****
Tajemství vtělení a tajemství zla patří těsně k sobě.
Se světlem, které sestoupilo z nebe,
kontrastuje tím černěji a hrozivěji noc hříchu.
Dítě v jeslích rozpíná ručičky a jeho úsměv
jakoby říkal to, co později vysloví dospělý muž:
"Pojďte ke mně všichni, kdo jste unaveni a obtíženi."
A těm, kdo jdou za jeho hlasem se z dětských ruček
dostává rosy Boží milosti.
"Následuje mě," tak mluvily dětské ruce
stejně, jako později mluvila ústa muže.
(sv. Edita Steinová)
****
Procházíme Adventem
nevědouce co očekávat
nevědouce v co věřit.
Procházíme Adventem
namísto co by Advent
procházel námi.
(Alois Volkman)
****
Bůh na operačním sále
Do nemocnice přijali malého chlapce, aby mu vytrhli mandle.
Z vyhlídky na to, co se má dít, byl tak nervózní, že lékař poradil
jeho rodičům, aby, než skončí operace, počkali venku.
Když ho pak přišli navštívit, báli se, že bude celý zničený a v šoku.
K jejich údivu ho ale našli, jak vzrušeně sedí a celý žhavý
vypravuje svou zkušenost. „Byl tam Bůh!“ vykřikl. „Viděl jsem ho.
Mluvil se mnou!“ „Jistěže tam byl Bůh, miláčku,“ řekla mu matka,
„ale neviděl jsi ho a docela určitě s tebou nemluvil.“
„Mluvil, mluvil,“ trvalo dítě na svém. Otec se ho tedy zeptal,
jak Bůh vypadal. „Byl celý v zeleném a viděl jsem jen jeho oči."
Měl zelené šaty a zelenou čepici a zelenou látku přes pusu.“
„Aha,“ řekl otec a snažil se skryt své pobavení, „a jak jsi přišel na to,
že je to Bůh?“ „Víš, tati,“ odpověděl chlapeček, „kolem mě byli
tři celí bílí andělé a dva z nich byly slečny andělky a ten třetí byl
pan anděl. Pan anděl mi řekl, ať otevřu pusu. Podíval se dovnitř a hned
hlásil tomu zelenému: ‘Pane Bože, pojďte se podívat na ty mandle.‘
Tak Bůh přišel a podíval se a pak mi řekl: ‘Neboj se. Neublížím ti.
A já už se pak ani trošičku nebál, protože mi to dělal sám Bůh!“
****
Blížící se pomoc
Skupina nadšených jeskyňářů je úplně odříznuta od světa.
Po sesuvu půdy zůstala uvězněna ve štole.
Muži se nevzdávají a usilovně pracují na odstraňování
zavalené hromady kamení. Nedostatek kyslíku jim ale ubírá sil,
a tak již po krátkém čase odhazují náčiní a padají unavení na zem.
Když tu poprvé uslyší tiché klepání.
Je to tým záchranářů za zasypanou zdí, kteří jim jdou naproti.
Klepání jim v tu chvíli zní jako nejkrásnější hudba.
Vrací se jím síly a znovu pokračují v kopání. Horečnatě usilují o to,
aby se doslova prohrabali k záchranářům.
Pokaždé, když vyčerpaní padají na zem, napjatě naslouchají
stále blížícím se zvukům těch, kteří jim spěchají na pomoc
a s novou odvahou začínají sbírat zbytky svých sil,
aby si zachránili svůj život.
Willi Hoffsümmer
Advent není pasivního čekání na záchranu.
Je to čas, kdy slyšíme blížící se pomoc
a v nové síle vycházíme vstříc životu.
****
Ptáče se srdcem orla
Já se pokládám za slabé ptáče, jen lehce opeřené.
Nejsem orel, pouze mám jeho oči a srdce,
neboť přes svou svrchovanou maličkost
se odvažuji upírat je na božské Slunce, na Slunce lásky,
a mé srdce v sobě cítí všechny touhy orla ...
Ptáče by chtělo letět k tomuto zářícímu Slunci.
sv. Terezie z Lisieux
Lidské smysly
Nevidomý člověk se učí bystřit sluch,
aby podle nepatrných zvuků našel správnou cestu.
Neslyšící člověk se učí bystřit zrak,
aby podle pohybu rtů poznal, co kdo říká.
Člověk, který poznal málo potěšení z Božích věcí,
hledá potěšení v hmotných věcech.
Člověk, který nachází málo potěšení v hmotných věcech
se učí nacházet větší potěšení ve věcech Božích.
Proto berou Boží přátele svá vnější přání
mnohem méně vážně.
moudrosti starého Irska
Život po
životě
V břiše těhotné ženy se ocitla dvě embrya.
Jedno z nich byl malý věřící, druhé malý skeptik.
Malý skeptik se zeptal: „Věříš vlastně v život po porodu?“
Malý věřící: „Ano, samozřejmě, je přece zcela jasné,
že život po porodu existuje. Náš život tady tu je jenom
proto, abychom rostli a připravili se na život po porodu,
abychom byli dost vyzrálí na to, co nás čeká.“
Malý skeptik: „To je hloupost, žádný život po porodu přece neexistuje.
Jak by měl vlastně takový život vůbec vypadat?“
Malý věřící: „Ani já to nevím přesně. Ale určitě tam bude mnohem
více světla než tady. A možná, že dokonce budeme jíst ústy a běhat a...“
Malý skeptik na to: „To je nesmysl. Běhat, to přece nejde.
A jíst ústy, to je úplně směšná představa. Máme přece pupeční šňůru,
která nás živí. A mimo to je nemožné, aby existoval život po porodu,
protože pupeční šňůra je krátká už teď.“
Malý věřící: „Určitě je to možné. Jen bude všechno kolem
trochu jinak, než jak jsme tady zvyklí.
“ Malý skeptik: „Vždyť se ještě nikdy nikdo zpoza porodu nevrátil.
Porodem prostě život končí. Život je jedno velké trápení v temnu.
Malý věřící: „Ano, že přesně nevím, jak bude život po porodu vypadat.
Ale v každém případě pak uvidíme maminku a ona se o nás postará.“
Malý skeptik: „Máma?!? Ty věříš na mámu? A kde má jako být?“
Malý věřící: „Vždyť je tu všude kolem nás. Jsme a žijeme v ní,
prostřednictvím ní. Bez ní vůbec nemůžeme existovat.“
Malý skeptik: „To je pěkná hloupost! Z nějaké mámy jsem neviděl
ještě ani kousíček, takže je jasné, že nemůže existovat.“
Malý věřící: „Někdy, když jsme úplně zticha, zaslechneš, jak zpívá.
Nebo cítit, jak hladí náš svět. Pevně věřím tomu, že nás má ráda,
a že náš skutečný život začne až potom!“
převzato z webu pastorace.cz
Voda mezi prsty
Vodu neudržíš dlouho v dlaních,
unikne ti mezi prsty.
Pravdu neudržíš v mysli,
unikne ti mezi myšlenkami.
Vody se zmocníš jen tak, že jí vypiješ
a stane se součástí tvého těla.
Pravdy se zmocníš tak, že jí budeš žít
a stane se součástí tvého srdce.
modrosti starého Irska
Luxusní telefon
Jeden mladý sebevědomý právník si začal vybavovat přepychově
svou kancelář. Celé dílo završil luxusním telefonem, který měl
být ozdobou jeho pracovny. Drahý aparát už mu ležel nezapojen
na stole, když mu sekretářka hlásila, že už přišel jeho první klient.
Mladý právník se spokojeně usmál a po té, co ho nechal 15 minut
čekat, aby udělal dojem zvedl sluchátko a předstíral důležitý
telefonát. „ Pane ministře s tím mě neobtěžujte, nejdu do toho,
pokud se nedomluvíme na těch padesáti tisících.“ Položil
sluchátko a na svého klienta pohlédl. Ten stál u dveří
zjevně v rozpacích. „Co si přejete?“ „Já,“ odpověděl
nejistě muž, „já jsem vám přišel zapojit ten telefon.“
původ neznámý