ZVONY A VARHANY

Dvě nepřeslechnutelné akustické stopy Boží.    Zvonění zvonů je něčím mimořádně milým. Jejich lahodný a velebný hlas nelze přeslechnout, ať jsme ve městě, na venkově nebo v přírodě, všude nás provází zvuk zvonů. Jejich zpěv je nejčastěji oslavou Boha v jeho snížení se k člověku, ve Vtělení se. Nejčastějším zvoněním je "Ave", tedy výzva k modlitbě Anděl Páně, ráno, v poledne, večer. Zvony nás upozorňují na fakt, že Bůh sestoupil ze svého trůnu na nebi a přijal poníženost lidství. - Někdo může říci, že zná zvonění jen jako stanovený signál z oblasti civilní obrany, který označuje chemické napadení nepřítelem, ten ale žije mimo realitu.    Zvonění mimo tuto dobu obvykle zve všechny lidi ke mši svaté do kostela. Je jejich svolávacích signálem. Je možné dokonce říci, že je jejich znělkou, znělkou všech, kdo se koří Pánu.    Zvonění v pátek ve tři hodiny odpoledne upozorňuje na chvíli, kdy Ježíš Kristus na kříži zemřel, "hodina milosti". Tehdy byla dokonána největší a jediná skutečná oběť, kterou Bůh sám se smířil se sebou.    Kdykoli slyšíme zvuk zvonů, vyvstává v nás asociace: "Právě teď je chválit Pána čas". Je to jeho akustická stopa, kterou nás chce přivinout k sobě.    Varhany jako hudební nástroj kostelů nepotřebují žádné bližší vysvětlování, proč jsou akustickou stopou Boží pro každého člověka. Varhany rovná se kostel. Kdykoli slyšíme i v koncertní síni jejich zvuk, vždy nás to v duchu zavede do zšeřelého chrámu s rozsvíceným věčným světlem u svatostánku. Zvuk varhan a oslava Boha - pro křesťana téměř synonyma.

obsah | předchozí | další
pointer_____________________________________________________________________________________