****
Dvě Boží ruce
Ve spisech církevních otců
jsou překrásné obrazy o Duchu svatém.
Například Svatý Irenej říká že
„Syn a Duch jsou dvě ruce,
kterými Bůh stvořil svět“.
Duch svatý a Ježíš jsou tak nástroje,
kterými Bůh působí v dějinách
v těsné spolupráci na díle spásy.
R. Cantalamessa, Dech Božského Ducha
****
Plavat v Duchu
Simone Weilová, velká mystička, říká:
"Musíme se naučit plavat v Duchu svatém."
Plavat v Duchu znamená odpočinout si v Duchu a oddat se mu,
aby nás unášel z jednoho místa na druhé...
Pokud chceme Ducha poznat,
nestačí o něm jen hromadit znalosti,
musíme se učit plavat v něm v kontemplaci.
Elias Vella, Duch svatý - Pramen života
****
Dvojí čas
Svůj pozemský život máme žít k chvále Boží,
neboť v ní bude spočívat věčná radost
našeho života budoucího.
A ten, kde se v tom již nyní necvičí,
nemůže být na budoucí život připraven…
A právě pro tyto dvě doby, jednu přítomnou,
plnou pokušení a strázní tohoto života,
a druhou budoucí, plnou bezpečí a věčné radosti,
nám bylo dáno slavit také dvojí čas,
předvelikonoční a povelikonoční.
Předvelikonoční doba je znamením soužení, v němž žijeme.
Kdežto to, co prožíváme nyní po velikonocích,
je znamením blaženosti, která teprve přijde.
Před velikonocemi tedy slavíme totéž, čím právě žijeme,
zatímco po velikonocích je naše slavnost
předznamenáním toho, co zatím nemáme.
Proto také předvelikonoční dobu trávíme v postech
a na modlitbách, ale po velikonocích
si v postech dopřáváme úlevu a oddáváme se chválám.
V tom spočívá ono aleluja, které zpíváme.
Z výkladů sv. Augustina na žalmy
****
Jeden prázdný hrob
Od Velikonoc by na našich hřbitovech
měl vždy být jeden prázdný otevřený hrob
jako příslib pro všechny plné a zavřené hroby.
Dnem, kdy Kristus vstal z mrtvých,
mají naše hřbitovy už pouze prozatímní význam.
kardinál Joachim Meisner
****
Stačí mi, že Kristus žije
Že tvůj duch vstal plně spolu s Kristem,
budeš schopen poznat podle toho,
že dokážeš s naprostým přesvědčením prohlásit:
"Stačí mi jediné - že Kristus žije."
Žije-li on, žijí také já, protože moje duše je s ním spojena,
ba co více: on sám je mým životem a vším, co potřebuji.
Co mi může scházet, jestliže Kristus žije?
Nechá-li se srdce člověka obejmout
Kristovou láskou tak dokonale, že zapomene na sebe
a vnímá jedině Ježíše Krista,
pak je jeho láska přivedena k dokonalosti.
Guerric z Igny, Sermo in Pascha I,5
****