CHARITNÍ SLUŽBA POMOCI

Charitativní služba existuje v Církvi od prvopočátku. Samo slovo vyjadřuje vzájemnou nebo jednostrannou pomoc v obtížné situaci nebo stavu a nacházení východiska nebo provizoria. Je význačnou stopou Boží, která reflektuje činnost apoštolské církve, popsanou ve Skutcích a Listech:    "V té době, kdy učedníků stále přibývalo, začali si ti z nich, kteří vyrostli mezi Řeky, stěžovat na bratry z židovského prostředí, že se jejich vdovám nedává každodenně spravedlivý díl. A tak apoštolové svolali všechny učedníky a řekli: "Bohu se nebude líbit, jestliže my přestaneme kázat Boží slovo a budeme sloužit při stolech. Bratří, vyberte si proto mezi sebou sedm mužů, o nichž se ví, že jsou plni Ducha a moudrosti, a pověříme je touto službou. My pak budeme i nadále věnovat všechen svůj čas modlitbě a kázání slova." Celé shromáždění s tímto návrhem rádo souhlasilo, a tak zvolili Štěpána, který byl plný víry a Ducha svatého, dále Filipa, Prochora, Nikánora, Timóna, Parména a Mikuláše z Antiochie, původem pohana, který přistoupil k židovství. Přivedli je před apoštoly, ti se pomodlili a vložili na ně ruce" (Sk 6,1-6).    "Zatím však se chystám do Jeruzaléma, abych přinesl pomoc tamějším bratřím" (Řím 15,25).    "Chceme vám povědět, bratří, jakou milost dal Bůh církvím v Makedonii. Tak se osvědčily v mnohém soužení, že z jejich nesmírné radosti a veliké chudoby vzešla jejich bohatá štědrost. Mohu jim dosvědčit, že dobrovolně dávali podle své největší možnosti, ano i nad možnost; s velkou naléhavostí nás prosili, aby se směli účastnit této pomoci pro bratry v Judsku. 11 Odkud vyšla ochota k pomoci, tam ať se pomoc také uskuteční. Každý ať dá podle toho, co má; vždyť je-li zde tato ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne podle toho, co nemá. - Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně: váš přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zase jindy jejich přebytek přišel k dobru vám ve vašem nedostatku; tak nastane vyrovnání, jak je psáno: `Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. [Titus] byl také církvemi zvolen, aby nás doprovázel s výtěžkem této sbírky, jež se naší službou uskutečňuje k slávě Páně a jako projev naší ochoty. Chceme totiž zabránit tomu, aby nás při službě tomuto štědrému daru někdo nepodezíral. Myslíme na to, abychom byli bez výtky nejen před Bohem, nýbrž i před lidmi" (2 Kor 8,1-4.12-15.19-21)    "Pokládal jsem za nutné vyzvat tyto bratry, aby k vám šli napřed a připravili váš dávno slíbený dar, tak aby byl pohotově a byla to opravdu štědrost a ne lakota. Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. - Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť `radostného dárce miluje Bůh´." (2 Kor 9,5-7).    "Bůh není nespravedlivý, a proto nezapomene, jak jste se činem své lásky k němu přiznali, když jste sloužili a ještě sloužíte bratřím" Žid 6,10).    "Všecko mohu v Kristu, který mi dává sílu. Avšak učinili jste dobře, když jste mi pomohli v mých těžkostech. I vy to víte, Filipané, že v počátcích evangelia, když jsem vyšel z Makedonie, ani jedna církev se nepodílela se mnou v příjmech a vydáních, jen vy sami; vždyť i do Thessaloniky [Soluně] víc než jednou jste mi poslali na mé potřeby. Ne, že by mi šlo o dary; jde mi o to, aby rostl zisk, který se připisuje k vašemu dobru" (Fil 4,13-17).    "Má-li některá věřící žena vdovy v příbuzenstvu, ať jim pomáhá, aby nebyla zatěžována církev, která má pomáhat osamělým vdovám. Starším, kteří svou službu konají dobře, ať se dostane dvojnásobné odměny, zvláště těm, kteří nesou břemeno kázání a vyučování" (1 Tim 5,16n) Jistě snadno poznáváme, že popisované činnosti se týkaly jak osob, na něž byly "vloženy ruce", tedy diakonů (jáhnů) a diakonek, tak i každého člena církevní obce. Již z těchto prvotních textů je znát rozdělení služeb mezi zasvěcené osoby a mezi laické pomocníky. Tak se tyto služby uchovaly dodnes.    Přestože se naše občanská společnost s charitní pomocí setkává a chápe ji jako stopu Boží zejména proto, že se sídlo charitní služby lokalizuje k církevnímu centru nebo chrámu (např. Římskokatolická farní charita sv. Jakuba v Brně), její duchovní dimenze jí zůstává utajena. Na naše zvídavé otázky respondenti odpovídali: "Ano, Charitu znám, ti přece dělají sbírku starého oblečení a vůbec veteše a posílají to do Afriky nebo kam." "Znám ty tříkrálové koledníky, co vybírali peníze na nějaké postižené." "Starali se taky o sběr věcí pro humanitární pomoc při záplavách a rozdělovali ty věci mezi lidi." "Mám k nim důvěru, že to nerozkradou. Jim bych dal i víc peněz. Jinde u fondů se prostředky kolikrát ztratily nebo jich zbylo málo z toho, co vybralo."    V naší současné společnosti - abychom byli přesní - musíme pro správné porozumění pojmy poněkud předefinovat: Charita se jako služba aplikuje na dvou úrovních. Snad nás pro toto rozdělení nebude nikdo kamenovat. - První částí je služba jáhnů a pověřených laiků, kteří se zabývají ryze náboženskou činností. - Druhou část bychom mohli nazvat jako humanitární činnost v plném smyslu slova homo - člověk, tedy všestrannou. O její bohatosti, rozsahu a významu jsme si udělali obrázek až ze zdrojů, které "Sdružení Česká katolická charita" sama uvádí na svých webových stránkách, z nichž nejpodstatnější uvádíme níže. 1) Charitní duchovní služba    K této službě jsou povoláni jáhni a trvalí jáhni, jak to popisuje KKC[1] v odst. 1569-1571, a pověření laikové. Jedná se především o jednoduché jednorázové pomoci, jako je např. roznášení Eucharistie věřícím, duchovní poradenství, vedení bohoslužeb a pobožností za nepřítomnosti kněze. Jiné služby bychom zařadili mezi služby související s náboženským kultem, ne přímo s pomocí konkrétnímu potřebnému člověku nebo skupině. Také ji lze charakterizovat jako službu především věřícím.    1569 "Na nižším stupni hierarchie jsou jáhnové, na něž jsou vkládány ruce nikoli ke kněžství, nýbrž ke službě."[2] Při jáhenském svěcení vkládá ruce pouze biskup; tím naznačuje, že jáhen je zvláštním způsobem spojen s biskupem při úkolech svého jáhenství.[3]    1570 Jáhni se podílejí vlastním způsobem na Kristově poslání a milosti.[4] Svěcení jim vtiskuje znamení ("charakter"), které nic nedokáže smazat a které je připodobňuje Kristu, který se stal "jáhnem", totiž služebníkem všech.[5] Jáhnové mají mimo jiné přisluhovat biskupům a kněžím při slavení božských tajemství, především Eucharistie, rozdávat ji, být přítomni jménem Církve při uzavírání manželství a žehnat mu, hlásat evangelium a kázat, přesedat pohřebním obřadům a věnovat se různým charitativním službám.[6]    1571 Po 2. vatikánském koncilu latinská církev obnovila jáhenství "jako vlastní a trvalý hierarchický stupeň",[7] zatímco východní církve si je uchovávaly vždycky. Stálé jáhenství, které se může udělovat ženatým mužům, je důležitým obohacením pro poslání Církve. Je vskutku vhodné a užitečné, aby mužové, kteří v Církvi fakticky konají vpravdě jáhenskou službu, ať již v liturgii nebo v pastoraci, při sociálních nebo charitativních dílech, "byli posilněni a těsněji spojeni s oltářem vkládáním rukou, dochovaným už od apoštolů, aby pak plnili svou službu účinněji s pomocí svátostné milosti jáhenství."[8] 2) Charitní humanitární činnost    Mnohé křesťanské církve mají své charitou se zabývající organizace. V katolickém prostředí je to "Sdružení Česká katolická charita". Nemá proto žádný "charitativní monopol", je nevládní organizací s minimální státní podporou (jen za některé lékařské a sociální úkony); je neziskovou organizací.    Přestože nám byly známé její různé aktivity z televize, setkávali jsme se s ní na veřejnosti jen zřídka, a to hlavně při rozvážení obědů důchodcům. Proto jsme uvítali informace, které samo Sdružení nabízí, a nabízíme je dál. Jistě i vy budete překvapeni mnohočetností a rozsahem služeb, které se neomezují ani konfesně ani nijak jinak. Jediným kritériem je potřebnost bližního. CHARITATIVNÍ ČINNOSTI [9] 1) Domácí péče - charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba (CHOPS)    Komplexní činnost středisek lze rozdělit do dvou oblastí. Zdravotní péče - ošetřovatelská služba - je poskytována zdravotními sestrami s požadovaným vzděláním a praxí. Je indikována ošetřujícím lékařem a hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Sociální službu - pečovatelskou - poskytují pečovatelky s akreditovaným kurzem ve spolupráci se sociálními pracovníky tím, že zajišťují klientovi hygienu, stravování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, kontakt se společenským prostředím, poradenství, pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovně vzdělávací a aktivizační služby. 2) Azylové domy    Azylový dům je zařízení, které slouží pro práci s lidmi bez přístřeší a lidem v nouzi a nabízí jim potřebnou pomoc. Klienty azylových domů jsou lidé, který z různých důvodů ztratili nebo opustili svůj domov, byt, ubytování, neumějí vyřešit komplikované problémy s tím spojené a hledají nebo přijímají pomoc azylového domu. Azylové domy představují komplex služeb poskytujících individuální, důstojnou, nepřetržitou a koncepční pomoc osobám, které se ocitnou v krizové situaci. Plní funkci reintegračního zařízení, které zachycuje, ubytovává a za pomoci širší spolupráce pomáhá hledat další uplatnění či zakotvení pro lidi bez přístřeší a pro lidi v nouzi. Toto zařízení je určeno pro muže, ženy a matky s dětmi, převážně pro ty, kteří mají občanství ČR. Dále pomáhá, dle svých možností všem, kteří se na azylový dům obrátí.    Nejedná se ovšem o běžnou ubytovnu, ani o noclehárnu. Azylový dům rovněž nesupluje funkci jiných ústavů (záchytná stanice, psychiatrická léčebna, dětský domov, domov důchodců, zdravotnické zařízení apod.)    a) Azylové domy a noclehárny pro bezdomovce    Bezdomovcům (většinou mužům, ale i ženám) a lidem, vracejícím se z výkonu trestu poskytují dočasné ubytování (zpravidla přenocování nebo ubytování na několik dnů), výdej stravy popřípadě možnost její přípravy, hygienu, poradenství a výchovné, vzdělávací a aktivační služby a pomoc v prosazování práv a zájmů.    b) Azylové domy pro matky s dětmi v tísni    Ženám s dětmi v obtížných rodinných situacích a mladým dívkám, které si musejí poradit s nechtěným těhotenstvím poskytují dočasné ubytování (zpravidla na půl roku s možností prodloužení) s možností přípravy stravy a hygienu. Dále zajišťují poradenství, výchovné, vzdělávací a aktivační služby a nabízí pomoc v prosazování práv a zájmů a psycho-sociální terapii.    c) Domy na půl cesty    Zařízení určená pro děti vyšlé z dětských domovů, které jim umožní po určitou dobu hledání vřazení se do společnosti, orientace se v ní za pomoci zkušených pedagogů a sociálních pracovníků. Pokud děti nemají žádnou kvalifikaci, poradci jim pomáhají vhodnou kvalifikaci získat různými zaškoleními, kurzy nebo odbornými praxemi. V některých domech jsou zřízeny i samofinancující se dílny, kde děti mohou nabýt potřebné zručnosti a získat kvalifikační certifikát. 3) Denní stacionáře    Centra vybavená jednoduchými rehabilitačními pomůckami, umožňujícími aktivní pobyt, komunikaci, společenství, smysluplný život a zlepšování zdravotního i psychického stavu (je-li možné) u handicapovaných občanů. 4) Chráněné dílny    Občanům, kteří mají ztíženou možnost - případně se vůbec nemohou - uplatnit na trhu práce, poskytují chráněné dílny pracovní a společenské uplatnění formou pracovní činnosti. Charita provozuje například dílnu košíkářskou a truhlářskou, v jiných dílnách klienti kompletují drobné součástky nebo balí cukr do reklamních obalů podle přání zákazníka. Jako příklady činností uvádějí jednotlivá centra např.: - výroba ozdobných svíček s různými druhy dekorací pro různé účely (křesťanské svátky - Advent, Vánoce atd., svatební apod.) a to klasické, plovoucí a závěsné. - textilní výrobky (patchworková technika- přehozy, deky, polštáře, dále prostírání, ubrusy atd.) - košíkářské výrobky (pletení ošatek, misek a dóz na šicí potřeby zdobené keramikou, dekorativní a dárkové předměty z proutí a loupaného rákosu, klasické košíky atd.). Zde je také tkalcovský stav - koberečky, materiál pro tašky a vesty, textilní koláže. - výroba drobných upomínkových a dárkových předmětů z ručního papíru (spolupráce s papírnou ve Velkých Losinách), ze dřeva a dýhy, přírodních plodů (ořechy, fíky, sušené švestky, datle apod.) a ozdobné svíčky. - tvorba vlastních originálních výrobků, jde o kvalitní ruční práce z přírodních materiálů. - textilní výrobky (bytové textilní doplňky, pohankové polštáře, paravany, textilní hračky, ruční tkaní atd.) - stolařská výroba (zakázková výroby bytových doplňků, schodišť a zdobených dveří). - keramická výroba (fantazijní plastiky nevidomých, drobné dárkové předměty atd.) - výrobky kožené galanterie - knihařská výroba - vázání knih, drobné dárkové předměty (např. krabičky, dózy atd.). 5) Poradny    6) Hospice    Nevyléčitelně nemocní, umírající a jejich příbuzní prožijí v těchto zařízeních nejobtížnější chvíle svého života v bezpečí, bez bolesti, se svými nejbližšími v klidu a v bezpečí.    Charita provozuje dva hospice, na provozu dalších dvou se podílí (resp. bude podílet). Jde o Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa, Rajhrad u Brna; Hospic Anežky České, Červený Kostelec; Hospic sv. Lazara, Plzeň; Hospic sv. Štěpána, Litoměřice.    Hospic v Červeném Kostelci byl prvním hospicem otevřeným v Čechách (8. prosinec 1995). CO JE HOSPIC? [10] Hospic je specializované zařízení, poskytující tzv. paliativní péči, tedy péči zaměřenou na úlevu od bolesti, kterou postupující nemoc přináší, na rozdíl od standardní lékařské (kurativní) péče zaměřené na léčbu nemoci.    V principu to znamená, že před tím, než se těžce nemocný člověk dostane do hospicu, byli vyčerpány všechny ostatní možnosti léčby. Hospic je určen pro terminálně nemocné. Neslibuje uzdravení, ale také nebere naději. Neslibuje vyléčení, slibuje léčitelnost. Před tím, než se nemocný dostane do hospicu, měl by být o svém stavu informován. Bohužel, to se tak někdy nestává, což pak ztěžuje situaci jak pacientu samotnému, jeho rodině, tak i odbornému týmu v hospici.    Myšlenka hospice vychází z úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti, a z jeho potřeb: biologických, psychologických, sociálních a duchovních. V hospicích je akcentován duchovní rozměr péče, který obyčejně v nemocnicích chybí. Proto jsou standardně jako součást profesionálních týmů v hospicích navíc přítomní sociální pracovník, psycholog, teolog. Přijímání jsou ovšem všichni nemocní bez ohledu na vyznání. Podobně je to i s personálem. V Čechách i na Slovensku jsou zakladateli hospiců církve nebo řády.    Hospic je součástí širšího konceptu medicínské péče známé jako paliativní medicína. Jaká forma hospicové péče se v každé zemi vyvine, záleží na místních zákonech, způsobu financování zdravotní péče a v neposlední řadě na výši myšlení lidí, kteří o těchto věcech rozhodují. Tam, kde má kvalita života nemocného přednost před ekonomickým aspektem, se dá předpokládat, že i hospicová péče je rozvinutá více. Jak uvádí MUDr. Svatošová ve své knize, bylo také zjištěno, že všude, kde vznikli hospice, bylo časem zaznamenáno výrazné zlepšení péče o umírající i v nemocnicích.    Běžně ve světě se hospicová péče rozděluje do tří forem: 1. Domácí hospicová péče    je pro nemocného zpravidla ideální, ale ne vždy dostačující. V Čechách a na Slovensku zatím není moc rozvinutá. Dobrý systém je praktikován v Rakousku. Předpokládá určitou úroveň rodinného zázemí, které často schází, nebo se dlouhou službou nemocnému unaví a vyčerpá, nebo je ošetřování touto formou příliš náročné pro rodinné příslušníky. 2. Stacionáře - denní pobyty    Pacient je v tomto případě přijat ráno a odpoledne, a večer se vrací domů. Tenhle způsob připadá v úvahu u nemocných z blízkého okolí hospice, pokud u nich nestačí domácí péče. 3. Lůžková hospicová péče    Je aktuální zejména tehdy, když předchozí dvě formy nestačí, nebo nejsou vůbec k dispozici. V případě, že je i možnost výše uvedených dvou forem, po zlepšení zdravotního stavu nemocného, nebo zotavení jeho rodiny, se může vrátit do domácí péče.    Základní filozofie hospice vychází z úcty k životu a úcty k člověku jako jedinečné a neopakovatelné bytosti. Hospic nemocnému garantuje, že - nebude trpět nesnesitelnou bolestí - bude vždy respektována jeho lidská důstojnost - v posledních chvílích nezůstane osamocen    Důraz v myšlence hospicu se klade na kvalitu života nemocného, a to až do jeho posledních chvil. V hospicové péči se snaží naplnit dny nemocného životem, doprovázet jeho i jeho příbuzné, kteří přestože trpí současně s ním, hrají nezastupitelnou roli v hospicové péči. V hospicích se nepouští ze zřetele rodina ani po smrti zesnulého.    Úkolem hospice je pomáhat a sloužit. Nedává si za cíl odstranit utrpení. Hospic respektuje smrt jako nedílnou a přirozenou součástí života. Filozofie hospicu vyžaduje hluboce lidský a současně profesionální přístup stejně tak, jako i týmovou práci všech zúčastněných, včetně dobrovolníků, kteří tvoří neoddělitelnou část těchto týmů.    Kdo může v hospici pracovat? Mimo vysoce odbornou dovednost ve svém povolání to musí být lidé, kteří mají skutečně a bezvýhradně rádi lidi. Současně to jsou lidé, kteří jsou vyrovnáni se svou vlastní konečností, smrtelností. Důležitou částí týmů hospicové péče jsou i dobrovolníci.    Kdo se cítí být povolán k tomu, aby nemocného doprovázel, potřebuje mít základní předpoklady k vytvoření účinného terapeutického vztahu. Především se musí učit trpělivě naslouchat a být pro druhého celou svou osobností přítomen. Ani nevyslovená prosba by neměla být přeslechnuta. Cesta k nemocnému není vždy otevřena, a proto je nezbytná ochota v kteroukoli denní i noční dobu vyslechnout jeho stesky a spolu s ním se pokoušet najít odpověď na otázky, které ho znepokojují.    Zdravotníci kolem nemocného, a to na všech úrovních, zde mají svou nezastupitelnou úlohu. Mimo to duchovní, psychologové, dobrovolníci. Například v anglicky mluvících zemích říkají dobrovolníkům v této oblasti "listeners", tedy "naslouchající". To odhaluje další aspekt duchovních potřeb nemocného. Potřebu být vyslyšen, potřebuje, aby mu bylo nasloucháno. 7) Domovy řeholnic    Jedná se o domovy pro duchovní a řeholnice římskokatolické církve. Tyto domovy většinou tvoří uzavřené řeholní komunity. Dříve se sestry o své starší spolusestry staraly samy, ale po čtyřech desetiletích, kdy nemohly přijímat dorost a kdy ztratily veškeré hospodářské zázemí, Česká katolická charita pomáhá kongregacím sestry dochovat. 8) Domovy pro seniory a pro občany s postižením    Jsou v každém větším městě. Známe je pod názvy "Domov pokojného stáří", "Městský penzion", "Charitní domov s pečovatelskou službou" pro občany, kteří se alespoň částečně obslouží. Tato zařízení nejsou LDN (tedy léčebnami dlouhodobě nemocných). 9) Konto sv. Anežky    Činnost Charity lze podpořit příspěvkem na sbírkové Konto sv. Anežky. Dárcům se vystavuje potvrzení. Prostřednictvím variabilních symbolů (VS) je možno podpořit druh pomoci:                     I . Pomoc poskytovaná na území České republiky - Pomoc seniorům (Domácí péče - charitativní ošetřovatelská a pečovatelská služba, domovy pokojného stáří. Charitní domovy řeholnic - domovy důchodců pro řeholnice a duchovní.) - Pomoc lidem bez domova (Poskytování útočiště v případě akutní nouze po ztrátě střechy nad hlavou, zajištění základní hygieny, nutné stravy, oblečení, vyprání prádla se snahou systematické pomoci k návratu do normálního života.) - Pomoc uprchlíkům a lidem postiženým válečným konfliktem (Poradenské služby a asistence uprchlíkům a migrantům, případná materiální pomoc.) - Pomoc vězňům a lidem propuštěným z výkonu trestu, popř. vazby (Pravidelné návštěvy, zasílání balíčků, udržování kontaktu se světem venku, pomoc při začleňování do společnosti - resocializační programy (ubytování, ošacení, kapesné, hledání zaměstnání atd., postpenitenciální péče).) - Domovy pro matky v tísni (Pomoc ve formě dočasného útočiště ženám s dětmi v obtížných rodinných situacích a mladým dívkám, které si musejí poradit s nechtěným těhotenstvím.) - Pomoc lidem postiženým přírodními katastrofami (Okamžitá primární pomoc: shromáždění a distribuce základní potravinové, hygienické a materiálové pomoci, odstraňování následků katastrofy. Následná pomoc: obnova bydlení, pomoc domácnostem, přímá finanční pomoc na obnovu domácností, telefonní linky pomoci.) - Pomoc při výchově dětí předškolního a školního věku (Příspěvky na pobyt v předškolních a školních zařízeních a příspěvky na činnost v zájmových organizacích u dětí ze sociálně slabších vrstev. Provozování zařízení pro sociálně handicapované děti. Předškolního věku (Romové, Vietnamci atd.). Provozování zařízení pro volnočasové aktivity dětí a mládeže a nízkoprahové kluby pro ohrožené skupiny dětí a mládeže v rámci prevence kriminality a drogové závislosti.) - Pomoc zdravotně postiženým (Ve střediscích pro zdravotně postižené tvorba prostředí přizpůsobené jejich možnostem. Provozování chráněných bydlení, dílen, stacionářů, vytváření pracovních příležitostí pro handicapované spoluobčany, rehabilitační střediska s individuální a skupinovou sociální a zdravotní terapií.) - Pomoc těžce nemocným (Hospicová péče je určena pacientům, které nemoc vážně ohrožuje na životě.) - Charitní poradny (Poradenská služba v problematice drog, nemoci AIDS, sexuální a rodinné výchovy, sociální a občanské poradenství.) - Pomoc při rozvoji a zvyšování životní úrovně obyvatelstva a podpoře české rodiny (Pomoc ve formě jednorázových či pravidelných finančních příspěvků pro sociálně slabší a potřebné včetně finanční či materiální podpory při výchově a studiu mladých (pocházejících ze sociálně slabých rodin) na středních a vysokých školách.) - Pomoc zájmovým a veřejně prospěšným organizacím (Forma: jednorázové či pravidelné příspěvky.) - Pomoc při rozvoji kulturních aktivit občanů s postižením (Zřizování a provoz tvůrčích dílen (malování, keramika, divadlo). Arteterapie, muzikoterapie. Rozvoj uměleckých a výtvarných dovedností postižených spoluobčanů.) - Pomoc drogově závislým (Poradenská činnost a provoz kontaktních a nízkoprahových center a resocializačních zařízení.) - Podpora činnosti SČKCH (Podpora činnosti Sdružení Česká katolická charita bez specifického rozlišení, včetně všech výše uvedených aktivit.)                     II. Humanitární pomoc lidem v nouzi v zahraničí A. Pomoc lidem v obtížné sociální situaci včetně odstraňování následků přírodních katastrof. Tato pomoc je směřována do zemí: B. Pomoc lidem postiženým válečným konfliktem. Tato pomoc je směřována do zemí: 10) Tříkrálová sbírka    V období Tří králů vybírá Charita na všechny výše zmíněné účely formou jednorázové aktivity nazvané                  Tříkrálová sbírka. Prostředky jsou ukládány na stejný účet. 11) Humanitární pomoc do zahraničí    Významnou složkou práce Sdružení Česká katolická charita je pomoc lidem v zemích postižených přírodní katastrofou nebo válečným konfliktem.    Humanitární pomoc je koordinována s evropskou (Caritas Europa) a mezinárodní federace (Caritas Internationalis), která sdružuje všechny národní organizace Charit, označené mezinárodním názvem Caritas.    Celkový objem pomoci do zahraničí poskytnutý nebo zprostředkovaný Českou katolickou charitou činil v roce 1997 a 1998 každoročně asi půl milionu amerických dolarů (cca 15 milionů korun). V následujícím roce se díky vydatné pomoci uprchlíkům z Kosova tato suma zvýšila více než šestinásobně. V roce 1999 poskytla Charita pomoc do zahraničí v celkové výši 84 761 090 Kč. Dvě třetiny z této částky tvoří ceny zásilek potravin, které věnovala Správa státních hmotných rezerv a Charita uhradila dopravu a zajistila dopravu včetně distribuce potravin v místě určení. Pomoc Čečensku    Čečensku pomáhá Sdružení Česká katolická charit řadu měsíců. SČKCH provozuje prostřednictvím místní organizace Berkat (tj. milosrdenství) v Grozném denní stacionář pro padesát sirotků či polosirotků. Domov založila novinářka Petra Procházkova, financován je Charitou.    Nyní Sdružení Česká katolická charita připravuje projekt s UNICEF na otevřeni dalších čtyř center v Grozném, celkem pro 200 dětí.    Zároveň Charita připravuje projekt pro podporu pozapomenutých čečenských uprchlíků v Ingušsku, kteří nežijí ve velkých táborech. Ti žijí ve velké nouzi, protože pomoc, dovážená do větších táborů, je pro ně nedostupná. V Ingušsku se nyní nachází 148.000 registrovaných uprchlíků z Čečenska.    Od loňského léta má Charita v ingušské Nazrani stálou misi v osobě jednoho pracovníka. Díky němu se podařilo dopravit obyvatelům Grozného potravinovou pomoc. V Ingušsku od března 2001 působí dva pracovníci Charity. Pomoc Indii    Indii, postižené koncem ledna ničivým zemětřesením, národní charity z celého světa přispějí částkou 4,5 milionů US dolarů. Část z těchto finančních prostředků již byla využita na okamžitou pomoc a na výstavbu nouzových obydlí. Uvedla to organizace Caritas Internationalis, která jednotlivé národní Charity sdružuje. Sdružení Česká katolická charita se podílí částkou 13.000 US dolarů, z nichž polovina bude použita na obnovu obydlí.    Česká katolická charita prozatím zaslala do Indie na okamžitou pomoc dvakrát po 250.000 Kč. Dále zorganizovala a uhradila dopravu zásilky léků (20.040 balení antibiotika Ampicilin). Zásilku o hmotnosti přes sedm set kg v hodnotě přes jeden milion korun věnovala firma Léčiva a. s.    Charita se bude podílet na projektu Caritas Internationalis, který počítá s vybudováním obydlí v sedmi vesnicích pro 3.000 rodin. Pomoc Kosovu    Charita poskytovala pomoc Čečenským uprchlíkům již od počátku roku 1999 a po jejich návratu začala okamžitě pomáhat při obnově jejich domova i při nápravě vztahů mezi jeho obyvateli.    V současné době dokončuje SČKCH v jihovýchodní části Kosova projekt, během kterého pomohla při opravě 33 domů rodinám s tělesně postiženým. Dále dokončuje rekonstrukci charitního sociálního domu v centru města Gnjilane. Tento dům bude sloužit tělesně postiženým, nevidomým, neslyšícím a sociálně slabým v tomto městě a okolí. Jeho slavnostní otevření je plánováno na začátek července tohoto roku.    V charitním sociálním domě bude poskytovat své služby místní Charita, jejíž vznik Česká katolická charita podpořila a nadále jí pomáhá. Pracovníci České katolické charity jsou v častém kontaktu s místní Charitou a snaží se ji co nejlépe seznámit se svou prací, která nemá v muslimském světě tradici. Sdružení Česká katolická charita se tak spolu s místní administrativou snaží napomoci vzniku sociální sítě v tomto regionu. Pomoc Maďarsku    Diecézní charita Hradec Králové zapůjčila přístroje do Maďarska, postiženého povodněmi. Do povodňového skladu u městečka Vasárosnamény, ležícího 50 km východně od města Nyíregyháza, 28. března 2001 doputovala zásilka sto třiceti kondenzačních odvlhčovačů typu Wood´s ED 36. Tyto odvlhčovače již posloužily domácnostem v České republice k vysoušení zaplavených domů a bytů po povodních v letech 1997-2000. Pracovníci DCH Hradec Králové dovezli tyto vysoušeče na východ Maďarska, kde je převzali pracovníci partnerské organizace Caritas Hungaria.    Odvlhčovače budou zapůjčeny do povodní vážně zasažené obce Gulácz, ležící u městečka Vasárosnamény v chudé oblasti Maďarska. "Bytelné domy při povodni vydržely, ale osmdesát starých hliněných domů spadlo," uvedl po návštěvě obce Jiří Havelka z Diecézní charity Hradec Králové. V roce 1999 bylo zapůjčeno 60 odvlhčovačů také do Německa, jako pomoc při odstraňování následků povodně ve městě Neustadt an der Donau. Přístroje pomáhaly také po záplavách na Ukrajině a na Slovensku. Pomoc Salvadoru    Sdružení česká katolická charita uvolnilo 18. ledna 2001 pět tisíc US dolarů na pomoc latinskoamerickému Salvadoru, postiženému zemětřesením. Finanční prostředky byly zaslány Caritas San Salvador na hrazení okamžité pomoci obětem zemětřesení. Území Salvadoru zasáhlo 13. ledna 2001 ničivé zemětřesení o síle 7,6- 7,9 Richterovy stupnice. Pomoc Ukrajině    Na Ukrajinu, kterou postihly povodně, byly během března 2001 vypraveny z charitního humanitárního skladu v Otrokovicích tři kamiony s oblečením pro obyvatele ze zaplavených oblastí.    První putoval do oblasti Chustu, druhý do Užhorodu, třetí opět do Chustu. Příjemcem ošacení jsou místní charity, které se postarají o distribuci ve svém okolí. Čtvrtý kamion bude vypraven počátkem dubna do Truskavce. "Kromě šatů poveze čistící a dezinfekční prostředky, a pokud se nám povede je sponzorsky získat, tak i potraviny," řekl Pavel Záleský, ředitel Oblastní charity Otrokovice    Na Ukrajinu se v polovině března 2001 vypravil humanitární pracovník ostravsko-opavské diecézní charity Gejza Machala spolu s kolegou u Petrem Eliášem. Na místě zakoupili přibližně 200 potravinových balíčků v hodnotě dva tisíce US dolarů (asi 78.000 Kč) pro obyvatele obce Zvonivka. Balíček obsahuje jídlo pro jednu rodinu na 14 dnů.    Sdružení Česká katolická charita připravuje další pomoc na Ukrajinu, zejména při opravě obydlí. Sdružení ČKCH se bude podílet na programu Evropské Unie ECHO, zaměřeného zejména na pomoc při rekonstrukci obydlí. 12) Migranti - práce s cizinci v nouzi na území ČR    Lidé na cestách, migranti a uprchlíci opustili svoji vlast, protože zde ztratili podmínky k důstojnému životu. K jejich osudu nechtějí být lhostejní ani pracovníci Charity. Sdružení ČKCH pomáhá oficiálně cizincům v nouzi již sedmým rokem a to několika způsoby:    Humanitární sklady na státní hranici    Nacházejí se v blízkosti státních hranic zejména se Slovenskem, Německem a Rakouskem a také s Polskem. Běženci, zadržení pohraniční policií zde dostanou nezbytné potraviny, hygienické potřeby a ošacení. Humanitární sklady nabízejí běžencům prvotní pomoc a přispívají k zajištění lidsky důstojných podmínek.    Charita provozuje 13 skladů, jejich služeb využilo v průběhu roku 654 klientů    Šatníky v azylových zařízeních    Pokud běženci zažádají o status uprchlíka podle Ženevské konvence neboli o azyl, jsou ubytováni v azylových zařízeních Ministerstva vnitra ČR nebo mohou bydlet v soukromí. Charita poskytuje ošacení žadatelům o azyl prostřednictvím celorepublikové sítě humanitárních skladů šatstva v azylových zařízeních.    Charita provozuje 8 šatníků, jejich služeb během roku využilo 6891 žadatelů o azyl.    Ubytovny pro cizince se statusem strpění    Diecézní charita Litoměřice a Farní charita Česká Lípa provozovala ve spolupráci se Správou uprchlických zařízení ubytovny pro cizince se statusem strpění podle azylového zákona. Těmto klientům, kteří prošli neúspěšně azylovou procedurou a čekají na případné rozhodnutí vrchního soudu o návratu do azylové procedury, je poskytováno ubytování, sociální a základní právní poradenství.    Charita provozovala 2 ubytovny s kapacitou 80 míst.    Poradny    Pro cizince, kteří se pohybují po území České republiky a ocitnou se v situacích, které nedokáží sami řešit. slouží poradny v diecézních městech. V každé z osmi českých a moravských diecézí působí charitní migrační asistent, který poskytuje základní právní a sociální poradenství a koordinuje migrační problematiku na území diecéze.    Charitní poradny navštívilo v průběhu roku 2000 celkem 690 klientů. Nejvíce jich pocházelo z Ukrajiny (140), z Rumunska (106, včetně krajanů), ze Slovenska (103), Bulharska (48), Moldávie (37), Ruska (35) a Arménie (33). Z těchto 690 klientů bylo 64 uznaných uprchlíků, 145 žadatelů o azyl, 339 cizinců s legálním pobytem včetně strpění a 142 osob bez statusu. Protože někteří klienti přišli do poraden i vícekrát, bylo celkových služeb během roku poskytnuto celkem 1183.    Integrace cizinců dlouhodobě žijících na území ČR    Diecézní charity Brno a Plzeň spolupracovaly v roce 2000 s ministerstvem vnitra na projektu "Monitoring situace cizinců v ČR" v rámci realizace koncepce vlády o integraci cizinců dlouhodobě žijících na území České republiky.    Aktivity v záchytných zařízeních pro cizince    V průběhu roku 2000 Charita pokračovala v monitorování dodržování lidských práv a zajištění materiální pomoci v zařízeních pro cizince Balková v Čechách a Poštorná na Moravě.    Práce s krajany    Charita pomáhá rumunským Čechům, kteří se navracejí zpět do vlasti z Rumunska, při jejich adaptaci a integraci a podporuje českou menšinu stále žijící v rumunském Banátu..    Aktivity pro volný čas    Pomáhají při vyplnění volného času žadatelů o azyl (nemožnost užitečně jej vyplnit bývá při pobytu v kolektivních zařízeních často zdrojem napětí). Charita podporuje zejména sportovní a kulturní aktivity. Práce s cizinci v nouzi by měla zároveň přispívat k tomu, aby se většinová populace seznámila s problémy těchto lidí na našem území. Národní koordinátor problematiky cizinců ve Sdružení ČKCH je zároveň členem Komise ministra vnitra pro přípravu a realizaci koncepce vlády integrace cizinců dlouhodobě žijících na území ČR, metodicky koordinuje migrační aktivity v jednotlivých diecézích, poskytuje informační servis a odborné poradenství. V roce 2000 se rozvíjela spolupráce mezi Charitou a státem (ministerstvo vnitra, Správa uprchlických zařízení, Odbor azylové a migrační politiky, Policie ČR atd.) a s nevládními organizacemi. Činnost Charity na tomto poli byla umožněna díky finanční a logistické podpoře organizací Raphaelswerk, Renovabis, Nadace rozvoje občanské společnosti a zejména římskokatolické církve a drobných dárců.    Pro malý počet dobrovolníků, ale i pracovníků na plný úvazek je zajišťování těchto cílů pomoci nejpotřebnějším velmi velké sousto. V každém z těchto pracovníků poznáváme Krista a Kristova následovníka sloužícího svým bratřím a opačně, v potřebných se setkáváme s Kristem, kterému máme posloužit. "Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili" (Mt 25,40);.    S Ježíšovou osobou a jeho hlasem se ale setkáváme i v hnutích různých aktivistů, hájících práva nenarozeného života (Prolife - Hnutí pro život), antifeministek, v hnutích proti eutanázii, v hnutích šířících ideu přirozeného plánování rodičovství, u obětavců v centrech boje proti AIDS, v centrech pomoci odvykání drog a jinde.    Vše, co je pozitivní a pomáhá člověku, je charitativní službou, službou nejnepatrnějším bratřím, a tedy službou samému Bohu. Když se na tyto činnosti díváme z tohoto úhlu - nenacházíme takových Božích stop až příliš mnoho?

[1]	Katechismus katolické Církve (KKC), vydal Zvon, Praha 1995
[2]	2. vatikánský koncil, LG (Věroučná konstituce o Církvi Lumen gentium), 29; srov. také 2. vatikánský koncil, ChD (Dekret o pastýřské službě biskupů v Církvi Christus Dominus) 15.
[3]	Srov. sv. Hippolyt Římský, Traditio apostolica, 8.
[4]	Srov. 2. vatikánský koncil, LG (Věroučná konstituce o Církvi Lumen gentium), 41; také 2. vatikánský koncil, AA (Dekret o apoštolátu laiků Apostolicam actuositatem), 16.
[5]	Srov. Mk 10,45; Lk 22,27; sv. Polykarp ze Smyrny, Epistula ad Philippenses, 5,2.
[6]	Srov. 2. vatikánský koncil, LG (Věroučná konstituce o Církvi Lumen gentium), 29; také 2. vatikánský koncil, SC (Konstituce o posvátné liturgii Sacrosanctum concilium), 35,4; 2. vatikánský koncil, AG (Dekret o misijní činnosti Ad gentes), 16
[7]	2. vatikánský koncil, LG (Věroučná konstituce o Církvi Lumen gentium), 29.
[8]	2. vatikánský koncil, AG (Dekret o misijní činnosti Ad gentes), 16.
[9]	http://www.charita.cz/
[10]	http://www.hospice.cz/hospice1/hospic.html

obsah | předchozí | další
pointer_____________________________________________________________________________________