EUCHARISTICKÝ ZÁZRAK V LANCIANU
Eucharistie pod Způsobami chleba a vína se před třinácti stoletími díky pochybnosti kněze změnila na skutečné fyzické Tělo a skutečnou fyzickou Krev Páně. Obojí je uchováváno bez jakékoli ochrany před vlivy vnějšího prostředí, obojí je stále tělem a krví živého Člověka. (Který biologický i nebiologický materiál by obstál v tak časově a klimaticky náročné zkoušce?)
Jiná eucharistická relikvie stále živého Ježíše se uchovává v Orvietu (krátký popis).
UDÁLOST EUCHARISTICKÉHO ZÁZRAKU V LANCIANU
[1]
|
První eucharistický zázrak, který katolická církev zná, se stal v Lancianu před více než dvanácti stoletími.
Po pět století baziliáni s největší péčí opatrovali tento obdivuhodný nebeský dar.
V r. 1176 papež Alexandr III. přidělil kostel s přilehlým
klášterem benediktýnům
a ti se pak
stali novými
strážci tohoto eucharistického zázraku.
Následovali minorité (františkánští konventuálové), kteří dostali potvrzení od
arcibiskupa Landulfa von Chieti, kam také Lanciano
patří.
Tento dar chrámu
sv. Legontiana byl ratifikován papežem Innocencem IV.
(Breve z 12. 5. 1252)
|
|
|
|
|
|
V důsledku Napoleonových převratných zákonů slouží dnes kostel sv. Legontiana bohužel jen světským účelům. V novém kostele se tyto sv. ostatky uchovávají v kapli vpravo od hlavního oltáře. Ta kaple je tam dodnes. Původní je jen úzké a vysoké goticko-románské okno.
Ze strachu před Turky, kteří. r. 1566 zneklidnili celé Jaderské moře, chtěl bratr Antonius Di Mastro Renzo tyto cenné ostatky v noci přenést do bezpečí. Jeho cílem byly vysoké hory. Ale k svému velikému překvapení se na druhý den ocitl opět před klášterní bránou. Tak poznal, že relikvie musí zůstat ve městě.
V roce 1636 zřídil Jan Fr. Valsecca novou kapli. O rok později tam byly ostatky slavnostně přeneseny a uloženy za železnou mříží uzamčenou třemi zámky, kde se uchovávaly 265 let.
Dnes je svalovina upevněna mezi dvěma krystaly a to všechno je uloženo ve stříbrném, jemně tepaném relikviáři z r. 1713. Krev v křišťálovém kalichu spočívá u nohy relikviáře. Dva andělé drží v rukou paprsky monstrance a zlatou obrubu s nápisem: „Tantum ergo sacramentum veneremur cernui“ což znamená: „Před svátostí touto slavnou v úctě skloňme kolena“.
V roce 1902 dal lancianský arcibiskup Msgre. Petrarca vybudovat umělecký hlavní oltář, kam byly relikvie za účasti pěti abruzských biskupů a množství lidu přeneseny. Vlevo a vpravo od svatostánku jsou dva adorující andělé a po obou stranách oltáře stojí dvě symbolické sochy: Víra a Láska.
Svaté relikvie dostaly různá církevní potvrzení:
17. února 1574 Msgre. Rodrigez zjistil před veřejností, že se těch pět krevních tělísek vlní stejně dohromady jako každé jednotlivě. Podobně v r. 1637 generální vikář diecéze, v r. 1770 Msgre. Gervasone a 26. 10. 1886 Msgre. Petrarca. Zázračné na tom je, že ve svalovině jsou znatelné fragmenty chleba.
Františkánští minorité byli za napoleonského povstání vyhoštěni, ale asi po sto padesáti letech 2.6.1952 po nedobrovolné nepřítomnosti dostali svou svatyni zpět.
V r. 1971 se uskutečnilo důkladné šetření relikvií podle nejnovějších vědeckých poznatků. V dobrozdání Vienské univerzity z 26.2.1971 je pravost partikulí (částeček) znovu potvrzena. Šetření ukázalo, že jde o lidské maso a krev, které přes vysoké stáří není zetlelé. Vyšetřování provedli věhlasní vědci.
|
|
Sv. Tomáš Akvinský (+1274)
Pange lingua
1. Pange lingua gloriosi Corporis mysterium, Sanguinisque pretiosi, quem in mundi pretium fructus ventris generosi Rex effudit gentium.
2 Nobis datus, nobis datus ex intacta Virgine, et in mundo conversatus, sparso verbi semine, sui moras incolatus miro clausit ordine.
3. In supremae nocte coenae, recumbens cum fratribus, observata lege plene cibis in legalibus, cibum turbae duodenae se dat suis manibus.
4. Verbum coro, panem verum Verbo carnem efficit: fitque sanguis Christi merum, et is sensus deficit, ad firmandum cor sincerum sola fides sufficit.
5. Tantum ergo Sacramentum veneremur cernui: et antiquum documentum novo cedat ritui: Praestet fides, supplementum sensuum defectui.
6. Genisori Genitoque laus et jubilatio, salus, honor, virtus quoque sit et benedictio: procedenti ab utroque compar sit laudatio. Amen.
Chvalte, ústa
1. Chvalte, ústa, vznešeného Těla Páně tajemství, chvalte předrahou Krev Jeho, kterou z milosrdenství, zrozen z lůna panenského, prolil Král všech království.
2. Nám byl dán a nám se zrodil z Panny neporušené, jako poutník světem chodil, sil zde zrno pravdy své, skvělým řádem vyvrcholil svoje žití pozemské.
3. Na poslední večer k stolu s bratřími když zasedal, beránka by s nimi spolu podle zvyku pojídal, dvanácteru apoštolů za pokrm sám sebe dal.
4. Slovo v těle slovu dává moc chléb v Tělo proměnit, z vína Boží Krev se stává. I když Pán je smyslům skryt, stačí sama víra pravá srdce čisté přesvědčit.
5. Před Svátostí touto slavnou v úctě skloňme kolena, bohoslužbu starodávnou nahraď nová, vznešená, doplň smysly, které slábnou, víra s láskou spojená.
6. Otci, Synu bez ustání chvála nadšená ať zní, sláva, pocta, díkůvzdání naše chvály provází. Duchu též ať vše se klaní, který z obou vychází. Amen.
|
EUCHARISTICKÝ ZÁZRAK Z LANCIANA
[2]
|
Antické Anxanum, město z Frentanie, skrývalo přes dvanáct století první a největší eucharistický zázrak katolické církve. Tato podivuhodná událost se stala v 8. století po Kristu v malém chrámu sv. Legonciána jako Boží reakce na pochybnost baziliánského mnicha o Ježíšově skutečné přítomnosti v Nejsvětější svátosti oltářní.
Během mše svaté, po dvojím proměnění, se Hostie změnila v živé Maso a Víno se změnilo v živou Krev, která se srázila do pěti kapének, nepravidelných a rozdílných tvarem a velikostí.
Hostie-Maso, jak je možné dokonale pozorovat i v současnosti, má stejné rozměry jako velká hostie, používaná dodnes v latinské církvi; je lehce nahnědlá a když se osvětlí ze zadní strany, tak se zdá, že má růžovou barvu.
|
|
Krev je sražená a má zemitou barvu podobnou žluti okru. Různá církevní zkoumání ("Recognitions") byla vedena od roku 1574.
V letech 1970-71 a návazně částečně v roce 1981 zde probíhal vědecký výzkum nejslavnějšího vědce prof. Odoardo Linoliho, význačného profesora v anatonomii, patologické histologii, v chemii a klinické mikroskopii. Spolupracoval s ním prof. Ruggero Bertelli z univerzity v Sieně. Analýzy byly prováděny s absolutní a nezpochybnitelnou vědeckou přesností a byly zdokumentovány sérií mikroskopických fotografií.
|
|
Tyto rozbory prokázaly následující závěry:
- Maso je opravdové maso.
- Krev je opravdová krev.
- Maso a krev patří lidské bytosti.
- Maso se skládá ze svalové tkáně srdce.
V Masu můžeme pozorovat existenci částí: myokardu, endokardu, bludného nervu a také levou srdeční komoru se značnou tloušťkou myokardu.
Maso je kompletní "SRDCE" v jeho základní struktuře.
Maso a Krev mají stejnou krevní skupinu: AB (typ krevní skupiny je identický s tím, který prof. Baima Bollone zjistil ve Svatém Rubáši z Turína).
V Krvi byly nalezeny proteiny v těch samých normálních poměrech (percentuálním obsahu) jako je složení séroproteinů u čerstvé normální krve.
V Krvi byly také nalezeny tyto minerály: chloridy, fosfor, hořčík, draslík, sodík a vápník.
Zachování Masa a Krve, které byly ponechány jejich přírodnímu stavu po dvanáct staletí a nechráněné před atmosférickými vlivy a biologickými činiteli, zůstává mimořádným fenoménem.
Byly získány následující mikroskopické snímky, které jsou popsány:
[3]
|
Obr. 1 - Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 200x.
Celkový histologický vzhled vzorku Masa s žilkami soustředěnými ve svazečcích s podélnou orientací tak, jak se vyskytuje na vnější povrchové vrstvě srdce.
[4]
Vysvětlivka:
Eozin je červené barvivo běžně používané v histologii, vědě, zabývající se studiem mikroskopické struktury tkání a orgánů. K zvýraznění některých specifických částí se požívají různé barvící techniky - zde byl použit jako barvivo eozin.
|
|
Obr. 2
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 200x.
Svalové buňky s podélnou orientací (detail k obr. 1)
|
|
Obr. 3
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 200x.
Buňky myokardiální tkáně s různou orientací.
|
|
Obr. 4
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 200x.
Anastomózní můstky mezi buňkami myokardu.
|
|
Obr. 5
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Ignestiova metoda,
zvětšení 200x.
Svalové buňky s podélnou orientací (detail k obr. 1)
|
|
Obr. 6
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin,
zvětšení 200x.
Celkový pohled na příčně pruhovanou svalovou strukturu s vlákny, která jsou u syncytoidní [členěné, mnohobuněčné] struktury k sobě vzájemně svázána.
|
|
Obr. 7
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin,
zvětšení 500x.
Toto zvětšení ukazuje tkáňovou strukturu přeplněnou žilkami, které se podobají syncytiu.
|
|
Obr. 8
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Ignestiova metoda, zvětšení 200x.
Jakkoli je tkáň stará, je složena ze svalových fibrilových buněk, oddělených nebo v svazečcích. V mnoha bodech se fibrilobuňky spojují navzájem. Je zřetelně patrná tkáň syncytiálního typu. Navzdory nějakým poškozením způsobeným stářím tkáně je zřejmé, že se tkáň skládá z buněk srdečního svalu, izolovaných nebo ve svazcích.
|
|
Obr. 9
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin,
zvětšení 200x.
Syncytiální uspořádání myokardiálních buněk.
|
|
Obr. 10
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin,
zvětšení 200x.
Lalůček v tukové tkáni v mezeře mezibuněčného prostoru příčně pruhovaného svalu. Svalové buňky jsou rozštěpené a vnitřně přidružené v myokardiální tkáni k tukovým buňkám.
[4]
Vysvětlivka:
Mallory je kontrastní fialové pigmentační barvivo.
|
|
Obr. 11
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Mallory, zvětšení 400x.
Krevní cesty (tepny a žíly).
|
|
Obr. 12
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 250x.
Krevní cesty (obě tepny a žíly) v myokardiální tkáni. Uzlík z předložené tkáně je vnitřně připojen k myokardiální tkáni.
|
|
Obr. 13
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 250x.
Tepna a velmi úzká větévka bludného nervu.
|
|
Obr. 14
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 350x.
Větévka bludného nervu. Tenké perinervium a místo ochraňující srůstání struktury do svazečků.
|
|
Obr. 15
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 110x.
Endokardiální struktura s papilárně profilovaným "kopečkem".
|
|
Obr. 16
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 400x.
Důkaz "zhrubělé" struktury endokardu; syncytoidní [členěná, mnohobuněčná] struktura tkáně myokardu [srdečního svalu].
[4]
Vysvětlivka:
Endokard - vnitřní vrstva srdce vystýlající srdeční dutinu - je v kontaktu s krví a odvozují se z ní srdeční chlopně.
|
|
Obr. 17
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 160x.
Endokard jako souvislý spojovací prvek vrstvy a dole myokardiální tkáň s krevními cestami.
|
|
Obr. 18
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 160x.
Část profilu endokardu jako vláknité vrstvy o stejné tloušťce, krevní cesty v subendokardiální a myokardiální tkáni.
|
|
Obr. 19
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Tenkovrstvá chromatografie krevního vzorku s oxyhemoglobinem (02) a alkalickým hematinovým standardem. Experiment byl uskutečněn třikrát. Krevní vzorek má tentýž Rf jako standard, protože daný materiál má biochemické charakteristiky jako skutečný krevní vzorek.
[4]
Vysvětlivka:
Podstata metody: v chromatografii jde o to, že daný vzorek kapalného materiálu se různě rychle pohybuje po nosiči, který je nasycen mobilní kapalnou fází; nosičem může být chromatografický papír anebo v případě tenkovrstvé chromatografie silikagel, uhličitan vápenatý nanesený na skleněné desce. Rf definuje přesně danou látku a je to poměr vzdálenosti středu skvrny vyšetřované látky ke vzdálenosti čela rozpouštědla od startu.
|
|
Obr. 20
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Uhlenhuthova zóna precipitační reakce. Zleva zkumavka č.1 (Krev) a č.2 (Maso) ukazuje zónu pozitivní precipitační reakce. Následující zkumavky slouží jako kontroly.
|
|
Obr. 21
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 160x.
Test vyluhováním s absorbcí (eluciačně-absorbční test, hemaglutinační test). Nahoře: Hemoglutinační test na krevním vzorku z Lanciana: nalevo: použito anti-A sérum; vpravo: anti-B sérum. Dole: Hemoglutinační test na vzorku tkáně z Lanciana: vlevo: anti-A sérum; vpravo: anti-B sérum. Výsledek je, že Tkáň a Krev z Lanciana náleží někomu, kdo má krevní skupinu AB.
[4]
Vysvětlivka:
Hemaglutinace - shlukování červených krvinek, využívá se toho u některých vyšetření, kdy jsou antigeny (látka, již tělo rozezná jako cizorodou a je schopno proti ní vyrobit protilátky) vázané na červ. krvinkách, které pak při přítomnosti specifických protilátek aglutinují - srážejí se, shlukují.
Červené krvinky shlukuje sérum, které je od jiného jedince s odlišnou krevní skupinou (např. krvinky skupiny A shlukuje sérum od skupin B a O). Principu aglutinace se využívá právě u stanovení krevních skupin.
|
|
Obr. 22
- Zázračné Srdce z Lanciana.
Eozin, zvětšení 200x.
Elektroforetický model krevních proteinů (chromatický fotometr). Profil frakcí séra je normální a dokazuje, že jde o vzorek čerstvého krevního séra.
|
[4]
Vysvětlivka:
Existuje celkem dvacet druhů aminokyselin, z kterých se různým způsobem skládají řetězce bílkovin.
Jejich styl tvorby a konečný druh bílkoviny je přesně zakódován v genech - prostě pracovní postup výroby je už dávno znám a jaksi geneticky předurčen.
Tělo pak jen syntetizuje a snaží se dostát genetickému předurčení.
|
|
|
Tzv. elektroforézou lze rozdělit v elektrickém poli bílkoviny dle náboje na albuminy a skupinu globulinů. Albuminy mají největší "pík" a putují v elektrickém poli nejdále, ostatní globuliny se pak ještě dále dělí. Albumin je hlavní bílkovinou lidské krve. Přenáší v krvi řadu látek, jež se ve vodě nemohou rozpouštět - hormony, vitamíny, bilirubin… Globuliny jsou rozděleny do čtyř skupin a v krvi mají za úkol např. také přenášení a transport důležitých látek a hormonů; ke globulinům patří také většina protilátek tzv. imunoglobulinů, které jsou uzpůsobeny k likvidaci toxinů nebo cizorodých látek vniklých do těla. Obsah oněch bílkovin je v těle poměrově zastoupen podobně. Jenom při vážnějších onemocněních se poměr vymyká normálu.
Standardní tvar elektroforézní křivky:
Bílkoviny jsou základní složkou lidského těla. Jsou tvořeny řetězcem aminokyselin, kterých může být až několik tisíc v jedné molekule bílkoviny. Bílkovinné povahy je v těle mnoho látek velice významných - hemoglobin, hormony, kolagen, enzymy, protilátky, srážlivé faktory… Bílkoviny např. z jídla se trávením rozkládají na aminokyseliny a ty slouží tělu jako základní stavební kameny pro tvorbu svých vlastních bílkovin, což se děje v buňkách tzv. proteosyntézou. Přesné pořadí aminokyselin v řetězci bílkoviny je kódováno dědičně. Stačí jen jediná chyba, a daná bílkovina je zcela nefunkční a nepoužitelná pro daný účel v těle.
|
|
Závěrem: toto je vše, co může říci Věda, když volá po svědectví, aby tak dala zaručenou a úplnou odpověď, pokud se týče autentičnosti eucharistického zázraku v Lancianu.
EUCHARISTICKÉ ZÁZRAKY
[5]
|
Církevní historie zaznamenává víc než sto šedesát uznaných eucharistických zázraků.
Na začátku osmého století jistý baziliánský mnich z Lanciana byl po pronesení slov Proměňování během mše sv. mučený pochybnostmi. Svatá Hostie se před jeho očima proměnila na Tělo, mimo středu, ve kterém svátostný způsob zůstal nedotknutý. Konsekrované víno se změnilo na jasně červenou krev, která vytvořila pět malých sraženin.
Tato zázračná Hostie a Krev se zachovaly do dnešního dne.
|
|
Papežové této doby potvrdili pravost zázraku. Roku 1970 Svatá stolice pověřila skupinu vědců, aby provedli laboratorní rozbor. List Osservatore Romano z 3. dubna 1971 podal zprávu o výsledcích, které potvrdily, že uvedená krev je skutečnou krví a maso že je tkání srdečního svalu. Tato tkáň i krev patří jedné a té samé osobě. Zázrak trvá už 1200 roků. Papežové Lev X., Klement X. a Lev XIII. a další potvrdili pravost a úctu, která se vzdává této zázračné sv. Eucharistii.
|
 |
|
Orvieto
- celkový pohled
|
|
|
|
... dóm ze XIV. století, vystavěný na popud papeže Urbana IV.
ke cti eucharistického zázraku
BOLSENA - ORVIETO
Druhým zázrakem je událost mnicha Petra z Prahy. Bylo to v období eucharistických kontroverzí XIII. století. Řeholní kněz Petr sloužil jednou roku 1263 mši sv. u hlavního oltáře v kostele sv. Kristýny v Bolsenu.
V popisu události se píše, že ho napadly pochybnosti o pravdivosti vzhledem k Eucharistii. Když pronesl nad Hostií slova proměňování a pozdvihoval ji, nekvašený chléb se proměnil na maso a začal hojně krvácet. Novina se dostala rychle do Říma a papež Urban IV., který byl tehdy v Orvietu, se vydal do Bolsena. Na jeho žádost mu místní biskup přinesl zázračnou Hostii.
Papež padl na kolena a klaněl se eucharistickému Pánovi, jehož krvácející eucharistické Tělo leželo na korporálu. Korporál se uchovává v orvietské katedrále dodnes.
Následující rok v srpnu 1264 papež ustanovil svátek Kristova Těla na počest Nejsvětější Svátosti a pověřil Tomáše Akvinského, aby napsal oficium svátku. Hymny "O Salutaris Hostia" a "Tantum Ergo" jsou od sv. Tomáše.
Církev ověřila věrohodnost těchto i mnoha jiných eucharistických zázraků. V tomto desetiletí ověřila pravost podobných zázraků, například krvácení Eucharistie ve Venezuele a jinde.
|
obsah
|
předchozí
|
další
témata Eucharistie:
7-1
|
7-2
| 7-3
| 7-4
|
INDEX
_________________________________________________
stopa 1-2 / Lanciano, Orvieto-Bolsena
_________
