- poznatelné vírou
- ohmatatelné srdcem
- senzoricky ani organolepticky nezjistitelné
- bez vědeckého vysvětlení

     Hledání Božích stop je pro katolického křesťana téměř ztrátou času. Proč hledat stopy, když Ho může nalézat přímo Skutečného? Jedinečným úkonem kněze se nechává Nekonečný svolat do jednoduchých způsob, ve kterých ho smíme přijímat a klanět se Mu. Věřící to má velmi snadné. Najde Boha fyzicky přítomného v každém kostele.
     Nachází ho ale také v duchovním společenství věřících na modlitbách, poutích, při sociální a charitativní činnosti, neboť tam všude jsou "dva nebo tři shromážděni v Jeho jménu". Pozvedne-li svůj zrak ke kráse světa, nemůže než vykřikovat slova Stvořitelovy chvály. A nemusí hledět jen vzhůru ke hvězdám, stačí pohled na krásu krajiny, na květ růže, do očí dítěte, aby věděl, že toto nevyvinula ze sebe mrtvá hmota.
     Ve víře křesťana povzbudí i svědectví, vyjadřovaná navenek a umělecky. Prohlídka náboženských obrazů, soch, nádhera staveb Božích domů, to vše může nahradit teologická teoretizování, protože tyto stopy mluví k lidskému srdci o Bohu mnohem přesvědčivěji. Víra plodí víru a zde jde o svědectví jak současná, tak minulých věků. Nejsou to kulturní památky, pamětihodnosti, umělecké předměty a archiválie, ale stopy Boha učiněné trvalými přes nadané služebníky, kteří vytvořili krásu z lásky k Bohu.

Obsah části 2: