kolem. Rozbiji vaše klece a osvobodím vás. Pochopte přece, že vaše záchrana a osvobození pocházejí jen a jedině ode Mne. Modlete se za svou sestru a její sousedy."
L: To všechno se shoduje s poselstvími z Fatimy a Medjugorje. Znala jste tato poselství? Mluvil k vám o Neposkvrněném Srdci Mariině, jako tehdy ve Fatimě?
V: Řekl mi: "Zavedu tě ke své Matce, do světnice, kde jsem byl počat." Nechápala jsem, co tím mínil. Chtěl mluvit o Nazaretu? Spíš si myslím, že tím mínil nitro (Srdce) Mariino.
L: Ano, církevní Otcové a koncil potvrzují: Maria počala ve svém Srdci ještě před tělesným narozením.
V: Ježíš mě prosil, abych připravila programy shromáždění v kostele. Řekla jsem mu: "Nemohu, nemohu mluvit. Nemohu dělat vůbec nic." Nato mi řekl: "Nebudeš to dělat ty, ale Já, a budu ti diktovat program." Žádal mě, abych poselství šířila s láskou a pro lásku.
L: Kde je ale v tom vaše iniciativa? Rozvíjíte nějaké téma?
V: Samozřejmě! Dává mi tento program: "Žehnej v Mém jménu." Pak říkám: "Celý program přichází od Ježíše a já žehnám Jeho jménem."
1. Pokoj vám.
2. Modlitba k Duchu Svatému (podle tištěné modlitby, kterou konám každý den).
3. Modlitba k archandělu Michaelovi, která se modlívala na závěr mše svaté.
4. Čtení z bible.
5. Čtení z poselství Ježíšova a Mariina Srdce.
6. Končíme růžencem a požehnáním Nejsvětější Svátostí.
L: Ale nač tato překvapující, ba přímo šokující mnohotvárnost zjevení?
V: Ano, už je to tak a myslím, že v budoucnu se stane ještě víc, podle proroctví Joela 3: "Vaši synové i dcery budou prorokovat, vaši starci budou míti sny."
L: Vaše poselství kladou velký důraz na Ducha Svatého?
V: To souhlasí. Mnohdy se v noci vzbudím a slyším modlitby, které se ve mně modlí. Duch Svatý se modlí v nás. To člověk cítí. Duch Svatý se ve mně modlí modlitby Církve. Jednou to bylo Krédo.
L: Vaše zkušenost je táž jako sv. Pavla. Duch Svatý v nás volá: "Abba, Otče"… Máte i poselství ohledně uzdravování?
V: Ano, duchovní uzdravení, obrácení! Ostatně, někteří lidé mi řekli, že byli uzdraveni tělesně. U jednoho to byla rakovina, u druhého AIDS.
Říkala to docela střídmě, aniž by ona uzdravení nějak vyzvedávala, ani pro ně nemá nějaké vědecké znalosti nebo podklady.
Dále mluvila o vůních, které se šíří, a o svých ústních modlitbách.
V: Každý den začínám se třemi modlitbami: ke sv. archandělu Michaelovi, k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu na smír a k Matce Boží.
Modlí se to anglicky a také mi to ukázala.
L: Máte i poselství pro kněze?
V: Ano, Ježíš říká, že nemají být tak skeptičtí. Ducha Svatého nesmíme vhánět. Řekl: "Věříte-li v Ducha Svatého, proč ho pronásledujete (v těch, kteří mají charisma)? Proč chcete, abych mlčel? Chcete mít mrtvého Boha?"
Rozpory
L: Měla jste potíže s kněžími?
V: Ano, s jedním. Jmenuje se P.S. Ze začátku byl dokonce mým duchovním vůdcem. Pak se jeho postoj ke mně změnil. Dokonce si myslí, že bych mohla poškodit Mariánské kněžské hnutí dona Gobbiho. Jsem sama členkou tohoto hnutí. Můj duchovní vůdce, P. Fannan z Bangladéše, také ve své zemi patří k tomuto hnutí. Podporuje mě.
L: Jaké námitky má P.S.?
V: Nikdy to neřekl přesně. Radí mu jedna takzvaná mystička. Ďábel té osobě o mně řekl: "Podařilo se mi to." Ta paní chce zůstat skrytá a nechce prozradit svou totožnost.
L: Vaše poselství svědčí o tom, že se ďábel skutečně pokoušel vás oklamat. To je normální. Ale vy jste mu na to nenaletěla.
Zdá se, že Vassula má skutečně dar rozlišování duchů.
V běžném životě
L: Když vás tak člověk poslouchá, řekl by, že žijete v jiném světě. Modlíte se čtyři hodiny dopoledne a dvě hodiny odpoledne. Jak trávíte zbývající čas?
V: V poledne něco sním, nakupuji, nejen pro sebe, ale i pro svou matku, která je velice unavená. Není nemocná, ale nemůže dobře chodit, proto jí nakupuji. Pak se také starám o syna, když přijde ze školy.
L: Jste tedy velice zaměstnaná. Ale jak je to na cestách, jako např. dnes?
V: Dostanu snad jen malé poselství, jednu dvě stránky, ale pak zítra o to víc.
L: Jsou dny, kdy nedostáváte žádné poselství?
V: Ne, i kdyby mělo trvat jen tři minuty. Nemohla bych je postrádat.
L: A když jedete vlakem, můžete psát?
V: Jistě, a nejenom psát. Mohu se soustředit, abych slyšela Jeho hlas a mluvila s Ním. Vidím ho vnitřně. A když přijde průvodčí, pak On mi nebrání říci: "Jeden lístek, prosím." Naučil mě mluvit v množném čísle: Půjdeme ven, uvaříme kávu. Vždycky to znamená "my". Proč? Abych na něj nikdy nezapomínala, ani když v autobuse říkám šoférovi "jednu jízdenku"… pro dva. Směji se tomu a říkám Mu: Vidíš, jak jsme ho doběhli: chtěla jsem jednu jízdenku, ale jsme dva. Jednou mi odpověděl: "Jsme zajedno, jsme jeden."
L: Sjednoceni nebo jeden?
V: Sjednoceni a jeden.
L: Postíte se?
V: Ano, každou středu a pátek o chlebu a vodě.
L: Jako v Medjugorje?
V: Ano, jako v Medjugorje.
V: Ptala jsem se ho, zda chce, abych se postila jako v Medjugorje a On řekl: "Ano."
L: Ale jak to děláte ve své rodině?
V: Ze začátku jsem si tak netroufala, ale teď se postím pravidelně.
L: Kolik chleba tedy sníte: jeden nebo dva krajíčky ke každému jídlu?
V: Dva a kromě toho se jedenkrát za měsíc zpovídám.
L: Tak, jak se to žádá v Medjugorje?
V: Ano. ježíš také vyžaduje, abych se modlila růženec.
L: I na půst jste se ho ptala?
V: Ano, ptala jsem se ho: "Chceš, abych se postila?" a On odpověděl: "Ano, to by Mi způsobilo radost."
L: Ale druhým to nedoporučujete?
V: Ale ano, doporučuji jim to.
Medjugorje
L: A Medjugorje?
V: Mluvil se mnou o Medjugorje.
L: Poslal vás tam?
V: Ano a můj duchovní otec mě k tomu tlačil. Nevěděla jsem, jak se tam dostat. Proto jsem řekla Matce Boží: "Jestli opravdu chceš, abych tam jela, tak se postarej o všechno, protože já nevím, jak to zařídit." - Za týden to bylo. Kamarádka mi telefonovala, že je všechno zařízeno… s cestovní kanceláří.
L: Kdy to bylo?
V: 25. června 1988.
L: Pak jsme tam byli současně. Ale to tam bylo tolik lidí!
Shromáždění a obrácení
L: Jaké jsou plody vašich poselství?
V: Byla tu obrácení. Mezi nimi jeden svobodný zednář a jeden svědek Jehovův, jinak mnoho laiků, kteří byli daleko od Boha.
L: Kdo chodí na vaše shromáždění?
V: To je velice různé. Jsou mezi nimi nově obrácení, ale i ti, kdo začínají milovat, jak to Bůh chce. Jsou při tom i kněží. Někteří říkají,že po čtení poselství se budou lépe modlit.
L: Jak dokážete, že tito lidé lépe poznávají Boha?
V: Já vůbec nepoučuji, to dělají poselství. Bůh říká: "Jak můžete milovat někoho, koho neznáte? Pojďte nejdříve ke Mně, abyste Mě poznali."
L: Přesto však nejste robot?
V: Ne, diktuje mi. Uklidňuje mě. Co mi sdělí, to dávám dál, nic víc. A když na nějakou otázku nemám odpověď, říkám: "To nevím, o tom jsem nedostala žádné poselství, nemohu vám odpovědět." Když ode mne chtějí speciální poselství, říkám jen: "Máte poselství, 2000 stran nebo i víc."
L: Koná se vaše shromáždění každý týden?
V: Ne, jednou za měsíc. Nedávno nás přijali kapucíni v Saint Maurice. Jeto ve Wallis, blízko Écone, půl hodiny od mého bydliště.
L: Kolik lidí se účastní těchto měsíčích shromáždění?
V: To je různé, 150 až 200.
L: Jak dlouho trvají?
V: Půldruhé hodiny.
|
Rozlišování duchů
Z tohoto rozhovoru je dost věcí zřejmých: Vassula se ve všem odvolává na Ježíše (všechno vztahuje k Ježíši). Tento vztah nenarušuje ani její život, ani plnění jejích povinností. Všechno se děje v míru. Už na mnoho lidí to tak zapůsobilo, že se obrátili a tak našli cestu k modlitbě, ke spojení s Kristem a s ním nový život. To jsou dobrá znamení. V rámci svého časově omezeného rozhovoru jsem si toho všiml.
Její upřímnost je zřejmá. Její spojení s Kristem, její hluboká (Bohem chtěná) spoluúčast na Jeho utrpení jsou pravé. Výsledky její modlitby jsou pozitivní, a to jak v jejím vlastním životě, tak i v okolí.
Ze zkušeností vím, že vizionáři, i když jsou praví, nejsou vždycky neomylní. Proto je třeba moudrosti a rozlišování duchů. Pokud se týká jednotlivostí, musíme si zachovat kritického ducha, protože člověk není neomylný, ale hříšník.
Je mnoho křesťanů, pro které soukromá zjevení nejsou přitažlivá. Stačí jim evangelium nebo jiné spisy. Na to mají plné právo, neboť zjevení patří do oblasti svobody víry. Jiní naopak jsou zjeveními silně přitahováni. Mohou být jako fascinováni, běhají za nimi a sbírají poselství odevšad. Ale je jich příliš mnoho. Nelze je všechny shromáždit. Je-li jich příliš, může nám to duchovně "pokazit zažívání".
Někteří čtenáři mají pocit, že s takovým osobním spojením Vassuly s Ježíšem je třeba zacházet diskrétně a že není určeno pro veřejnost. Není vnikání do těchto věcí chorobnou duchovní zvědavostí? Kdo by pociťoval tento ostych, nemusí se snažit pronikat dál. Kdo by chtěl číst tato poselství z pouhé zvědavosti, ten by se měl mít na pozoru.
Musíme se držet klasických kritérií, chceme-li posoudit zjevení a vyvarovat se odchylek. K tomu patří: zdravé učení, transparence, plody atd. Ale i tehdy, jsou-li přítomny všechny známky opravdového spojení s Bohem, zůstává ještě dost prostoru pro posuzování a pro různá hlediska.
Vassula věří, že jí bylo svěřeno poslání, úkol šířit přijatými poselstvími Kristovu lásku. Ukázalo se, že je to pro mnohé správná cesta, že odpovídá jejich potřebám. Ale nikdo není povinen po ní jít. Každý sám musí poznat, zda ho to přitahuje a jak dalece mu to může v životě prospět.
Normálně stačí evangelium a učení Církve. Ale v našem moderním kulturním životě, kde je víra dušena, jsou taková prorocká poselství jako lék! Vytvářejí kontakt a atmosféru, v níž se můžeme nadechnout, tak jako některým lidem prospívá láhev s kyslíkem.
Pokud se týká poselství, které dostala Vassula ohledně znovusjednocení církví, jsou v plném souladu s ekumenickým hnutím, vyvolaným Duchem Svatým už na počátku tohoto století, které však v současné době stagnuje.
Kéž by poselství pravoslavné ženy pro ně byla novým impulsem.
P. René Laurentin,
profesor exegeze a mariologie, vatikánský znalec zjevení
"Když jsem na jaře 1986 mluvil s Vassulou poprvé, ani mi nenapadlo, že jednou budu psát úvod k tomu, co jí prozradilo Ježíšovo Srdce. Skutečně, má první reakce byla úplně záporná. Pravým důvodem, proč jsem studoval její spisy, bylo toto: chtěl jsem v nich najít omyly, abych mohl Vassulu přesvědčit, že toho má nechat. Ale časem jsem pomalu chápal, že osoba, kterou znám, nemůže sama o sobě vlastnit moudrost, zrcadlící se v jejích spisech. V té době se nevyznala ani v teologii, ani v Písmu svatém. Přesto v těchto spisech projevuje hlubokou znalost Božích věcí.
Psala velmi prostým a originálním způsobem. V žádném případě to nebyla řeč katechizmu nebo teologie. Mluví zde někdo, kdo zná skutečnost a sděluje ji originálním způsobem. Krok za krokem jsem došel k přesvědčení, že jí Ježíš dává poselství pro dnešní dobu, a tak jsem se stal jejím duchovním vůdcem…"
(Z knihy "Opravdový život v Bohu", Úvod, MCM 1994)
P.James Fannan
profesor filozofie
Následující výpověď Papeže Jana Pavla II., která byla přednesena během generální audience ve Vatikánu, je citována ze španělského vydání L'Osservatore Romano , ze dne 16.srpna 1996 /toto apoštolské požehnání bylo uděleno 9 měsíců po Notifikaci/
"Srdečně zdravím zde přítomné, hovořící španělsky, zvláště zástupce Kongregace sv.Terezy od Ježíše a MODLITEBNÍ SKUPINY OPRAVDOVÉHO ŽIVOTA V BOHU. Všem jim přeji, aby milostivé léto pomohlo obnovit jejich křesťanské sliby, a tak se stali svědectvím Jeho milosti ve světě. Udílím vám a těm kteří jsou vám drazí Apoštolské požehnání."
Za svého pobytu na Filipínách v lednu 1998 Vassula navštívila tamní ústředí Opravdového Života v Bohu. Byla požádána aby se podepsala na zeď jejich úřadu. Namísto toho mohli všichni užasle pozorovat, jak Vassula píše na zeď, přímo před jejich očima Ježíšovo poselství.
Při své misijní cestě do věznice v Quezon City Jail /Metro Manila/, Vassula krátce navštívila filipínské ústředí Opravdového Života v Bohu, nacházející ve stejné lokalitě. Když byla požádána o svůj podpis na zeď úřadu, stali se všichni přítomní užaslými svědky přímého Božího působení. Ježíš promluvil. Prostřednictvím Vassuliny ruky napsal přede všemi zraky na zeď Svoje znamení. Vassula později vysvětluje, že Ježíš promlouvá skrze znamení Svého jména proto, že modlitební skupina je ovocem Jeho Díla a ne Vassuly. Všichni padli se slzami v očích na kolena, když viděli jak se Ježíš prostřednictvím Svého nástroje zpřítomňuje a dovoluje jim, stát se svědky této Svaté chvíle Jeho přítomnosti.
Vassula zapisuje Ježíšova poselství majestátným rukopisem - zcela odlišným od jejího - jako když dovolí své ruce aby byla nadpřirozeně vedena
Mnoho lidí, včetně samotné Vassuly, si kladlo otázku, zda písmo, kterým Vassula píše, je skutečný Ježíšův rukopis. Ježíšova odpověď zní, že není, i když by byl perfektní. On pokaždé říká, "Vassulo dovol mi používat tvou ruku", nebo "poslouchej a piš...". Jako mnoho jiných posvátných tajemství není snadné to plně pochopit, ale mohou nám pomoci pozorování Vassuly a P.O'Carrolla.
Vassula zapisuje Pánova poselství, jak k ní přicházejí, dvěma různými způsoby. První je, že slyší a zapisuje přesně Jeho slova. A jindy obdrží "světlo" nebo pochopení myšlenky, kterou chce Pán sdělit. Tu potom zapisuje tak, jak je schopna ji nejlépe vyjádřit.
V obou případech je její ruka vedena k pomalému a majestátnému písmu, jakému dává Ježíš přednost. Vassula říká, že viděla, že by mohla psát poselství rychleji svým vlastním písmem, ale Ježíš dává přednost tomu způsobu, který manifestuje Jeho Přítomnost.
Ne, Vassula není mechanicky závislá jako robot. Je inspirována, nikoli manipulována. Vyjadřuje se úplně spontánně. Cítí se volná, klidná a šťastná. Není to ani tak závislost jako schopnost přijmout. Nevidíme tu žádný nátlak, je to spíše přijetí v lásce.
Grafologický rozbor Vassulina písma provedený J.A.Mounierem, grafologickým expertem SGF.GGOF, soudním znalcem písma soudu v Paříži.
Fr.R.Laurentin předal Vassulino poselství panu J.A.Mounierovi, patentovanému grafologovi nejlepší pověsti. Řekl mu jen křestní jméno té paní, kterou neznal, a její věk: 47 let.
Analýzu nadepsal takto:
"Grafologický rozbor bez jakýchkoliv předběžných informací /a bez zřetele k textu, pro neznalost angličtiny/"
Rozbor velkého písma:
- Značná telurická /pozemská/ síla.
- Entusiasmus s přídavkem hedonismu, tzn. pohoda, která - jak se zdá - vyvolává štěstí.
- Proniknuta silou, která ji přesahuje.
- Obohacena neviditelnými silami, na něž reaguje s původní prostotou.
- Přitom v ostatních oblastech se vyskytují známky něžnosti a jemnosti.
- Přesvědčena o moci neviditelného, kterou intenzívně vnímá.
- Je jako transformátor mezi zprostředkující centrálou a zesilovačem. Má mystickou sílu víry.
- V plnosti prožívá jistý druh klidného entuziasmu.
- Je jakoby pozvednuta do výše, živena neviditelnou a nezničitelnou silou.
- Působí trochu cize, přinejmenším z normálního lidského hlediska.
- Velmi pilná a poslušná žákyně.
- Je jakoby jistým způsobem v druhém stavu, lhostejná vůči vnějšímu světu.
- Může velmi dobře vnímat neviditelné světy jako medium.
- Velmi veliká koncentrovaná síla. Bohatá introverze.
- Nepatří sama sobě. Jistá neoblomnost.
- Velká sebekontrola, pravděpodobně ve vnějším vystupování.
- Má v sobě něco imponujícího.
Dodatečný rozbor úseků malého písma
- Osobnost žijící ve vlastním světě.
- Je při zdravém rozumu.
- Přinejmenším značně inteligentní.
- Sleduje svou vlastní logiku.
- Schopná jisté integrace.
- Svědčí o vybrané něžnosti, laskavosti a dobrotě.
- Pociťuje inspiraci vysoké úrovně.
- Její život vyjadřuje ideál.
- Nic jiného v životě pro ni není důležité.
Návštěva paní Vassuly Rydén v Praze
http://www.tlig.cz/meet_cr_092001.htm
Na pozvání pořadatelů přijela dne 28.9.2001 do Prahy paní Vassula O´Rydén.
V pátek odpoledne jsme ji přivítali na Ruzyňském letišti, přiletěla společně s katolickým knězem Vincentem Cossatim. Vassula byla velice milá a příjemná, odpovídala na otázky týkající se letu a stále se usmívala, i když - jak sama podotkla - byla velice unavená. Ihned po příjezdu na letiště jsme ji odvezli do hotelu Bonsai na Praze 8, kde ji čekalo setkání s našimi kněžími. Dostavili se duchovní v počtu asi dvaceti. Celý rozhovor byl nahráván na magnetofonové pásky a také jsme pořídili pár fotografií. Vassula mluvila ve zkratce stejně jako na hlavním mítinku, odpovídala na dotazy kněží a dlouho spolu diskutovali; i když byl mítink plánován jen na dvě hodiny, strávili jsme tam všichni asi hodin pět. Po společné modlitbě hlavně za náš národ kněží odjeli domů a pořadatelé domlouvali program na příští den. Vassula nám přislíbila, že se bude při večerní modlitbě přimlouvat za český národ (avšak žádné poselství jsme neobdrželi).
Od sobotního rána začaly přípravy na mítink v hale na Výstavišti, sál se musel dobře ozvučit, nasvítit, připevnit obraz a naaranžovat kytice a hlavně všechny ty maličkosti, se kterými se moc nepočítalo. Vše ale probíhalo velice dobře a klidně, takže to byla spíše radost. Pomalu začali přicházet lidé a také kolem 14.00 hod. přijížděly autobusy z Brna; největší počet posluchačů přijel z Moravy. Sešlo se nás tam cca 1000 lidí. Takový počet jsme nepředpokládali, proto se stalo,že někteří museli stát a někteří seděli na zemi. Mítink začal modlitbou korunky k Božímu Milosrdenství v 15.00 hod. a pak následoval růženec.
Mezitím dorazila na místo i paní Vassula, ihned, jak vstoupila do sálu, byla obklopená věřícími, kteří ji zahrnovali dary a květinami. Jako první s krátkým proslovem začal kněz Cossati, spíše představoval Vassulu pro ty, kteří ji neznají. Vassulin proslov už byl delší a trval asi dvě hodiny. Celý záznam z tohoto proslovu bude uveden níže. Celé setkání bylo spojeno s písněmi charismatické skupiny z Křenovic.
Po skončení Vassula ihned nasedla do auta, které ji odvezlo do hotelu, kde byla ubytována. Následující den pak navštívila naše tři duchovní představené. Avšak až na arcibiskupa Otčenáška dopadla velmi špatně - nebyla vůbec dobře přijata, ba naopak, byla spíše zesměšňována. Odpoledne odletěla zpět do Říma.
SETKÁNÍ S VASSULOU
(Přepis magnetofonového záznamu: Projev Vassuly Ryden na setkání s přáteli Opravdového Života v Bohu v Průmyslovém paláci v Praze 30. října 2001)
http://www.tlig.cz/pha.html
|
INDEX
__________________________________
stopa
6-6 / Poselství Opravdového Života v Bohu
_________
